Kdyby rozdal obálky, už to má schválené. Tykačovi se komplikuje nákup vietnamské elektrárny
Vlastník energetické skupiny Sev.en a jeden z nejbohatších Čechů Pavel Tykač stále čeká na schválení nákupu většinového podílu v severovietnamské uhelné elektrárně Mong Duong 2, která zásobuje hlavní město Hanoj i část severního Vietnamu. Ačkoliv vietnamský premiér slíbil, že celý proces bude dokončen letos v březnu, obchod se dotáhne nejdříve na podzim. Jde přitom historicky o největší českou investici ve Vietnamu.
Tykač za podíl dosavadních spoluvlastníků, americké společnosti AES a čínské China Investment Corporation (CIC), zaplatil podle informací e15 v přepočtu nižší desítky miliard korun. Po schválení obchodu by ovládal 70 procent vietnamské elektrárny a je pak připraven koupit podíly v dalších dvou tamních uhelkách.
Během pátečního jednání českého a vietnamského ministra průmyslu v Hanoji se do vietnamské vlády opřel český velvyslanec ve Vietnamu a bývalý šéf zahraničního odboru Hradu Hynek Kmoníček. Vietnamského ministra důrazně vyzval, aby proces urychlil.
„Musel jsem to říct takhle otevřeně a před jeho podřízenými, aby se něco stalo,“ vysvětluje Kmoníček. A skutečně se téměř okamžitě pohnuly ledy. Do Tykačovy Sev.en hned po jednání české delegace v Hanoji volali vietnamští úředníci a naplánovali vzájemné setkání.
„Ano, hned se ozvali. Sejdeme se příští týden ve čtvrtek. Mohlo by se to snad vyřešit během příštích několika měsíců, spíše ale počítám se začátkem příštího roku,“ říká Gabriel Staněk, country manažer Sev.en Global Investments ve Vietnamu, kterého si Tykač najal, aby mu celý deal pomohl u vietnamských úřadů prosadit. Staněk má s vietnamskou komunistickou byrokracií dlouholeté zkušenosti. Rozjel tu síť klinik asistované reprodukce a byznysem ve Vietnamu se zabývá deset let.
Na Vietnamce naléhal během společného jednání ministerstev i samotný šéf resortu průmyslu Lukáš Vlček (STAN). „Apeloval jsem na to, aby ty administrativní překážky byly pokud možno co nejdříve vyřešeny,” řekl po setkání se svým vietnamským protějškem v Hanoji Vlček s tím, že se při svých zahraničních cestách snaží pomáhat jakémukoliv českému investorovi.
Vietnamci si hrají s ohněm
Insideři ve Vietnamu nijak neskrývají své přesvědčení o tom, že celý proces zdržuje i to, že Tykač chce svůj nákup prosadit zcela transparentně. „Kdyby rozdal obálky, už to měl dávno schválené,“ uvedl v Hanoji zdroj detailně obeznámený s průběhem celého obchodu. „Pokud toto Vietnamci čekají, ničeho se nedočkají. Naopak hrozí, že tato referenční česká investice se neuskuteční. A do Vietnamu pak žádný velký český investor už nepřijde,“ varuje velvyslanec Kmoníček.
Tykačova Sev.en Global Investments sice už před dvěma lety uzavřela smlouvu o koupi amerického podílu v Mong Duong 2, ale až loni v srpnu oznámila dohodu o koupi čínského podílu. Vzhledem k tomu, že jsou oba obchody propojené, posuzuje je vietnamská vláda jako celek a kompletní dokumentaci mohla společnost Sev.en Global Investments vietnamským úrádům podat teprve před rokem. Tykačovi manažeři ale počítali s tím, že nákup majoritního podílu bude schválen do tří měsíců. „Jsme rádi, že se nás ministr s velvyslancem při oficiálním jednání zastali. Uvidíme, jestli to pomůže,“ říká Gabriel Staněk.
Celý schvalovací proces je podle Tykačových lidí na mezinárodní poměry velmi pomalý a zdlouhavý, navíc ve Vietnamu nemá přesně stanovený časový rámec a lhůty. „V ostatních zemích, kde investujeme, ať už v Evropě, Austrálii či USA schvalovací procesy nových akvizic trvají běžně do tři měsíců, včetně doplňování potřebné dokumentace, diskusí s úřady a objasňování různých podrobností,” uvedla šéfka komunikace Sev.en Global Investments Veronika Diamantová.
Tykač bude však muset i po případném schválení transakce odevzdat elektrárnu vietnamskému státu nejpozději v roce 2040. Tak je nastavena smlouva o její stavbě, která zavazuje i každého dalšího vlastníka. Navíc je pevně stanovena výkupní cena elektřiny. I tak se Tykačovi investice do uhelného zdroje podle Staňka finančně vyplatí. Kromě nákupu podílů od amerického a čínského vlastníka dochází v elektrárně také ke změně minoritního vlastníka z Jižní Koreje, jehož podíl kupuje jiná jihokorejská společnost.
Tykač chce nakupovat dál
Pokud by byla akvizice většinového podílu v Mong Duong 2 nakonec úspěšná, Tykač plánuje ve svém vietnamském uhelném dobrodružství pokračovat. V zemi bylo jen v posledních deseti letech postaveno okolo deseti soukromých uhelných elektráren a dalších až třicet státních. Uhlí dnes tvoří polovinu energetického mixu země, ačkoliv Vietnam výrazně posiluje roli obnovitelných zdrojů, zejména vody, a také plynu a počítá i se stavbou nových jaderných elektráren.
„Rádi bychom tady koupili ještě jednu nebo dvě uhelné elektrárny, nevylučujeme jen minoritní vstup,“ přibližuje Staněk. Podle jeho zkušeností je právě Vietnam nejvhodnější zemí celé jihovýchodní Asie pro vstup do energetiky. Například v Indonésii nebo na Filipínách jsou už silní domácí hráči, kteří energetické zdroje vykupují od amerických, japonských nebo čínských vlastníků. Ve Vietnamu ale zatím silní energetičtí miliardáři neexistujínebo se teprve formují. „A to otevírá prostor někomu ze zahraničí, kdo se sektorem už má své zkušenosti,“ říká Staněk.
Tykačova skupina Sev.en Group využila v posledních letech levného ocenění a nakoupila uhelné elektrárny a doly v USA, Austrálii a Vietnamu a plynové elektrárny v Británii. A firma se připravuje na další a větší obchody v zemích, jako jsou Indie, Indonésie a Malajsie. Sev.en se snaží expanzí ochránit svůj majetek před snahami EU stát se lídrem v opouštění fosilních paliv. Je to také sázka na to, že zpoždění a problémy při přechodu na obnovitelné zdroje energie udrží uhlí ve hře ještě mnoho let, přinejmenším mimo Evropu.
Skupina se ale snaží rozšířit podnikání i do odvětví, jako jsou skladování elektřiny a těžba nerostných surovin, včetně těch, které se používají v bateriích. V Austrálii se chystá zahájit výrobu hnojiva ze síranu draselného vyráběného ekologicky šetrným postupem.
