Jako model posloužila osmikilometrová novostavba velkého brněnského okruhu se dvěma tunely pod Královým Polem. Řidičům se úsek otevřel loni po šesti letech výstavby, v období 2008 až 2013 ji přitom stát splácel bance. Erár na jedenáctimiliardovou stavbu neměl peníze, a tak stavební firmy postoupily své pohledávky vůči Ředitelství silnic a dálnic bance Raiffeisenbank.
„Primárním účelem analýzy bylo ukázat ministerstvu financí a poslancům, zda se to vyplatí, či ne,“ uvedl ředitel fondu Tomáš Čoček. Podle něj je tento způsob financování dálnic nešťastný. Tlak na znovupoužití rozvolněného financování přitom ze strany politiků sílil především v letošním prvním pololetí. „Zapojení soukromého subjektu s sebou přináší dodatečné náklady financování v podobě vyšší úrokové míry, která pokrývá rizika a marži banky a zapojení zhotovitele do financování projektu,“ zní závěr analýzy.
Analytici u stavby dopočetli implicitní úrokovou míru na 4,4 procenta, ŘSD tak na úrocích zaplatilo 185 milionů korun. Přitom úroky u pokladničních poukázek v té době klesly z 3,9 na 0,5 procenta a u pětiletých státních dluhopisů z 3,7 na 0,7 procenta.
Kromě dluhopisů a poukázek byly mezi srovnávanými variantami i projekty partnerství veřejného a soukromého sektoru, známé jako PPP projekty. Ty sice vycházejí podobně nákladně jako bankovní cesta, jejich výhodou je ale efektivnější výstavba, provozování a údržba dálnic ze strany soukromníka. Ten by měl být při ideálně nastavené smlouvě, na rozdíl od banky, přímo zainteresován na kvalitě a rychlosti výstavby.
| Prognózy nutí k dalšímu hledání |
|---|
| Stát se v příštích letech hledání alternativ při financování dopravních staveb zřejmě nevyhne. Výhledy na roky 2015 a 2016 hovoří o propadu rozpočtu fondu dopravy na 45 miliard, příští rok rozpočet zatím činí 71 miliard korun. Pokud tedy peníze nenalije do fondu stát, připadají v úvahu právě projekty PPP, případně dřívě hojně využívané půjčky od Evropské investiční banky. |
