„Ucelený rozvoj Severní námořní cesty zajistí bezpečnou lodní dopravu domácího i zahraničního nákladu po celý rok,“ prohlásil na Arktickém fóru ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin. „Máme pro to všechny potřebné technologie,“ řekl. Čína podle něj už o „studenou Hedvábnou stezku“, jak Rogozin projekt nazval, projevila zájem.
Rogozin zdůraznil, že rozvoj námořní trasy podél severních břehů Ruska se neobejde bez velkých investic do přístavů a moderních navigačních a komunikačních systémů. Rusko v Arktidě celkem v příštích pěti letech investuje 222 miliard rublů, uvedl dříve vicepremiér, který řídí arktické aktivity Ruska.
Námořní trasy Severním ledovým oceánem
Námořní cesta Arktidou ze severu Číny do nizozemského Rotterdamu je oproti obvyklé trase přes Suezský průplav o několik dní rychlejší. Moskva chce objem nákladu putujícího severní trasou zvýšit ze současných čtyř milionů tun na 80 milionů tun během příštích 15 let.
Blízko Arktidě
Čína se dlouhodobě snaží v Arktidě získat větší vliv, a to nejen kvůli perspektivě námořní zkratky do Evropy. Pekingu byl předloni po dlouhém úsilí udělen status pozorovatel při Arktické radě, během listopadové konference o Arktidě v Rejkjavíku čínský ministr zahraničí Wang I mluvil o své zemí jako „státu blízkém Arktidě“ a zdůrazňoval historické vazby Číny na region, protože v roce 1925 Peking podepsal Špicberskou dohodu.
Zájem o větší využití Severní námořní cesty dala už v létě najevo čínská rejdařská společnost COSCO. Ta v červenci poslala severní trasou do Evropy jednu loď a zástupci firmy se nechali slyšet, že „zvažuje pravidelnější plavbu mezi Evropou a Asii po Severní námořní cestě“. Zatím neúspěšně se čínské společnosti pokoušejí získat přístup k nerostnému bohatství v Grónsku. Mezitím Peking posiluje diplomatické styky s Rejkjavíkem.
Přivést čínské firmy do Arktidy se pokouší i Rosněfť. Ruský státní těžař ropy v září podepsal dohodu s China Oilfield Services Limited na společném průzkumu ložiska v Ochotském moři a o společných projektech jedná podle agentury Ria Novosti s dalšími čínskými investory.
Šest nových základen
Ještě před civilní infrastrukturou se v Arktidě posiluje ruská armáda. Ta podle agentury TASS nyní dokončila stavbu šesti základen na arktických ostrovech a severních březích ruské pevniny. Na začátku příštího roku je obsadí „stovky ruských vojáků“, uvedl zdroj TASS.
Celkem chce Rusko v Arktidě otevřít 16 přístavů, 13 letišť, deset stanovišť záchranářů a deset stanic protivzdušné obrany. Některé z nich poslouží i obchodním lodím.
