Americký trh práce nejen že ochlazuje, ale také ho trápí rostoucí strukturální problémy
Skutečnost, že americký pracovní trh ochlazuje, podtrhla nedávná každoroční předběžná revize statistik z trhu práce, která srazila růst zaměstnanosti za období od března 2024 do března 2025 na polovinu, tedy na 0,5 procenta. To je dokonce nižší tempo oproti útlé ekonomice eurozóny, kde zaměstnanost ve druhém letošním čtvrtletí meziročně narostla o 0,6 procenta. Přesto se míra nezaměstnanosti v USA k letošnímu srpnu zvýšila „pouze“ o 0,4 procentního bodu a dosáhla 4,3 procenta. Její samotná úroveň na poplach zatím nebije. Trh práce byl nicméně klíčovým argumentem pro americký Fed, který v minulém týdnu po devítiměsíční pauze obnovil cyklus snižování úrokových sazeb.
Pokud pomineme krátkodobý horizont, tamní trh práce se postupně dostává pod větší tlak strukturálních problémů, které ještě eskalují kroky americké administrativy v oblasti imigrace, školství či obchodní politiky. Kombinaci slabého růstu zaměstnanosti a jen malého zvýšení míry nezaměstnanosti vysvětluje pohled na zásobárnu amerických pracovníků.
Míra participace na trhu práce (osob starších 16 let) od konce roku 2023 v USA postupně klesala a letos v srpnu dosáhla 62,3 procenta. To je o celý procentní bod níže oproti únoru roku 2020, po kterém trh práce ovlivnil pandemický šok. Firmy tak čelí i menší množině pracovníků, ze kterých si mohou vybírat. A snahy skrze obchodní politiku přitáhnout průmysl zpět na americkou půdu a vrátit práci americkým dělníkům nepředstavují příliš efektivní využití zdroje, který se v USA zdá být stále vzácnější.
Zpřísněná imigrační politika a masové deportace rovněž příliš nepomáhají doplňovat stavy pracovníků, které by v případě velkého průmyslového comebacku v USA byly zcela jistě zapotřebí. Nedávný krok americké administrativy ale do hledáčku dostal i kvalifikovanější pracovní místa v sektoru služeb. Donald Trump od minulého pátku na takzvané H-1B vízum nalepil cenovku ve výši 100 tisíc dolarů, čímž mnohým technologickým firmám velice prodražil verbování do svých pluků.
VIDEO: Delší zkušební doba chrání víc zaměstnavatele, flexi novela zákoníku práce je spíš evolucí, ne revolucí, říká právnička Valíčková ve FLOW
Má Silicon Valley dostatečně silné páky na Washington?
Právě kvalifikovaní pracovníci ze zahraničí, především z Indie a Číny, jsou ti, kterým tato víza umožňují zalepit velkou díru na americkém pracovním trhu. Technologičtí giganti jako Amazon, Microsoft, Meta, Google či Apple mají těchto pracovníků ve svých řadách tisíce a každý rok jejich počty navyšují. Je otázkou času, zda tlak ze Silicon Valley přece jen Washington nepřesvědčí o změně taktiky.
Do budoucna to může znamenat, že pracovní síla v USA bude vysoce nedostatková, zejména pokud dojde k výše zmíněným posunům v ekonomice. Řešení napjatého trhu práce by mohlo znamenat, že měnová politika bude muset zůstat přísnější. To ale například kontrastuje s pohledem Stephena Mirana, dočasného náhradníka v řadách amerického Fedu. Mirana dosadil Donald Trump, podle kterého mimo jiné nižší růst populace vyžaduje nižší úroveň úrokových sazeb.
