S tím, že by město kupovalo projekt opencard od jeho současného provozovatele, společnosti eMoney Services (EMS), už nepočítá. „Pokud kartám skončí technická platnost, uživatel si vybere mezi elektronickou či papírovou verzí. Celý projekt opencard postupně dožije. S jeho provozovatelem jsme v rozvodovém řízení,“ řekla primátorka.
Pokud se bude chtít EMS soudit, je to podle Krnáčové její věc. „To k rozvodu patří,“ sdělila. Pokud by ze strany provozovatele opencard došlo k nějakým nestandardním krokům, například nedávno firma zablokovala portál pro vydávání karet, je Praha schopná podle primátorky svou elektronickou variantu spustit do několika dnů.
Tisk papírových kuponů, které jsou v prodeji jako alternativa k opencard, byl podle Krnáčové určitou strategií. „ Myslím, že vyšla celkem dobře,“ konstatovala. Papírové kupony podle ní navíc celou dobu souběžně s opencard využívalo až 45 tisíc cestujících.
Budoucnost Krnáčová příliš nevidí ani například v Plzeňské kartě, která byla jednou z možností, jak nahradit opencard. Plastová karta je podle primátorky technologií minulého století, přesto, pokud budou cestující plastovou kartu chtít, budou mít možnost si ji podle Krnáčové pořídit. Odmítá také, že by několik variant jízdného přineslo do vybírání a kontrolování jízdného větší zmatek, než byl doposud s opencard. „Nákup jízdného by se měl realizovat například i přes dopravní podnik, který na to má jak kapacitu,“ míní Krnáčová.
Nevyřešené pohledávky
S provozovatelem opencard musí Praha ještě dořešit nezaplacené pohledávky. Praha totiž s firmou nemá od loňského léta uzavřenou smlouvu na podporu. „Soudní znalci v současnosti ohodnocují jejich podpůrnou činnost. Musíme najít nějaký způsob, jak bychom podporu mohli nakoupit, máme ještě nějakých 40 tisíc licencí,“ řekla Krnáčová. Hlavním cílem Prahy je teď podle ní v oblasti jízdného integrovat v Středočeský kraj a Prahu.
Projekt opencard pochází z dob primátorování Pavla Béma, deset minulých radních za TOP 09 a ODS a pět úředníků čelí kvůli projektu obvinění. Kartu v současnosti vlastní 1,2 milionu cestujících, Praha za opencard zaplatila zhruba 1,35 miliardy korun.
Více se dočtete ve středečním rozhovoru s Adrianou Krnáčovou v E15
| Výběr událostí kolem karty opencard: |
|---|
| Říjen 2005 - Rada hlavního města schválila informační strategii, jejíž součástí byl projekt čipových karet umožňujících placení za MHD, v knihovnách, parkování atd. 12. dubna 2007 - Magistrát začal vydávat karty opencard, které sloužily hlavně jako tramvajenka. Později vyšlo najevo, že projekt stál do roku 2012 více než miliardu korun. 24. listopadu 2009 - Z auditu vyplynulo, že náklady na opencard neodpovídají stavu, příjmy jsou nulové. Odpovědnost nese vedení města i odbor informatiky. Primátor Pavel Bém (ODS) zadal další audit. 4. prosince 2009 - Podle auditu jsou poplatky za karty příjmem firmy Haguess, která vydávání a provoz opencard zajišťuje. 21. prosince 2009 - Pražská zastupitelka Jana Ryšlinková (nezávislá) podala kvůli opencard trestní oznámení. 22. prosince 2009 - Druhý audit potvrdil výhrady předchozích kontrol; hlavním rizikem je velká závislost na Haguess. Vedoucí magistrátního odboru informatiky Václav Kraus rezignoval. 26. ledna 2010 - Magistrát zveřejnil, že tři posudky na projekt se v závěrech liší (náklady či hodnocení zakázek). 12. února 2010 - Magistrát podepsal s firmou Haguess dodatek smlouvy. Společnost zajistí dalších 260.000 karet. Haguess souhlasila se snížením dluhu, který vůči městu uplatňuje, o 50 milionů korun. 17. února 2010 - Haguess změnila formu akcií a zveřejnila vlastníky; většinovým je Jaroslav Turek. 26. února 2010 - Policie začala prověřovat projekt opencard. 1. února 2011 - Praha převzala správu opencard. 2. února 2011 - V kauze padlo první obvinění. 22. února 2011 - Praha rozhodla, že od Haguess odkoupí 300.000 nových licencí pro opencard. 2. srpna 2011 - Nejvyšší státní zastupitelství zrušilo v kauze rozhodnutí o odložení věci. Jde o tu část případu, v níž policie zjišťovala, zda při zadávání veřejných zakázek na dodávku právních a konzultačních služeb k projektu nebyl porušen zákon. V lednu 2012 policisté část kauzy opět odložili. 24. srpna 2011 - Policie obvinila čtyři lidi z magistrátu - členy hodnotící komise, která vybrala firmu Haguess. Bývalý šéf odboru informatiky Ivan Seyček byl obviněn již dříve. 7. června 2012 - Policie rozšířila obvinění dvěma z pěti stíhaných úředníků magistrátu. Detektivové také vyčíslili škodu, kterou měli obvinění magistrátu způsobit, na 73 milionů korun. 29. června 2012 - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže udělil pokuty kvůli opencard. Za porušení zákona o veřejných zakázkách má Praha zaplatit 600 tisíc korun, dopravní podnik 500 tisíc korun. 22. října 2012 - Městské státní zastupitelství v Praze obžalovalo pět úředníků z magistrátu. Státní zástupkyně muže viní z toho, že uzavřeli pro Prahu nevýhodné smlouvy. 16. listopadu 2012 - Policie si vyžádala dokumenty k zakázce, kterou v dubnu 2012 získala Haguess. Magistrát ji vybral v tzv. jednacím řízení bez uveřejnění, kdy oslovil pouze Haguess. 26. března 2013 - Policie obvinila deset pražských radní kvůli opencard. Podezírá je z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Obvinění se týká dubnové zakázky pro Haguess. 8. dubna 2013 - Obvinění v čele s primátorem Bohuslavem Svobodou (ODS) podali k nejvyššímu státnímu zastupitelství trestní oznámení na policii a státního zástupce, kteří mají kauzu na starosti. 20. května 2013 - Soudní jednání s bývalými úředníky magistrátu bylo odročeno kvůli námitce podjatosti soudce. 25. července 2013 - Obvinění pražští radní za TOP 09 včetně primátora Tomáše Hudečka společně podali ústavní stížnost, v níž žádají zrušení trestního stíhání. 23. září 2013 - Před Městským soudem v Praze začalo hlavní líčení s pěti bývalými úředníky pražského magistrátu. 14. prosince 2013 - Podle deníku Právo státní zástupce z Prahy 5 obžaloval dva někdejší funkcionáře pražského dopravního podniku kvůli zakázce na IT související s kartou opencard. 5. února 2014 - Ústavní soud nevyhověl stížnostem, které podali současní i bývalí pražští radní proti zahájení stíhání. Poslanecká sněmovna vydala bývalého pražského primátora Bohuslava Svobodu k trestnímu stíhání. 24. února 2014 - Městský soud v Praze uložil pětici bývalých úředníků podmíněné tresty od jednoho roku do tří let za zvýhodnění firmy Haguess v projektu opencard. Podle nepravomocného rozsudku úředníci uzavřeli nevýhodné smlouvy. |
