Za vším stojí nová definice Evropské unie pro základní dopravní koridory, tedy takzvané sítě TEN-T. Ta bude nově dělit hlavní dopravní tahy na dvě skupiny, základní (core) a globální (comprehensive). A Češi na poslední chvíli zařadili do core sítě jedinou vysokorychlostní trať, právě šedesátikilometrový úsek do Lovosic. Původně přitom nepočítali ani s tím.
Rozdíl mezi core a comprehensive je přitom značný. První musí být hotova do roku 2030, druhá má konečný termín až o 20 let později. Na stavby z první skupiny navíc bude možno čerpat nemalé peníze z nového unijního fondu Connecting Europe Facility (CEF).
Když nedávno úředníci ministerstva dopravy představili plán s jedinou krátkou vrtkou členům hospodářského výboru sněmovny, dostalo se jim tvrdého vypeskování od levice i pravice. „To je prezentace ve stylu, kdo nic nechce, nic nedostane. Pro mne je 60 kilometrů Praha–Lovosice naprosto nepřijatelných, vysokorychlostní tratě musí být zařazeny do sítě core. Musíme mít mnohem větší cíle,“ řekl Jaroslav Plachý (ODS).
„Když se do toho nepustíte a půjdeme do toho přikrčeni, tak zůstaneme ve druhé lize Evropy. Musíme si uvědomit, že 21. století je tady,“ doplnil Milan Urban (ČSSD). A na hlavy ministerských úředníků padala i mnohem ostřejší slova.
Jenže i ministerstvo má své logické argumenty. Podle náměstka ministra Lukáše Hampla se Česká republika nemůže zavázat k dostavbě jiných delších tratí do roku 2030 z časových i finančních důvodů. „Není to tak, že doprava rezignovala na vysokorychlostní tratě. VRT Praha–Brno není v core, protože jí skutečne nejsme s to dokončit do roku 2030. To nelze,“ uvedl Hampl. Poukázal na to, že ze strany EU mohou v případě nedokončení projektů hrozit sankce a vracení peněz. „Můžeme se tady bít v prsa, ale D8 nám ukazuje, že se to pak mimořádně těžko řeší,“ poukázal Hampl na nejproblematičtější český dopravní projekt.
Dalším problémem je, že Němci zatím nechtějí o napojení na případné české vrtky ani slyšet. Čímž padá velká část argumentů v jejich prospěch. Přesto úřad vedle Lovosic počítá i s dalšími vrtkami, jenže je zařadil do druhé skupiny s nápisem comprehensive a datem dokončení do roku 2050. Náklady jsou přitom gigantické, 500 kilometrů rychlotratí vyjde podle nynějších odhadů na 300 miliard korun. Odměnou bude cesta například mezi Prahou a Brnem za hodinu, vlaky by zde měly běžně jezdit i 300 km/h.
Vrtky by v budoucnu měly vést například i z Prahy přes Vratislav do Varšavy nebo z Břeclavi do Katovic. Vedle nich počítá ministerstvo s vylepšením některých konvenčních tratí, kde by se jezdilo mezi 160 a 200 kilometry v hodině. Takovou tratí je například směr z Plzně přes Domažlice do Bavorska.
