Nahlesová uvedla, že prozatímní krok bude platit až do vyřešení právních otázek. Kritici včetně české či polské vlády tvrdí, že postup vyžadovat německou minimální mzdu i na zahraničních dopravcích odporuje evropskému právu. Provozovatelé nákladní dopravy hovoří o tom, že povinnost platit řidičům 8,50 eura (235 korun) za hodinu jízdy po Německu může firmy přivést do finančních potíží.
Nahlesová prohlášení o prozatímním nevyžadování německé minimální mzdy učinila po setkání s polským protějškem. V prohlášení mimo jiné uvedla, že nynější rozhodnutí Berlína je ve znamení dobrých sousedských vztahů.
Podle předsedy vlády Bohuslava Sobotky je požadavek vyplácet německou minimální mzdu i tranzitujícím řidičům v rozporu s unijním právem a znevýhodňovalo by živnostníky proti zaměstnancům. „Pro Českou republiku, jako dlouhodobého zastánce hladkého a férového fungování vnitřního trhu, je volný pohyb služeb jedním ze základních kamenů EU, který by neměl být ohrožován,“ uvedl premiér.
Prozatím není stanoven žádný termín, kdy Německo prozatímní opatření ukončí a kdy začne minimální mzdu vyžadovat. Nahlesová nicméně řekla, že vítá rozhodnutí Evropské komise prověřit celou záležitost. Posudek by měl být hotov ještě před létem. Berlín trvá na tom, že zákon je v souladu s unijním právem.
Vedle vlád považují zákon za diskriminační i zástupci dopravců, protože jej žádná jiná evropská země neuplatňuje. Německo tím podle nich porušuje evropský princip volné dopravy.
Kritika se týkala i nadměrné byrokracie
Podle německého zákona o minimální mzdě by se od letošního roku po zahraničních přepravních firmách žádalo, aby prokazovaly dodržování minimální mzdy na německé úrovni. Českým dopravcům se opatření nelíbí, protože tak Němci mohou ovlivňovat ceny zahraničních přeprav - dopravci by je museli zvyšovat o částku potřebnou k dorovnání mezd na minimální německou úroveň, varovalo tuzemské Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia.
Sdružení odklad ocenilo, ale považuje jej pouze za první krok. Spolková republika Německo je největším tuzemským obchodním partnerem a povinnost vyplácet německou mzdu zaměstnancům, vozícím zboží do Německa, je navíc v kolizi s českým právním řádem, uvedl Česmad. Podle zákoníku práce by totiž měla být obdobná práce u jednoho zaměstnavatele honorována stejně, dodal mluvčí sdružení Martin Felix.
Německým hospodářským svazům vadila především administrativní zátěž, kterou s sebou zákon přinesl. Obtížně se s ní vyrovnávají především malé podniky. Firmy totiž musejí úřadům přesně dokládat pracovní výkazy zaměstnanců, aby prokázaly, že měsíční mzda zakotvená v pracovní smlouvě odpovídá alespoň částce 8,50 eura za hodinu.
„Po třech měsících platnosti zákona se na to podíváme a zvážíme, kde musíme ubrat byrokracii,“ reagovala dříve kancléřka Merkelová. „Samozřejmě, že nechceme trvalou byrokratickou zátěží ztěžovat život zrovna malým firmám,“ doplnila.
