Rejdaři opět zkoušejí arktické vody. Na trasu se vydá první kontejnerová loď

Ruský ledoborec Padesát let vítězství

Ruský ledoborec Padesát let vítězství Zdroj: Christopher Michel, Flickr.com (CC BY 2.0)

Ruský atomový ledoborec Jamal při plavbě Severním ledovým oceánem
Ruský tanker Christophe de Margerie v rekordním čase uskutečnil cestu z Norska do Jižní Koreje a stal se první lodí na světě, která pokořila tzv. Northern Sea Route (NSR) bez pomoci ledoborce.
Ruský ledoborec Padesát let vítězství
4
Fotogalerie

Dánská lodní společnost Maersk jako první otestuje plavbu speciální kontejnerové lodi z východní Asie do Evropy Severním ledovým oceánem. Trasu mnozí odborníci považují díky tání ledu za možnou budoucí alternativu Suezskému průplavu.

Loď Venta Maersk by měla vyplout s 3600 kontejnery z Vladivostoku ještě tento měsíc a do konce září by měla připlout do Petrohradu. Plavba by tak měla být zhruba o 14 dní rychlejší, než jižní trasa Suezským průplavem.

Maersk chce zjistit, zda je plavba na dříve těžko prostupné trase v budoucnosti ekonomicky realizovatelná. Zatím nemá plány na zahájení komerčního provozu na této cestě, která by mimo jiné vyžadovala i investice do lodí schopných vyrovnat se s arktickými podmínkami. Loď Venta Maersk by měla zvládnout teploty minus 25 stupňů Celsia.

Až doposud byla Severní mořská cesta velmi nákladná, protože vyžadovala doprovod drahého jaderného ledoborce. Cesta se táhne podél severního a východního pobřeží Ruska, obvykle začíná u severního pobřeží Norska, dále vede přes město Murmansk podél celého severního pobřeží Ruska k Beringovu průlivu a do Vladivostoku. Globální oteplování však situaci mění.

Podle listu The Independent bylo v březnu v Beringově moři nejméně ledu v dosavadní historii měření a teploty zde byly 30 stupňů nad dlouhodobým průměrem. Údaje z Národního centra pro údaje o sněhu a ledu v Coloradu ukázaly, že letos v zimě zde byla ledová pokrývka méně než třetinová ve srovnání se stejným obdobím před pěti lety.

Loď Venta Maersk zatím vyčekává ve Vladivostoku:

Zpráva kodaňské univerzity CBC v roce 2016 zjistila, že přeprava severní mořskou cestou by se mohla stát ekonomicky realizovatelná v roce 2040, pokud bude led tát současným tempem. Může se to však stát již dříve.

Loni bez cizí pomoci proplul trasou jako první loď bez cizí pomoci speciálně vyrobený tanker na zkapalněný zemní plyn Christophe de Margerie. Trasu z Norska do Jižní Koreje zvládl za 19 dní. Byl tak o 30 procent rychlejší než při využití tradiční trasy Suezským průplavem.

Trasu již několik let testuje také čínský státní lodní přepravce Cosco a jeho víceúčelové nákladní lodě zde již přepravily různé objemné zboží, jako vybavení pro jaderné elektrárny. Maersk je však první, který posílá na tuto trasu speciální kontejnerovou loď.