Tradičního českého výrobce letounů Aircraft Industries oslabuje pandemie podobně jako další hráče v oboru. Nemůže tušit vývoj trhu ani na měsíc dopředu, ale materiál pro výrobu musí objednávat i dva roky předem. „Nevidíme zájem, jaký jsme čekali. Letecký průmysl je v útlumu. Původně jsme plánovali vyrobit sedmnáct letadel, ale budeme hrozně rádi, když jich bude čtrnáct,“ říká generální ředitelka firmy Ilona Plšková.
Leteckým průmyslem zmítá koronakrize, jak dopadá na vás jako výrobce?
Firma je ve složité situaci. Máme za sebou více než osmdesátiletou tradici založenou na výrobě speciálních letounů. Nikdo jiný v Česku neumí to co my, ale pandemie silně působí na psychiku zaměstnanců. Pracovali jsme hlavně na tom, aby cítili stabilitu a věděli, že jsou chráněni. K propouštění jsme se neuchýlili, zafixovali jsme ale celkový počet zaměstnanců na 1100. Zástupci odborů na jaře chtěli, abychom na dva týdny zavřeli.
Udělali jste to?
Po pečlivé úvaze a analýze rizik jsme se rozhodli provoz nepozastavit. Pracovali jsme, ale podmínky se zhoršovaly. Obecně se zvýšila nemocnost zaměstnanců. Lidé měli strach, a tak při jakémkoli náznaku nachlazení byli na pracovní neschopnosti. Lidé s dlouhodobými chronickými onemocněními začali čerpat dovolenou. Náklady na pracovní neschopnosti nám stouply proti předchozímu roku téměř na trojnásobek. V ten moment bylo jasné, že nám budou zaměstnanci chybět, hlavně dělnické profese.
Takže jste zúžili výrobu?
Před polovinou roku výroba kvůli mnoha absencím zpomalila. Na dílnách denně chyběla zhruba pětina zaměstnanců, to je strašně moc. Plán výroby pro rok 2020 byl sedmnáct letadel. Majitelům jsem ale museli sdělit, že je to za této situace nereálné. Plán jsme tedy snížili na patnáct a rozvolnili výrobu, abychom dokázali plnit kontrakty. Jeden letoun vyrábíme prakticky jeden rok. Pokud se v některé fázi zpozdíme, během roku to není možné dohnat.
Změnila se situace podniku ke konci roku oproti jaru?
Zlepšení nastalo v červenci. Využili jsme vládní program antivirus, z něj jsme dostali téměř tři čtvrtě milionu. Za bezpečnostní opatření včetně dezinfekcí či měření teploty jsme museli utratit tři miliony, což je pro nás hrozně moc.
Řekla byste tedy, že stát svou roli v pomoci byznysu zvládá?
Nikdo nebyl připraven, nedokázal předvídat vývoj. Rozhodování, kam dát a nedat peníze, není snadné. Když ale vidím modely okolních států, které si dokážou poradit lépe, ptám se, proč to u nás nefunguje. S Německem, Rakouskem či s Polskem se ale nemůžeme rovnat, naše ekonomika je jiná.
Zaměstnance musíme posílat na covidové testy, což nás stojí mnoho peněz. S tím by vláda mohla pomoci, měla by proplácet testy. Testovali jsme asi 750 lidí, pozitivních bylo asi sto padesát, řada z nich ale zůstávala průběžně v karanténě. Abychom mohli vyrábět, nemůžeme mít pracovníky doma v karanténě, potřebujeme je rychle otestovat. Jinak bychom neplnili plán a byli nuceni propouštět.
Pociťujete propad poptávky po letadlech?
Nevidíme takový zájem, jaký jsme očekávali. Hrozně rádi bychom letos vyrobili čtrnáct letadel, původně jsme přitom plánovali sedmnáct. Jak to ale celé bude do budoucna, to se teprve ukáže. Letecký průmysl je v útlumu, firmy budou měnit logistiku. Předjímat je složité. S klienty dál vyjednáváme.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
