Elektrické automobily jsou automobilkami propagovány jako nejekologičtější způsob osobní dopravy, mnozí kritici elektromobility se však snažili tato fakta vyvracet. Poukazovali na ekologicky náročný způsob výroby baterií, i na fakt, že velká část elektrické energie stále pochází z fosilních zdrojů. Tuto kritiku však vyvrátila belgická univerzita VUB, jež se zaměřila na celý životní cyklus vozů. A právě elektromobily z analýzy vyšly vítězně.
Kromě podpory elektromobilů se země celého světa snaží automobily donutit, aby vyráběly ekologičtější vozy se spalovacími motory. Analýza VUB však poukazuje na to, že ani lepší efektivita vznětových a zážehových motorů na elektrická vozidla nestačí.
V analýze univerzita porovnávala celý životní cyklus automobilů v různých zemích. Především proto, že se napříč Evropskou unií liší využívání obnovitelných zdrojů energie, jež následně ovlivňují „čistotu jízdy“ elektromobilu v praxi.
Například v Polsku, kde stále závisí výroba elektřiny na uhelných elektrárnách, vyprodukuje elektromobil o čtvrtinu emisí méně než dieselový vůz, a to i se započtením kompletní výroby. Ve Švédsku, jehož elektrická soustava naopak využívá obnovitelných zdrojů, elektromobily vyprodukují o 85 procent emisí méně.
„Byli jsme svědky mnoha studií, které zpochybňovaly elektromobilitu ve prospěch spalovacích motorů. Ale nyní vidíme, že i pro zemi jako je Polsko mají elektrická auta význam,“ uvedl pro britský Guardian Yoann Le Petit z think-tanku T&E, který se na analýze podílel.
Jak vypadá svět elektromobilů?:
Z dokumentu rovněž vyplývá, že celosvětově by měl provoz elektrických vozidel v roce 2030 dosahovat jen poloviční zátěže ve srovnání se spalovacími motory. Od tohoto roku budou rovněž platit nové emisní limity, které letos v listopadu potvrdí Evropská unie.
Električtí jednorožci
I přesto, že prodej elektrických vozů stoupá, na celoevropském trhu nedosahují jejich podíl na trhu ani dvou procent. Populární jsou elektromobily například v Nizozemí nebo Norsku, kde jejich provoz vláda dotuje. Naopak Česko patří mezi země s nejméně výhodami pro majitele elektromobilů – výhodnější mají Pražané například parkování v „modrých zónách,“ stát však soukromníkům nenabízí dotaci ani slevu na DPH.
Kromě vyšších cen elektrických aut ale mohou jejich rozvoj brzdit také průmyslové aspekty. Evropská unie varuje, že v současnosti nemá Evropa dostatek lithia, jež je nedílnou součástí baterií. Reálně by tak mohly elektromobily získat maximálně desetiprocentní podíl na trhu, pokud nedojde k rozšíření těžby. Jedno z ložisek lehkého kovu se nachází například v krušnohorském Cínovci, těžit by se zde mohlo začít za pět let. Dříve by mohlo dojít k dobývání lithia například v Srbsku.
Na zvyšující se poptávku reagují také výrobci baterií. V minulých týdnech došlo k zahájení výstavby závodu v Polsku, podobný záměr představil nedaleko Berlína také koncern Daimler. Začátkem října začala stavit nedaleko Havířova svou vlastní továrnu také česká společnost HE3DA.
Dlouhodobě se rovněž spekuluje také o tom, že by v Evropě chtěla jednu ze svých „Gigafactory“ postavit také automobilka Tesla.
Snahy o výstavbu továren na baterie v Evropě podporuje také EU, jež oznámila záměr vytvoření aliance výrobců. Ti by měli konkurovat asijským továrnám, především těm v Číně, Korei a Japonsku. „Nedostatek evropských výrobců článků zhoršuje pozici průmyslových společností,“ řekl Maroš Ševčovič z Evropské komise.
