Ryanair a Wizz Air vydírají zadlužené království, tlačí i na Prahu: Nudní úředníci to nechápou
Dva z největších evropských nízkonákladových dopravců se pustili do nové bitvy. Tentokrát hrozí Velké Británii částečným stažením svých letadel z ostrovů v případě, že bude zvyšovat daň z odletu cestujících, která je už nyní nejvyšší na světě. Londýn hovoří o dekarbonizaci, především ale musí hledat způsoby, jak lepit hluboké díry ve státním rozpočtu. Tuhý odpor a výhrůžky, na které naráží v případě Ryanairu a Wizz Airu, dobře znají i vyjednavači českých letišť.
„Aerolinky jsou nejmobilnější investicí na světě, což ale ti nudní úředníci na ministerstvu financí nevidí. Myslí si, že letadla prostě existují. Růst ale nepůjde tam, kde se zvyšují daně,“ nešetřil ostrými slovy pro Financial Times šéf Ryanairu Eddie Wilson. Naráží na rostoucí daň, kterou platí aerolinky v Británii za každého cestujícího na odletu.
„Snažíme se nabízet ultranízké ceny, když ale cestující zaplatí 50–60 eur ještě před průchodem branou, není to udržitelné. Lidé takové letenky nekoupí,“ prohlásil provozní ředitel maďarského Wizz Airu Michael Delehant. Druhé nejrušnější britské letiště Gatwick, které se nachází zhruba čtyřicet kilometrů jižně od Londýna, je už nyní nákladově nejnáročnějším letištěm v síti Wizz Air. Po domácím Maďarsku je Británie pro tohoto dopravce druhým nejsilnějším opěrným bodem. Základnu zde má devatenáct letadel, což by se však mohlo brzy změnit.
Oba nízkonákladoví dopravci totiž varují, že svá letadla přesunou do jiných destinací, kde zaplatí méně na poplatcích, případně že budou do Británie umisťovat méně nově nakoupených letadel. Wizz Air takto postupuje například ve Vídni, která je mnoha Čechům bližší a nabídkou atraktivnější než pražské Letiště Václava Havla.
Ryanair, Wizz Air a stěhování linek
Postupně tam ruší všech 28 linek i základnu pro pět letadel. Kvůli rostoucím poplatkům přesunul tyto stroje do Bratislavy. Vídeňské letiště k tomu uvedlo, že se konkurenceschopnost letišť v očích aerolinek odvíjí hlavně od nákladů, které spoluvytváří i státní letecká daň – a ta například v Maďarsku nebo na Slovensku neexistuje.
Podobně postupuje Ryanair, když ruší část linek ve městě Newquay v hrabství Cornwall a na jeho úkor naopak rozšiřuje nabídku ve Švédsku, které daň zrušilo. Výsledkem je rozdíl v nákladech ve výši dvaceti eur na pasažéra. „Když stojí vaše průměrná letenka přes padesát eur, je to zásadní,“ konstatuje Wilson.
Nízkonákladoví obři mají velmi významný vliv na příliv turistů do měst, a tedy na jejich příjmy. Nezanedbatelným přínosem jsou ale i bázovaná letadla na letištích. Každé letadlo umístěné v Británii se spolupodílí na vytížení asi čtyř stovek pracovních míst a každoročně z něj plyne tamní ekonomice přibližně 27 milionů liber, spočítala organizace Airports UK. V případě menších letišť může zřízení či zrušení jediné linky rozhodovat o tom, zda vzdušný přístav vydělá, nebo prodělá.
Například Ryanair má aktuálně objednané asi tři stovky nových letadel, o jejichž budoucím využití průběžně vyjednává. Že se nejedná o snadné debaty, na tom se shodují zástupci letišť například i v Praze a v Brně.
„Náš přístup je ke všem dopravcům stejný. Jednání o nových linkách a destinacích jsou různě náročná, odvíjejí se především od stavu a vývoje daného trhu, potažmo i od externích faktorů, jako je aktuálně zpoždění dodávek nových letadel. Obvykle je rychlejší motivovat letecké dopravce k otevření kratších spojení po Evropě, kde mohou dopravci létat téměř kamkoliv bez administrativních omezení. Díky této flexibilitě mohou letecké společnosti snadno svá rozhodnutí měnit, pokud se lince tolik nedaří, nebo dané spojení posilovat, pokud je o něj zájem mezi cestujícími,“ říká ředitel rozvoje leteckého obchodu Letiště Praha Jiří Vyskoč.
„Vyjednávání z pozice regionálního letiště je vždy velmi náročné s jakoukoli leteckou společností. Je potřeba dopravce přesvědčit o tržním potenciálu dané destinace, což bývá složitější než u velkých mezinárodních letišť. Dopravci porovnávají potenciální trhy nejen s přímou konkurencí, ale napříč celou Evropou, a rozhodují se, kde bude umístění kapacity nejziskovější,“ dodává obchodní ředitel Letiště Ostrava Ondřej Musil. Letiště se proto snaží lákat dopravce například formou dočasných slev z letištních poplatků.
Zatímco v Česku platí aerolinky především letištní poplatky, v Británii ještě připočítávají zmíněnou daň z odlétajícího pasažéra, která je na ostrovech nejvyšší na světě. Její výše se pohybuje až v řádu vyšších stovek liber a závisí na délce letu i třídě. Například v Německu či Francii přitom daň činí obvykle „jen“ desítky eur. Británie poplatky i přesto zvyšuje, a to především kvůli masivnímu deficitu královské pokladny. Veřejný dluh Spojeného království činí asi 2,7 bilionu liber, což odpovídá necelým 100 procentům HDP. Český dluh je pro srovnání na úrovni 3,5 bilionu korun, tedy 42 procent HDP.
