Přísnější evropské emisní limity vyjdou automobilky na miliardy eur

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Profimedia

Nová emisní norma, která v Evropské unii vejde v platnost již za dva roky, může znamenat pro automobilky značné náklady navíc. Analýza společnosti IHS Markit totiž ukazuje, že mnozí výrobci nedokáží snížit emise oxidu uhličitého pod 95 gramů na kilometr. Následné sankce automobilky vyjdou až na 14 miliard eur (téměř 360 miliard korun). 

Nové emisní limity začnou platit v roce 2020 s plnou účinností o rok později. V horizontu dvou let přitom analytici očekávají, že spotřeba flotil automobilek bude v průměru dosahovat 102,3 gramy oxidu uhličitého na kilometr, tedy o sedm gramů více, než do čeho se mají dle současné metriky NEDC vejít. To bude v podobě sankcí za tento rok znamenat další náklady pro automobilky ve výši 11 miliard eur.

Limity dle odhadu výrobci nesplní ani o rok později, kdy vejde v platnost také nová metrika, pomocí které budou automobilky škodliviny vypuštěné do ovzduší měřit. Takzvaný Worldwide Harmonized Light Vehicle Test Procedure (WLTP) má více odpovídat reálnému provozu. Souhrnně tak pokuty pro automobilky v Evropské unii dosáhnou 14 miliard eur.

Po přepočtu na jeden vyrobený vůz to může znamenat dodatečné náklady ve výši až 800 eur na automobil (přes dvacet tisíc korun).

Sankce se však nebudou týkat všech výrobců. V současnosti má 25 firem nakročeno k tomu, aby emisní podmínky splnily, především díky rychlé elektrifikaci svých modelů, případně rozsáhlejší nabídce hybridů. Nejedná se ale o jediné možné řešení problému vysokých emisí. Automobilky se kromě modernějších spalovacích jednotek zaměřují také na efektivnější alternátory, širší užití úsporného osvětlení nebo lepší termoizolaci aut.

Server Bloomberg dodává, že mezi nejohroženější výrobce mohou patří francouzské koncerny PSA a Renault, které limity pravděpodobně nesplní i přesto, že Evropská unie o zpřísnění informovala několik let dopředu.

V minulém roce rovněž po dlouhé době vzrostly průměrné emise oxidu uhličitého prodávaných vozů. Stalo se tak v reakci na nízké prodeje naftových motorů, jejichž pokles iniciovala aféra dieselgate. I přes nižší spotřebu a emise oxidu uhličitého jsou vznětové motory považovány za škodlivější, například kvůli vyšší emisím dusíku.