Klíčovou dopravní tepnu mezi Atlantským a Tichým oceánem nadále sužuje rekordní sucho. Provozovatel Panamského průplavu, společnost ACP, proto v nadcházejících měsících opět omezí množství lodí, které mohou touto námořní trasou denně proplout. Od února příštího roku má jejich počet klesnout na polovinu obvyklého provozu. Znamená to významnou komplikaci pro mezinárodní dodavatelské řetězce, hlavně pro export zemědělských produktů z Ameriky do Asie. Jisté dopady však může pocítit také Evropa, zejména v energetice.
ACP tento týden oznámila, že od pátku omezí počet rezervačních slotů na 25 lodí za den. Během zimních měsíců pak bude tento počet dále snižovat až do února 2024, kdy klesne na osmnáct za den. Správa průplavu přitom začala s omezováním slotů už v září. Za běžných okolností kanálem propluje skoro čtyřicet nákladních plavidel.
„Kanál a celá země se musí připravit na nadcházející období sucha, kdy musí vystačit s minimálními zásobami vody. Panamský průplav proto vyzývá své zákazníky, aby si včas zarezervovali cestu,“ uvedla ACP. Průplav totiž využívá vodu z panamských jezer a řek, zejména z Gatúnské přehrady. Na proplutí jedné lodi spotřebuje přibližně stejné množství vody, jako půl milionu Panamců za celý den.
Ačkoli Panama, která normálně patří mezi nejdeštivější oblasti světa, již v minulosti zažila dlouhé vlny veder, je velice neobvyklé, aby musela sahat k podobně drastickým opatřením uprostřed sezony dešťů, tedy mezi květnem a prosincem, konstatuje britský deník The Financial Times, jenž dává letošní extrémní projevy počasí do souvislosti s klimatickými změnami. Letošní říjen byl podle ACP vůbec nejsušší od začátku měření v roce 1950. Za celý rok 2023 zatím klesla úroveň srážek oproti loňsku o třetinu.
Analytici už od léta varují, že omezování provozu v průplavu povede k dalšímu zdražování námořní dopravy a k prodlevám v dodávkách zboží, především v hektickém období před vánočními svátky. V tuto chvíli čekají ve frontě na obou stranách kanálu desítky lodí, přičemž ti dopravci, kteří jezdí podle fixních plánů a mají rezervované sloty měsíce dopředu, jsou na tom výrazně lépe než například tankery s plynem a ropou, jež se rozhodly proplout na poslední chvíli, píše americký list The Wall Street Journal (WSJ).
Některé společnosti jsou dokonce ochotné zaplatit vyšší poplatek za to, že dostanou přednostní místo ve frontě. „Viděli jsme nabídky od dopravců propanu ve výši 2,4 milionu dolarů za jeden tranzit, přičemž normální cena je kolem půl milionu dolarů,“ řekl listu WSJ správce kanálu Ricaurte Vásquez Morales.
Panamským průplavem prochází tři a půl procenta globálního obchodu. Důležitý je hlavně pro přepravu zboží mezi Asií a Severní a Jižní Amerikou. Komplikace v dopravě tak budou mít negativní vliv hlavně na transport zemědělských produktů, jako je brazilské hovězí, chilská vína nebo banány z Ekvádoru na asijské trhy.
Dopady na Evropu by měly být mírnější, ačkoli jak připomíná server openDemocracy, v poslední době se kanál stal významnou trasou pro přepravu amerického zkapalněného zemního plynu (LNG). Ten chtějí některé evropské státy využít jako náhradu za ruský plyn. Zpožďování lodí v Panamském průplavu se tak teoreticky může promítnout do vyšších cen energií. „Panamský průplav nicméně není pro globální hospodářství tak důležitý jako ten Suezský,“ podotýká Vincent Stamer z Kielského institutu pro světovou ekonomiku.
Panamský průplav lodím výrazně zkracuje čas a vzdálenost na cestě mezi Atlantikem a Pacifikem. V provozu je nepřetržitě od otevření před bezmála 110 lety a podle ACP jej ročně využije až čtrnáct tisíc plavidel. Omezení jeho provozu představuje též zásadní ránu pro panamskou ekonomiku, která z něj má každoroční příjmy ve výši 4,6 miliardy dolarů (106,5 miliardy korun), což odpovídá asi šesti procentům HDP této latinoamerické republiky.
