Stavební spoření stále dává smysl. Chceme o tom přesvědčit i klienty, kteří ztratili víru, říká Ondřej Hák
Pokles zájmu o stavební spoření vynahradila stavebním spořitelnám meziroční expanze objemu úvěrů o šestatřicet procent. „Tato čísla říkají, že se stavební spořitelny etablovaly v oblasti zlepšování standardu bydlení,“ vysvětluje Ondřej Hák z Raiffeisen stavební spořitelny.
Jak vnímáte aktuální situaci na poli stavebního spoření?
Stavební spořitelny mají za sebou nepříjemné období reverzní úrokové výnosové křivky, kdy krátkodobé sazby převýšily ty dlouhodobé. Klienti, kteří si pro smlouvu přišli před šesti lety a měli vklad vázaný v období největší inflace, ztratili víru v to, že je to dobrý nástroj. Když si stavební spoření zakládali, bylo na tom lépe než spořicí účty, pak se to krátkodobě obrátilo.
Jaký je váš argument, proč má stavební spoření stále smysl?
Stavební spoření má dnes přirozeně celou řadu alternativ, a především mladší generace se v posledních letech učí investovat. Hodně se ale zapomíná na to, že stavební spoření nabízí jistotu výnosu. Dnes je to obvykle nad čtyřmi procenty, u nás konkrétně 4,6 procenta ročně. To platí po dobu šesti let – v typickém případě, kdy si k nám klient posílá sedmnáct set měsíčně. Taková výkonnost se může rovnat pravidelné investici do některých dluhopisových fondů nebo fondů dividendových akcií.
Snížení státní podpory přesto vedlo k poklesu počtu nově uzavřených smluv. Na druhou stranu meziročně vzrostl objem úvěrů. Co z toho můžeme vyčíst?
Ani pokles už není tak prudký, meziročně to teď byla dvě procenta. Objem úvěrů ale naopak vzrostl o šestatřicet procent. Tato čísla říkají, že se stavební spořitelny etablovaly v oblasti zlepšování standardu bydlení. Není to ani tak o nákupu nového bydlení jako spíš o vylepšení toho stávajícího. Naši klienti chtějí typicky rekonstruovat. Na to většinou čerpají nezajištěné úvěry a právě to dnes vnímám jako naši dominantní úlohu. Samozřejmě nabízíme i zajištěné úvěry, kde se stejně jako u hypoték ručí nemovitostí, nicméně v objemu nezajištěných úvěrů jen naše stavební spořitelna meziročně vzrostla o pětačtyřicet procent.
S hypotečními bankami si tedy nekonkurujete? Máte jinou cílovou skupinu?
Cílovou skupinu máme podobnou, ale nekonkurujeme si. Naopak vnímáme, že dnes je to o bližším propojení hypotečních služeb a služeb stavebních spořitelen, o vzájemné interakci. Klient k nám většinou přichází s tím, že chce financovat své bydlení. Naším cílem je, abychom mu v rámci skupiny na jednom místě dokázali poradit a najít nejlepší způsob. Ať už to bude hypotéka, nezajištěný úvěr, zajištěný úvěr ze stavebního spoření, nebo dotační poradenství. A to všechno nejlépe v digitální formě. Stavební spoření evokuje, že to je něco starého. To se snažíme změnit.
Takže na rekonstrukci stavební spořitelna, u nového bydlení hypotéka?
Často to tak je, ale neplatí to plošně. Nezajištěný úvěr dnes získáte až na dva a půl milionu. To už je částka, za kterou v některých regionech koupíte byt. Důležitou roli stavební spořitelny hrají u družstevního bydlení. Řada nových bytů, které se dnes prodávají, je družstevní. Část bytového fondu se rovnou vyčlení do nově založeného družstva a stavební spořitelny takové družstvo následně financují. A klienti v části nájmu postupně splácejí úvěr. V tom vidím potenciál i do budoucna.
Vraťme se ke stavebnímu spoření. Věříte, že má ještě šanci?
Ano, věřím. Zatím nechci předjímat, ale mluví se třeba o účelovém spoření s větší podporou ze strany státu. To by nemuselo mířit jen na bydlení, ale i na výdaje spojené se studiem a další cíle. Jeví se to jako zajímavý nástroj, i když zatím pouze ve fázi úvah. I bez toho si ale myslím, že stavební spoření zůstane relevantní. Češi jsou v ukládání peněz velmi konzervativní, chtějí mít peníze v bezpečných aktivech, a když už se odváží do něčeho investovat, často jsou to nemovitosti. Jsem přesvědčený, že tato konzervativní část populace tady vždy bude.
