Oba jihočeští politici přišli před několika dny se zprávou, že „dé trojka“ ztratila s revizí TEN-T nárok na dotace. Zimola s financováním dálnice dokonce spojoval případnou podporu kraje dostavbě Temelína.
Ke změnám v TEN-T ale přece jen došlo. Komise nově rozděluje dopravní tahy na dvě skupiny. První a důležitější síť (tzv. Core Network) má propojovat největší evropské uzly, tedy všechna hlavní města a také aglomerace s více než milionem obyvatel. České republice se podařilo mezi klíčové uzly dostat vedle Prahy ještě Ostravsko, například sousední Rakousko má pouze Vídeň.
Méně významné tahy
Méně významné tahy ve druhé skupině (tzv. Comprehensive Network) mají napojit regiony na síť hlavní. Do druhé skupiny nově spadá i dálnice D3, neboť cílové rakouské město Linec není na seznamu nejdůležitějších dopravních bodů Evropy. Neznamená to ale, že by dálnice ztratila na významu, neboť mezi nejvyšší unijní priority nepatřila nikdy.
„Z hlediska financování dálnic je u nás jedno, jestli je to v core nebo v comprehensive network. To je zásadní věc, ten humbuk je tak zcela zbytečný,“ řekl serveru E15.cz vedoucí oddělení dopravní politiky ministerstva dopravy Vít Sedmidubský.
Podle něj revize sítí TEN-T nemá pro Českou republiku žádný dopad, a když, tak pouze pozitivní. Nově sem totiž byly zařazeny silnice R49 na Zlínsku a I/11 z Ostravy na Slovensko. Přibyly rovněž vysokorychlostní tratě z Ústí nad Labem do Prahy a Brna, z Prahy do Vratislavi a z Brna do Ostravy. U často skloňované tratě z Plzně na Mnichov se pak počítá s rychlostí 200 km/h. Z TEN-T vypadla pouze trať z Veselí nad Lužnicí do Českých Velenic, kde nejezdí žádné mezinárodní vlaky.
Nové rozdělení páteřních evropských dopravních tahů nebude mít podle ministra dopravy Pavla Dobeše žádný vliv na financování staveb. Rozdíl prý je jen v termínech požadovaného dokončení.
* Jak pro Českou republiku zatím vypadá revize TEN-T, vypadly nějaké zásadní tahy?
Oproti současné síti TEN-T došlo u silniční infrastruktury k rozšíření o tahy R49 a silnici I/11 z Ostravska ve směru na slovenskou Čadcu. Na železniční síti pak byly do TEN-T nově zařazeny vysokorychlostní tratě Ústí nad Labem - Praha - Brno či Přerov - Ostrava - Katovice nebo Praha - Vratislav.
* Neuškodí některým projektům zařazení do nižší, takzvané globální sítě TEN-T? Projeví se nějak revize na financování staveb z evropských fondů?
Pro naši republiku bude zásadní financování z Fondu soudržnosti, který je použitelný na obě kategorie sítě. Rozdíl v obou kategoriích je pro nás ten, že v prvním případě máme závazek dokončení do roku 2030, kdežto ve druhém do roku 2050. Ne všechny projekty mohou být součástí páteřní sítě. Páteřní síť v ČR je oproti některým zemím nadprůměrně hustá. Proto je zařazení do takové sítě dáno jednotnou evropskou metodikou.
* Bude možné pro dálnici D3 získat v příštím programovém období peníze z EU?
Ano. Budeme se o to snažit, je to jedna z našich priorit.
* Z kolika unijními penězi celkem počítáte pro české dopravní stavby v následujícím programovém období 2013 až 2020? Bude to Operační program Doprava II?
Konkrétní částka není zatím známá, ale odhaduji, že půjde předběžně o částku 90 miliard korun (v současném období 2007 až 2013 je to 150 mld. Kč, pozn. aut). Zda bude operační program nazván OPD II je také předčasné. Oblast dopravy může být součástí operačního programu, který může slučovat více oblastí. Přesně tak tomu bylo v letech 2004 až 2006. Tenkrát se to jmenovalo Operační program infrastruktury. Každopádně o tom rozhodne vláda v první polovině příštího roku na návrh kolegů z ministerstva pro místní rozvoj. Už teď pro ně připravujeme podklady.
