Kombinovaná doprava loni posilovala

Kombinovaná doprava

Kombinovaná doprava Zdroj: Bohemiakombi

Model nákladní dopravy, kdy zboží většinu vzdálenosti urazí vlakem a na kamiony zbývá obvykle jen takzvaná první a poslední míle, je v Česku po průkopnických letech na vzestupu. A to navzdory všeobecnému útlumu v dopravě, který potvrzují ministerské statistiky.

Jeden z lídrů trhu kombinované dopravy, společnost Bohemiakombi, loni zaznamenal růst tržeb o čtvrtinu. Počet vypravených vlaků se zvýšil o třicet procent, stejně tak přepravní výkon. Firma to přisuzuje především nově zavedené lince z Ostravy do Verony.

„Tím se nám podařilo zásadním způsobem obohatit nabídku našich přepravních služeb,“ uvedl šéf společnosti Vladimír Fišer. Zároveň ale upozornil, že každá nová linka znamená skokový růst nákladů. Firma totiž nakupuje u železničních dopravců celé vlaky, tržby od silničních dopravců ale naskakují postupně. Přesto se Bohemiakombi za loňský rok udrží v zisku, kterého poprvé dosáhla v roce 2010.

Rostoucí zájem o přepravu návěsů vlakem připisuje Fišer třem faktorům. Na evropských dálnicích se stále rozšiřuje mýtné, rostou jeho sazby a současně stoupá cena nafty. Především ale v Německu a Rakousku platí omezení čtyřiceti tun nákladu na kamion, v případě kombinované dopravy je to ale o čtyři tuny více. „To je velký motivační faktor,“ dodal Fišer.

Zatímco Bohemiakombi se zabývá hlavně návěsy a vnitrokontinentální dopravou, hlavní konkurent Metrans cílí hlavně na kontejnery a námořní přístavy. Firma sice loňská čísla nezveřejnila, ale podle hamburské centrály se loni dařilo zvyšovat tržní podíl. „A to přesto, že český import a export přes námořní přístavy klesal,“ stojí v prohlášení.

Díky zájmu zákazníků přitom konkurence v kombinované dopravě houstne, z Brna do Německa jezdí třeba nizozemská European Rail Shuttle. Oproti minulým rokům se proto firmy zdráhají poskytovat podrobná čísla, neboť se přetahují o nejlukrativnější linky. Jedna z nich vede do Duisburgu na Rýnu.

Vladimír Fišer: Nikdo nejezdí po železnici kvůli zelenému myšlení, jde o peníze

Gustav Slamečka: Skoro polovinu činností dotujeme