Nejen Ever Given. V sítích úřadů končí stále více lodí | E15.cz

Suez blokovali dny, v Egyptě trčí měsíce. Případ uvízlých námořníků z Ever Given není výjimečný

Pavla Palaščáková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Obří kontejnerová loď Ever Given se v březnu nechvalně proslavila tím, že nešikovným manévrem zablokovala Suezský průplav, významnou námořní tepnu. Po necelém týdnu se podařilo kanál uvolnit, loď však nikdy do cíle nedorazila. Egyptské úřady ji zajistily a s ní zůstává na místě i posádka. Podobný osud zažívají námořníci po celém světě, někdy uvíznou v cizině i roky.

Přes 400 metrů dlouhé a 220 tisíc tun vážící plavidlo zatarasilo Suez 23. března. Vyprostit se ho podařilo 29. března, postupně se uvolnila i ucpaná ústí kanálu, kde čekaly stovky jiných lodí. Správa průplavu na konci května uvedla, že příčinou nehody byla vysoká rychlost a technické nedostatky Ever Given.

Japonský majitel lodi se nyní s Egyptem pře o odškodné, které má podle tamních úřadů uhradit. Je ochoten zaplatit nanejvýš 150 milionů dolarů, což téměř odpovídá odhadu hodnoty lodi, jde ale o méně než třetinu požadované částky. Ever Given je tak stále zadržována ve Velkém Hořkém jezeru mezi severní a jižní částí průplavu.

A s ní i indická posádka. Několik jejích členů bylo úřady propuštěno, podle dostupných informací ale na lodi nadále zůstávají dvě desítky lidí a čekají na rozhodnutí o její další budoucnosti. Nedávno je navštívila delegace z indické ambasády, aby zkontrolovala stav mužstva. Jasněji by mohlo být po soudním stání 20. června.

Egyptské úřady se proti zvěstem, že Indové jsou drženi jako rukojmí, ohrazují. Tvrdí, že posádka může Ever Given opustit, tedy až na kapitána.

Jiní námořníci se přitom v podobných případech stávají někdy na měsíce až roky vězni svých lodí. Počet plavidel zanechaných z různých důvodů svému osudu i s námořníky totiž poměrně dramaticky roste. Zatímco v roce 2018 bylo takových případů na celém světě hlášeno 34, o rok později čtyři desítky a loni už 85. „Je to však jen vrchol ledovce,“ řekl k oficiálním údajům webu safety4sea.com Steve Trowsdale z Mezinárodní federace pracovníků v dopravě (ITF).

Podotkl, že státy, pod jejichž vlajkami lodě plují, se zodpovědnosti za námořníky zhusta zříkají. Mnozí členové posádek přitom pocházejí z rozvojových zemí, na jejich platech závisí celé rodiny, přesto v takových situacích dlouhou dobu zůstávají bez příjmů a někdy i bez základních potravin. Stává se totiž, že majitel lodi se rozhodne, že se mu situaci nevyplatí aktivně řešit, a nechá posádku na holičkách. Nebo plavidlo vlastní malá firma, která v důsledku jeho zadržení zkrachuje.

„Právě jsme řešili situaci posádky, jejíž loď uvízla u Mombasy. Všichni jsou to Syřané,“ řekl magazínu Foreign Policy Ben Bailey z charitativní organizace Mise pro námořníky. „Starali jsme se o ně, dodávali jim jídlo, vodu i palivo pro jejich generátory. A zatímco čekali, nedostávali žádnou mzdu,“ dodal.

Trowsdale tvrdí, že situaci opuštěných posádek zkomplikovala pandemie koronaviru. Někteří majitelé lodí, kteří už dříve živořili, se dostali do ještě větších problémů mimo jiné kvůli častým karanténám námořníků a nemohli si dovolit zaplatit zvýšené náklady na jejich repatriaci.

Varováním pro kapitána Ever Given každopádně zůstává případ syrského námořníka Mohammada Ajši, jenž nedobrovolně strávil čtyři roky na opuštěné lodi MV Aman, kterou egyptské úřady zabavily kvůli propadlým dokumentům a již se poté pokoušely prodat. Domů se dostal až letos na jaře po zásahu ITF.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video