Lufthansa zvažuje, že by na některých ze svých dálkových linek dala prostor nové nízkonákladové dceřiné společnosti. Carsten Spohr, který se vedení aerolinek ujal v květnu, si podle zjištění deníku Handelsblatt nechal vypracovat potřebné analýzy, mluvčí Lufthansy informace nechtěla komentovat.
„U Germanwings jsme dokázali, že něco takového umíme,“ řekl listu nejmenovaný vysoce postavený manažer Lufthansy. Dopravce prý zvažuje tři rozdílné koncepty, konečné rozhodnutí by mělo padnout v příštích dnech.
Spohr své plány zveřejní na konferenci 10. července. Spekuluje se o tom, že nová nízkonákladová platforma by se mohla objevit i na evropských linkách vedle současné levné dcery Lufthansy Gemanwings. Vyrůst by měla kolem dceřiné společnosti Eurowings a konkurovat těm nejlevnějším dopravcům v čele s irským Ryanairem.
Dosavadní pokusy zkrachovaly
Lufthansa není první, kdo se nízkonákladový model pokouší přenést na dálkové linky. Předchozí pokusy po celém světě ale nedokázaly v konkurenci velkých síťových dopravců prorazit. Průkopník nízkonákladového létání Freddie Laker se pokoušel uspět na linkách mezi Evropou a USA už v roce 1977. Projekt pojmenovaný Skytrain ale nepřežil recesi na počátku 80. let, přičemž poslední ranou pro něj byl cenový boj s aerolinkami Pan Am. V 80. letech se krátce dařilo americké společnosti People Express, už po několika letech ale značně zadluženou společnost převzaly Continental Airlines.
Poslední významnější projekt na tomto poli spustily malajsijské aerolinky Air Asia X. Svou jedinou evropskou linku z Kuala Lumpur do Londýna ale předloni zrušily s poukázáním na vysoké ceny paliva, „přemrštěné“ daně a slabou poptávku. Aerolinky nicméně v prosinci slíbily, že se na linku ještě letos vrátí.
Washington se levným letům brání
O průnik na dálkové linky se od loňského roku snaží také aerolinky Norwegian Air Shuttle. Společnost loni začala nabízet lety ze Skandinávie to Thajska a USA, na začátku roku si kvůli plánované expanzi na americkém trhu zažádala o americkou licenci pro provozování letecké přepravy. Tu jí ale americký Kongres nedávno odmítl udělit kvůli tlaku amerických oborových asociací. Ty se totiž obávají záměru Norwegian registrovat letadla v Irsku, čímž se prý dopravce chce „vyhnout norskému sociálnímu zákonodárství, aby mohl snižovat mzdy a přitvrzovat pracovní podmínky svých zaměstnanců“. Představitelé Norwegian připouštějí, že americké odmítnutí může jejich plány ohrozit.
Obchodní model norské společnosti, která na dálkových linkách nabízí obdobné podmínky jako na těch evropských, zároveň ukazuje hlavní překážku pro rozšíření nízkonákladového modelu na dálkové lety. Zatímco samotná letenka je oproti sítovým dopravcům levnější, poplatky za zavazadlo či občerstvení během letu mohou její cenu zvýšit i nad úroveň konkurence. A na letech trvajících i více než deset hodin se pasažéři bez těchto služeb obejdou jen stěží.
