Penzijní spoření: Jak si zajistit koncem roku maximální daňovou úsporu?

Penzijní spoření, ilustrační obrázek

Penzijní spoření, ilustrační obrázek Zdroj: Grafika e15, Shutterstock

Petr Gola
Diskuze (0)

Mezi státem podporované finanční produkty patří i penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření. Jednou z forem podpory je i daňová úspora. Zajistit si maximální daňovou úsporu je možné i koncem roku. Kolik činí a co je potřeba udělat?

Vzhledem k demografickým a ekonomickým změnám bude hrát v budoucnu vlastní finanční zajištění na penzi větší roli, než je tomu v současnosti. Jednou z oblíbených možností spoření na penzi je „penzijko“, tj. penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření. Smlouvu o penzijním připojištění již aktuálně sjednat nelze. Oba produkty jsou přitom státem podporované formou státního příspěvku a daňového odpočtu.

Nárok na státní příspěvek

V první tabulce níže máme uvedenu měsíční částku státního příspěvku na „penzijko“ v závislosti na vlastním měsíčním vkladu na smlouvu. Z tabulky názorně vidíme, že maximální státní příspěvek náleží při vlastním vkladu na smlouvu ve výši 1 700 korun a více. Pro nárok na státní příspěvek je nutné spořit alespoň 500 korun měsíčně.

Vlastní příspěvek (měsíčně)
Státní příspěvek (měsíčně)
500 korun
100 korun
600 korun
120 korun
800 korun
160 korun
1 000 korun
200 korun
1 200 korun
240 korun
1 500 korun
300 korun
1 700 korun a více
340 korun

Co říká zákon o daňových odpočtech?

Legislativou jsou daňové odpočty upraveny v § 15 a následujících zákona a dani z příjmu. Všechny daňové odpočty přitom snižují roční daňový základ. Snížení daňového základu o 1 000 korun přináší většině daňových poplatníků daňovou úsporu 150 korun, daňovým poplatníkům s daňovým základem za rok 2025 nad 1 676 052 korun potom 230 korun, protože pro daňový základ nad tuto hranici je stanovena 23procentní sazba daně z příjmu.

Výše daňové úspory

Ve druhé tabulce máme vypočtenu daňovou úsporu v závislosti na měsíčním vkladu na smlouvu, a to v obou variantách. V první variantě, která se týká většiny daňových poplatníků činí daňová úspora 15 procent z částky daňového odpočtu a ve druhé variantě, která se týká pouze daňových poplatníků s vysokými zdanitelnými příjmy, činí daňová úspora 23 procent z daňového odpočtu.

Na všechny státem podporované finanční produkty lze za celý kalendářní rok 2025 uplatnit souhrnný daňový odpočet maximálně ve výši 48 tisíc korun. Mezi tyto podporované finanční produkty patří právě i penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření. U penzijka se pro účely daňového odpočtu hodnotí vlastní měsíční vklady nad 1 700 korun.

Pravidelný měsíční vklad na smlouvu
Standardní roční daňová úspora
Zvýšená roční daňová úspora
do 1 700 korun
0 korun
0 korun
3 000 korun
2 340 korun
3 588 korun
4 000 korun
4 140 korun
6 348 korun
5 000 korun
5 940 korun
9 108 korun
5 700 korun a více
7 200 korun
11 040 korun

Omezení pro finanční produkty

Daňoví poplatníci, kteří uplatňují daňový odpočet u „penzijka“ dosáhnou na maximální daňový odpočet při pravidelné měsíční úložce ve výši 5 700 korun a více nebo při nižší pravidelné měsíční úložce a doplatku koncem roku při sjednání „daňového automatu“ u své penzijní společnosti.

Příklad: Penzijko před koncem roku

Zaměstnanec si měsíčně spoří v doplňkovém penzijním spoření 3 000 korun, takže pro účely daňového odpočtu se mu měsíčně započítává 1 300 korun (3 000 korun - 1 700 korun). U své penzijní společnosti má sjednán daňový automat či daňový servis, takže může při dobré finanční situaci vložit koncem roku jednorázově vyšší částku právě za účelem maximalizace daňového odpočtu.

V našem případě si zaměstnanec v prosinci zašle na svoji smlouvu jednorázově 32 400 korun a tím si uplatní maximální roční daňový odpočet ve výši 48 tisíc korun, což mu přinese úsporu na dani z příjmu ve výši 7 200 korun (48 tisíc korun x 15 procent), neboť má souhrnný daňový základ necelých 700 tisíc korun.

Nárok na daňový přeplatek

Všechny daňové odpočty se uplatňují až za celý kalendářní rok v ročním zúčtování daně prováděném zaměstnavatelem za zaměstnance nebo v daňovém přiznání. Zaměstnanci s nárokem na daňový odpočet mají nárok na daňový přeplatek, protože na daňových zálohách během roku zaplatili vyšší částku daně z příjmu fyzických osob, než činí roční vypočtená daň z příjmu. Daňový přeplatek se obdrží ve výplatě po provedeném ročním zúčtování daně. Mzdové účetní je potřeba vždy odevzdat potvrzení od příslušné penzijní společnosti.

Začít diskuzi