Žaluda je současně generálním ředitelem drah. Smlouvu pro tuto funkci má uzavřenu na dobu neurčitou, oba posty jsou tedy odděleny.
O ukončení působení Žaludy v čele ČD se zasazoval majitel konkurenčního RegioJetu Radim Jančura. Podle něj Žaluda zhoršil ekonomickou situaci drah a manipuloval s informacemi o státních dotacích. Jančura také pokázal na Žaludovy kontakty s lobbistou Romanem Janouškem i na chystaný prodej drážního majetku v hodnotě osm až 12 miliard korun (viz. níže), které by měl zaplatit stát. Požadoval proto po ministru dopravy Zbyňku Stanjurovi, aby jeho znovuzvolení zabránil. Ministr ale uvedl, že k výměně na postu šéfa drah nevidí závažnější důvod.
Podle kuloárních informací měl Žaluda podporu premiéra Petra Nečase (ODS), zásadně proti němu nebyl ani stínový ministr dopravy Milan Chovanec (ČSSD) a podporovali ho i odboroví bossové v radě. „Není jiný kandidát,“ vyjádřil se šéf Odborového sdružení železničářů Jaroslav Pejša.
Zisky rostou, cestujících ale ubývá
V kontextu Českých drah je zázrak už samotný fakt, že Žaluda dotáhl do konce svůj pětiletý kontrakt. Stal se tak nejdéle sloužícím šéfem Českých drah, navíc vůbec prvním, který nevzešel z „modré armády“. Přežil sedm ministrů dopravy, díky své výdrži mimo jiné splnil podmínky drážního zákona a stal se nositelem drážní licence. Ani v tomto tak nemusí spoléhat na zasloužilé železničáře, kteří vždy museli doplňovat jeho vedení.
Sám Žaluda řadí ke svým nejlepším počinům nastartování masivní modernizace vozového parku, získání mezinárodního ratingu i rostoucí tržby z osobní dopravy.
Vše platí, zároveň ale vše má háčky. V prvním roce Žaludova působení (2008) utržily dráhy z jízdného 6,2 miliardy korun, v roce 2011 to bylo 6,8 miliardy. Cestujících ovšem ubylo, v roce 2008 jich bylo 175 milionů, za loňský rok hovoří odhady o 169 milionech. Zdánlivý rozpor dráhy vysvětlují tím, že pasažéři jezdí na větší vzdálenost.
Žaludovi se také podařilo přesvědčit kraje a stát, aby výrazně zvýšily dotace na vlaky, a to z 9,3 miliardy v roce 2008 na loňských zhruba 12,3 miliardy. Téměř tři miliardy přihodil krajům na základě memoranda stát.
Jeho vyjednávacímu talentu slouží ke cti i uzavření desetiletých smluv na provoz vlaků se státem i kraji. Co je ovšem vítězstvím ČD, označuje dopravní podnikatel Radim Jančura za prohru daňových poplatníků.
Přesto se příliš nedaří krotit ztrátu v osobní dopravě, která v roce 2011 činila téměř 600 milionů. ČD si proto pomáhají rozprodejem majetku. Ve zmíněném roce získaly za nemovitosti 700 milionů. „Jeden z jejich velkých úkolů je, že se musejí naučit žít bez tohoto dopingu. Majetek dojde a možná to bude velmi brzy,“ uvedl nedávno předseda řídicího výboru ČD a náměstek ministra dopravy Lukáš Hampl.
Koupí drážní majtek stát?
Protože provoz na modernizaci vlaků nikdy nevydělá, ČD sáhly k dluhopisům. Jejich zadluženost (poměr cizích zdrojů a aktiv) za Žaludy vzrostla z 34 procent na 48 procent, což stále není dramatické číslo. V souvislosti s dluhopisy musejí dráhy ale řešit zásadní problém. Podnik počítá s miliardovými příjmy za pozemky pod kolejemi, koupit je má Správa železniční dopravní cesty. Žaluda chce získané peníze z prodeje drážního majetku použít na obnovu vozového parku.
„Máme obrovský majetek, se kterým nemůžeme nakládat. Pozemky pod kolejemi, nádraží, kam už dnes jezdí také soukromí dopravci. Jde o majetky za desítky miliard korun, jež se musí reálně ocenit, a rozhodnout, co s nimi,“ řekl Žaluda serveru Aktuálně.cz. O prodeji musí rozhodnout ministerstvo dopravy a Žaluda doufá, že tak učiní letos.
Jenže ministr dopravy Zbyněk Stanjura tomuto řešení není nakloněn. Žaluda se jej proto bude snažit přesvědčit, že jiné bezúplatné řešení není možné.
Největším Žaludovým problémem není ovšem osobní, ale nákladní doprava a dceřiná ČD Cargo. Tam situace dospěla k loňské provozní ztrátě v řádech stamilionů. Žaluda proto na podzim odstavil bývalé vedení Gustava Slamečky a sám se chopil řízení firmy. O její další existenci se bude rozhodovat v nejbližších dnech, řešení se zřejmě neobejde bez propuštění tisíců zaměstnanců.
Jeden ze Žaludových majstrštyků je totiž fakt, že se mu podařilo železničáře stmelit. Už to není pohled my dole versus vy nahoře, ale spíše my ČD proti všem. Nepřítel číhá venku, ať už je to ministerstvo dopravy s krkolomnou liberalizací železnice, konkurent Jančura, Deutsche Bahn či antimonopolní úřad.
