Zavedení vinět není jen otázkou vydání nové ceniny. Plán ministra dopravy Alexandera Dobrindta z bavorské CSU počítá s tím, že by plnou cenu známky platili všichni bez rozdílů, řidiči s trvalým pobytem v Německu by ale dostávali část ze zvažovaných 100 eur ročně za vinětu zpět v podobě slevy na dani z provozování motorového vozidla. Ta se v závislosti na emisní třídě, objemu motoru a stáří auta může vyšplhat až na několik set eur ročně.
Refundace daně se nezamlouvá Bruselu, ale ani sousednímu Rakousku. Evropská komise preferuje model, který by zohledňoval počet ujetých kilometrů a pravidelnost využívání dálnic. Jenže takový systém by musel být postaven na satelitním nebo mikrovlnném sledování, čemuž se Berlín chce vyhnout.
Německo je nicméně kromě papírové viněty nakloněno i modelu, který funguje třeba v Maďarsku. Mýto je registrováno na konkrétní poznávací značku automobilu a placení hlídají kamerové kontroly nebo policisté.
Viněty by ročně měly německému eráru přinést až 800 milionů eur, které by spolkové ministerstvo financí mělo přerozdělit jednotlivým zemím. Sociální demokraté, kteří vládnou ve velké koalici s CDU kancléřky Angely Merkelové, by ale do zákona chtěli prosadit, aby byly peníze vázané. „Je třeba zastavit praxi, kdy spolkové země použijí prostředky místo na udržování silnic na nové stavební projekty,“ řekla agentuře dpa Kirsten Lühmannová, expertka SPD na dopravu.
Vybrané peníze by měly posloužit pro rekonstrukce a další výstavbu německých dálnic. Podle dopravních odborníků je jen pro udržení německých dálnic v současném stavu ročně potřeba 4,7 miliardy eur (129 miliard korun).
