Na financování dálnic bankami by stát tratil | E15.cz

Na financování dálnic bankami by stát tratil

Dálnice D1 u Ostředku
Dálnice D1 u Ostředku
• 
ZDROJ: CC BY-SA 3.0: Zdenek Fiedler - Wikimedia Commons

Jan Šindelář

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Je to zřejmě nejhorší možný způsob investování do nových dálnic. Takzvané rozvolněné financování pomocí bank přináší státu nevýhodné až násobné úročení a poplatky oproti využití například pokladničních poukázek. Vyplývá to z analýzy, kterou pro Státní fond dopravní infrastruktury zpracovala poradenská firma Ernst & Young.

Jako model posloužila osmikilometrová novostavba velkého brněnského okruhu se dvěma tunely pod Královým Polem. Řidičům se úsek otevřel loni po šesti letech výstavby, v období 2008 až 2013 ji přitom stát splácel bance. Erár na jedenáctimiliardovou stavbu neměl peníze, a tak stavební firmy postoupily své pohledávky vůči Ředitelství silnic a dálnic bance Raiffeisenbank.

„Primárním účelem analýzy bylo ukázat ministerstvu financí a poslancům, zda se to vyplatí, či ne,“ uvedl ředitel fondu Tomáš Čoček. Podle něj je tento způsob financování dálnic nešťastný. Tlak na znovupoužití rozvolněného financování přitom ze strany politiků sílil především v letošním prvním pololetí. „Zapojení soukromého subjektu s sebou přináší dodatečné náklady financování v podobě vyšší úrokové míry, která pokrývá rizika a marži banky a zapojení zhotovitele do financování projektu,“ zní závěr analýzy.

Analytici u stavby dopočetli implicitní úrokovou míru na 4,4 procenta, ŘSD tak na úrocích zaplatilo 185 milionů korun. Přitom úroky u pokladničních poukázek v té době klesly z 3,9 na 0,5 procenta a u pětiletých státních dluhopisů z 3,7 na 0,7 procenta.

Kromě dluhopisů a poukázek byly mezi srovnávanými variantami i projekty partnerství veřejného a soukromého sektoru, známé jako PPP projekty. Ty sice vycházejí podobně nákladně jako bankovní cesta, jejich výhodou je ale efektivnější výstavba, provozování a údržba dálnic ze strany soukromníka. Ten by měl být při ideálně nastavené smlouvě, na rozdíl od banky, přímo zainteresován na kvalitě a rychlosti výstavby.

Prognózy nutí k dalšímu hledání
Stát se v příštích letech hledání alternativ při financování dopravních staveb zřejmě nevyhne. Výhledy na roky 2015 a 2016 hovoří o propadu rozpočtu fondu dopravy na 45 miliard, příští rok rozpočet zatím činí 71 miliard korun. Pokud tedy peníze nenalije do fondu stát, připadají v úvahu právě projekty PPP, případně dřívě hojně využívané půjčky od Evropské investiční banky.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah