Praha musí investovat sto miliard do rozvodů vody. Město jinak dva miliony obyvatel nezvládne
Nepřitahují tolik pozornosti jako nezbytné výdaje státu na dostavbu jaderných bloků nebo posílení armády, svým objemem se však budoucí investice hlavního města do vodárenské infrastruktury blíží k těm vůbec největším. Má-li Praha zvládnout mimo jiné očekávaný nárůst obyvatel na dva miliony, musí tímto směrem investovat asi třicet miliard korun v příštích pěti letech a orientačně až sto miliard do roku 2050.
Aktuální výpočet budoucích nákladů poskytl e15 předseda představenstva Pražské vodohospodářské společnosti Pavel Válek s tím, že částky zohledňují nejen rozsah projektů, ale i vývoj stavebních cen, dotační možnosti a tempo rozvoje města. Praha je zásobována více než čtyřmi tisíci kilometry vodovodů a využívá zhruba stejně dlouhou síť kanalizací. Značná část potrubí je však desítky let stará, výjimkou není ani osmdesát let, přičemž poruchovost roste.
„Reprodukční hodnota vodárenského majetku hlavního města Prahy je zhruba 150 miliard. Když zohledníme, že průměrná životnost takového majetku je padesát let, vyjde vám, že jen k udržení tohoto systému je potřeba každý rok investovat minimálně tři miliardy. To je ovšem teoretické minimum. Vzhledem k historickému podfinancování obnovy jsou proto skutečné potřeby ještě výrazně vyšší,“ varuje Válek.
V letošním roce společnost investuje rekordních 3,9 miliardy. „Pro prioritizaci majetku k obnově využíváme sofistikované nástroje asset managementu. To znamená, že posuzujeme technický stav sítí a objektů, hodnotíme rizika poruch, provádíme hydraulické modelování a samozřejmě sledujeme i požadavky legislativy,“ dodává Válek. Výsledkem je plán obnovy, jenž se týká mimo jiné pitné i odpadní vody, který město každoročně schvaluje.
Hlavní město Praha investuje do vodní infrastruktury
Projektů je v plánu celá řada. V příštím roce má společnost například zahájit klíčovou rekonstrukci vodní linky na Ústřední čistírně odpadních vod za asi 7,5 miliardy. Práce budou trvat čtyři roky. Na dalších 4,6 miliardy má do konce roku 2030 vyjít intenzifikace a přepojování pobočných čistíren odpadních vod: například se jejdná o čistírny Kbely, Vinoř, Březiněves, Přední Kopanina nebo Kolovraty. Schválená je také nová kmenová stoka B, která má zajistit kanalizační kapacitu pro až 110 tisíc nových obyvatel v lokalitách Bubny–Zátory, Nákladové nádraží Žižkov a Karlín.
V plánu je také posílení páteřních vodárenských řadů a vodojemů, které mají zajistit požadované množství pitné vody i pro metropolitní oblast, tedy Středočeský kraj, která v současnosti odebírá asi desetinu celkového množství vyrobené pitné vody. „Do roku 2050 se tento objem může až ztrojnásobit,“ uvádí Válek. Součástí masivních investic bude i obnova přivaděčů, kmenových stok, vodojemů, čerpacích stanic a digitálních technologií - například on-line monitoringu nebo informačních systémů. Peníze půjdou také na modernizaci úpravny vody v Podolí, což je strategická záloha města.
„Velkou pozornost věnujeme i bezpečnosti infrastruktury. Investujeme téměř dvě stě milionů do zajištění náhradních zdrojů pro případ blackoutu. Paralelně realizujeme koncepci výstavby fotovoltaických elektráren na vodohospodářských objektech s celkovým potenciálem až 24 MWp (megawatt-peak, tedy megawatt-vrchol). A připravujeme také velké energocentrum, které bude schopno zásobovat teplem až 83 tisíc domácností využitím energie z odpadní vody,“ popisuje Válek.
Vodné a stočné zdražuje, ceny zahrnují i investice
Město se masivním investicím nevyhne mimo jiné kvůli evropské směrnici, jejíž přísnější limity kladou značné požadavky na dočišťování vody, ale i kvůli klimatické změně. Ta zase přináší častější přívalové deště, období sucha a obecně tlak na lepší hospodaření s vodou. Součástí stomiliardové investice v dlouhodobém horizontu tak budou i opatření, díky kterým dokáže město lépe zachytávat, akumulovat a lépe využívat srážkovou vodu.
„Velmi významnou roli hraje také růst a proměna Prahy. Předpokládáme, že v roce 2050 může mít hlavní město až 1,9 milionu obyvatel. Základem pro rozvoj jakékoli metropole je funkční a kapacitní vodárenská infrastruktura. Bez posílení přivaděčů, výstavby nových stok a modernizace čistíren by nebylo možné takový růst vůbec zvládnout,“ tvrdí Válek.
Zatímco obnovu stávající sítě Praha obvykle financuje příjmy od občanů z „vodného a stočného“, rozvojové investice do nových projektů zpravidla hradí vlastním rozpočtem města. Část nákladů pokrývají dotace. Magistrátem schválená koncepce rozvoje vodohospodářské infrastruktury předpokládá, že se bude navyšovat jednotková cena za vodné a stočné meziročně o dvě procenta nad rámec inflace, a to do roku 2028. Poté má růst ceny kopírovat inflaci.
Web Novinky.cz koncem srpna upozornil, že za vodu z kohoutku platí Pražané více než obyvatelé jiných metropolí. Zatímco v Praze činí cena vody včetně stočného 151 korun, ve Vídni to je v přepočtu asi 127 korun, v Berlíně 96 korun, ve Varšavě 86 korun nebo 73 korun v Bratislavě. Srovnání cen je však problematické, neboť se liší způsoby výpočtů a zahrnované náklady. Vodné v Česku zdražilo za posledních deset let o 56 procent a stočné o 76 procent. V Evropské unii se jednalo o třetí nejvyšší nárůst po Rumunsku a Bulharsku.
Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi se Česko řadí k těm s nejnižší spotřebou pitné vody, jak vyplývá z dat Evropské federace národních asociací vodohospodářských služeb za rok 2021. V průměru připadalo na Čecha 88 litrů za den. Například v Německu to bylo 122 litrů, ve Španělsku 139 litrů, vůbec nejvíce pak vodu využívají v Itálii a Švýcarsku s 245 a 307 litry na osobu. Podle tohoto čtyři roky starého materiálu platili za vodné a stočné nejvíce Norové, v průměru 430 eur ročně. Češi patřili se 113 eury, tedy asi 2 750 korunami, do evropského průměru.
