Rusko láká Čínu na „studenou Hedvábnou stezku“
„Ucelený rozvoj Severní námořní cesty zajistí bezpečnou lodní dopravu domácího i zahraničního nákladu po celý rok,“ prohlásil na Arktickém fóru ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin. „Máme pro to všechny potřebné technologie,“ řekl. Čína podle něj už o „studenou Hedvábnou stezku“, jak Rogozin projekt nazval, projevila zájem.
Rogozin zdůraznil, že rozvoj námořní trasy podél severních břehů Ruska se neobejde bez velkých investic do přístavů a moderních navigačních a komunikačních systémů. Rusko v Arktidě celkem v příštích pěti letech investuje 222 miliard rublů, uvedl dříve vicepremiér, který řídí arktické aktivity Ruska.
Námořní trasy Severním ledovým oceánemNámořní trasy Severním ledovým oceánem |
Námořní cesta Arktidou ze severu Číny do nizozemského Rotterdamu je oproti obvyklé trase přes Suezský průplav o několik dní rychlejší. Moskva chce objem nákladu putujícího severní trasou zvýšit ze současných čtyř milionů tun na 80 milionů tun během příštích 15 let.
Blízko Arktidě
Čína se dlouhodobě snaží v Arktidě získat větší vliv, a to nejen kvůli perspektivě námořní zkratky do Evropy. Pekingu byl předloni po dlouhém úsilí udělen status pozorovatel při Arktické radě, během listopadové konference o Arktidě v Rejkjavíku čínský ministr zahraničí Wang I mluvil o své zemí jako „státu blízkém Arktidě“ a zdůrazňoval historické vazby Číny na region, protože v roce 1925 Peking podepsal Špicberskou dohodu.
Zájem o větší využití Severní námořní cesty dala už v létě najevo čínská rejdařská společnost COSCO. Ta v červenci poslala severní trasou do Evropy jednu loď a zástupci firmy se nechali slyšet, že „zvažuje pravidelnější plavbu mezi Evropou a Asii po Severní námořní cestě“. Zatím neúspěšně se čínské společnosti pokoušejí získat přístup k nerostnému bohatství v Grónsku. Mezitím Peking posiluje diplomatické styky s Rejkjavíkem.
Přivést čínské firmy do Arktidy se pokouší i Rosněfť. Ruský státní těžař ropy v září podepsal dohodu s China Oilfield Services Limited na společném průzkumu ložiska v Ochotském moři a o společných projektech jedná podle agentury Ria Novosti s dalšími čínskými investory.
Šest nových základen
Ještě před civilní infrastrukturou se v Arktidě posiluje ruská armáda. Ta podle agentury TASS nyní dokončila stavbu šesti základen na arktických ostrovech a severních březích ruské pevniny. Na začátku příštího roku je obsadí „stovky ruských vojáků“, uvedl zdroj TASS.
Celkem chce Rusko v Arktidě otevřít 16 přístavů, 13 letišť, deset stanovišť záchranářů a deset stanic protivzdušné obrany. Některé z nich poslouží i obchodním lodím.