Hlad po zeleném létání oživil vzduchoplavbu | E15.cz

Poptávka po zeleném létání oživila vzducholodě. Nadchly i zpěváka metalových Iron Maiden

Lukáš Vojáček

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Vášniví cestovatelé, kteří si rádi na víkend odskočí do nepříliš vzdáleného turistického resortu, ale zároveň jim dělají starosti dopady létání na životní prostředí, možná nalezli řešení svého problému. Britský start-up Hybrid Air Vehicles (HAV) plánuje od roku 2025 nabízet zákazníkům leteckou dopravu na krátkou vzdálenost ve svých vzducholodích. Ty podle společnosti vytvářejí až o 90 procent menší uhlíkovou stopu než klasická letadla.   

„Nejedná se o žádný luxusní produkt, je to spíše praktické řešení výzev, které před nás postavila klimatická krize,“ svěřil se britskému deníku The Guardian šéf firmy Tom Grundy, jenž své vzducholodě Airlander 10 přirovnává k „rychlejším trajektům“. HAV vyvíjí vzducholodě od roku 2007 a mezi její investory patří i britská vláda, těžař zlata Peter Hambro nebo zpěvák heavymetalové kapely Iron Maiden Bruce Dickinson. V minulosti rovněž čerpala dotace z Evropské unie.    

Start-up hodlá pokrýt poptávku po kratších letech. „Je otřesné, že 47 procent regionálních aerolinek propojuje města, která jsou od sebe vzdálená méně než 370 kilometrů. Zcela zbytečně tak vytvářejí obrovské znečištění, ačkoliv existuje lepší alternativa,“ myslí si Grundy.    

HAV by měl zajišťovat spojení například mezi Oslem a Stockholmem, Seattlem a Vancouverem, Liverpoolem a Belfastem nebo mezi Barcelonou a Baleárskými ostrovy. Poslední jmenovanou trasu zvládne Airlander 10 uletět za čtyři a půl hodiny. Běžný let sice trvá jen 45 minut, vzducholoď od HAV ovšem během cesty vypustí do atmosféry pouze 4,5 kilogramu oxidu uhličitého na osobu, zatímco klasické letadlo kolem 53 kilogramů. 

V tuto chvíli je Airlander 10, který najednou pojme až sto cestujících, poháněn hybridním motorem. Za několik let mají stroje HAV přejít na kompletně elektrický pohon a stanou se uhlíkově neutrální úplně. Kromě přepravy turistů mohou sloužit i k transportu zboží či k monitorování vojenských cílů.    

Firma v současné době podle Grundyho také vyjednává s leteckými dopravci a s cestovními kancelářemi. Očekává, že v příštích měsících uzavře atraktivní partnerství. Nedávno například podepsala kontrakt se švédskou cestovkou OceanSky Cruises. Ta chce klientům v budoucnu nabízet zážitkové lety ve vzducholodích od HAV přes severní pól, na kterých bude dělat průvodce známý britský polárník Robert Swan. 

HAV, která aktuálně sídlí v anglickém Bedfordu, zároveň hledá vhodnou lokalitu pro svůj hlavní výrobní závod. Start-up chce do čtyř let přijmout až 2000 nových zaměstnanců, z toho pět set přímo na vývoj vzducholodí a 1500 pro dodavatelské řetězce. V současné době firma zaměstnává pouze sedmdesát lidí. Od roku 2025 bude HAV produkovat dvanáct airlanderů ročně. Odhaduje, že do dvaceti let dosáhne trh se vzducholoděmi hodnoty přes bilion korun.   

Výroba prototypu Airlanderu 10 nyní stojí 25 milionů liber, asi 741 milionů korun. K dnešnímu dni podstoupil šest testovacích letů, při nichž dosáhl maximální výšky 2100 metrů a rychlosti kolem 90 kilometrů za hodinu. Některé testy však nedopadly úspěšně.  

Stroje lehčí než vzduch se v první polovině 20. století dlouho přetahovaly s klasickými letadly o to, kdo ovládne komerční leteckou dopravu. Nakonec však vzducholodě tento závod prohrály. Definitivní ránu jim zasadila tragická havárie německého Hindenburgu v květnu roku 1937, při které zahynulo 36 lidí.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah