Při dvou středečních výbuších u hřbitova v íránském městě Kermán zahynulo nejméně 103 lidí. Informovala o tom íránská státní televize. V předchozí bilanci média uváděla 73 mrtvých. Kromě toho bylo zhruba 140 lidí zraněno, uvádějí státní média s odvoláním na záchrannou službu. Podle zástupce guvernéra provincie Kermán šlo o terorismus. Exploze otřásly okolím hřbitova, na němž je pochován generál Kásem Solejmání, který zemřel při americkém atentátu v Bagdádu přesně před čtyřmi roky.
Íránská státní televize informovala nejprve o první a následně o druhé explozi během pietního ceremoniálu v jihovýchodním městě Kermán. Polooficiální web Nournews uvedl, že na silnici vedoucí ke hřbitovu explodovalo několik plynových lahví. Podle úřadů byli lidé zraněni také při útěku z místa explozí.
Náměstek guvernéra provincie Kermán Rahmán Džalálí incident označil za teroristický útok. Bližší podrobnosti nesdělil. Agentura AP v této souvislosti píše, že Írán má řadu nepřátel, kteří by mohli být strůjci útoku, včetně exilových skupin, militantních organizací a státních aktérů. Írán vyjádřil podporu palestinskému radikálnímu hnutí Hamás, které nyní vede válku s Izraelem v Pásmu Gazy, libanonskému šíitskému hnutí Hizballáh či jemenským šíitským povstalcům Húsíům.
Kdo to byl Sulejmání?
Dvaašedesátiletý velitel íránských elitních jednotek Kuds Kásim Solejmání patřil mezi nejmocnější muže Íránu. Zatímco íránský režim považoval Solejmáního za bezmála národního hrdinu, Spojené státy jeho a jednotky Kuds vinily z terorismu a smrti stovek amerických občanů.
Za svého života byl přezdíván Stínový velitel. Nejvyšší íránský revoluční vůdce, ájatolláh Sajjid Alí Chameneí, jej v roce 2014 nazval Žijící mučedník.
Sulejmání byl považován za úspěšného velitele v bojích proti Islámskému státu (IS) v Sýrii a v Iráku. Jeho činnost jako velitele jednotek, které prováděly také teror vůči jakékoliv opozici v Íránu, byla kontroverzní.
Spolu se čtyřmi dalšími muži byl Sulejmání zabit 3. ledna roku 2020 raketovým útokem bezpilotního letadla Spojených států amerických v blízkosti Mezinárodního letiště Bagdád krátce po příletu ze Sýrie.
Íránská státní televize odvysílala záběry, na kterých zraněným pomáhají zdravotníci. „Naše týmy evakuují zraněné... Ale silnice blokují davy lidí,“ řekl státní televizi šéf Červeného půlměsíce v provincii Kermán Rezá Falláh.
Íránská polooficiální agentura Tasním s odvoláním na informované zdroje napsala, že dvojice bomb, které vybuchly poblíž hrobu Solejmáního, byla odpálena na dálku. Podle agentury, která má blízko k íránským revolučním gardám, byly na místě odpáleny bomby umístěné ve dvou taškách.
Středeční útok je druhým nejtragičtějším teroristickým útokem v dějinách Íránu. Při požáru kina v jihoíránském Abadánu v srpnu 1978 zahynuly více než čtyři stovky lidí. Dodnes se přitom jen spekuluje o tom, kdo za tragickým žhářským činem stál. Režim šáha Mohammada Rezy Pahlavího, známý svou krutostí k opozici, přičítal vinu islamistickým teroristům, zatímco jeho odpůrci obviňovali tajnou policii SAVAK. Požár se stal jedním ze spouštěčů islámské revoluce, která v zemi o zhruba půl roku později zvítězila.
Velitel elitních íránských jednotek Kuds Solejmání byl zabit 3. ledna 2020 při útoku amerického bezpilotního letounu u letiště v iráckém Bagdádu. Vlivný generál, kterého Washington zařadil na seznam teroristů, dohlížel na íránský jaderný program a byl považován za architekta strategie takzvaných zástupných válek, kdy Teherán namísto přímého angažmá ve vojenských konfliktech využívá spřátelených milicí k prosazování vlastních zájmů v širším blízkovýchodním regionu. Na Solejmáního pohřbu v roce 2020 vznikla tlačenice, při které zahynulo nejméně 56 lidí a více než 200 dalších bylo zraněno, připomíná AP.
