Vize Severního ledového oceánu jako nové tepny lodní dopravy se v poslední době příliš nenaplňuje. Takzvaná Severní mořská cesta je sice v čisté vzdálenosti výrazně kratší než klasická trasa přes Suezský průplav, v posledních dvou letech ji ale dopravci zase opouštějí. Důvodem jsou nízké ceny ropy i zaostalá infrastruktura.
Ještě před několika lety přitom odhady předpovídaly lodní dopravě za polárním kruhem rychlý růst. Jenže po vrcholu v roce 2012, kdy touto cestou proplulo 71 lodí tranzitu s necelými 1,3 milionu tun nákladu, loni chladné vody překonalo jen osm lodí se 40 tisíci tun nákladu. Moskva přitom měla s arktickou trasou velké plány. Minulý rok vláda Dmitrije Medveděva přijala strategii rozvoje trasy, podle které by se objem dopravy do roku 2030 měl navýšit na 80 milionů tun.
Ve velkém je potřeba investovat do infrastruktury i bezpečnosti. „Musíme mít spolehlivou a efektivní kontrolu nejen nad vodami, ale i podél pobřeží,“ řekl ministr zahraničí Sergej Lavrov. Oblast je podle něj potřeba pokrýt záchrannou službou, bezpečnostními složkami schopnými se vypořádat s případnými teroristickými hrozbami, zabránit pašování i aktivitám organizovaného zločinu. Chybí opravny pro moderní plavidla, stejně jako lodní čerpací stanice.
Kolem arktického pobřeží je 11 přístavů, ty ale nejsou moc vytížené. Jenom nově vybudovaný přístav Sabetta na poloostrově Jamal vypraví za rok více než 500 tisíc tun nákladu, většina ostatních má pod 70 tisíc tun. Pro srovnání - středně velký čínský přístav v Sia-menu za stejnou dobu vypraví 186 milionů tun nákladu.
Podívejte se na video z plavby:
Trasa je splavitelná dva až čtyři měsíce v roce, každé plavidlo musí doprovázet ledoborec. Ty ovšem v ledu proráží stopu širokou pouhých 25 metrů, což pro lodě kategorie Panamax ani Suezmax nestačí.
Napravení všech jmenovaných nedostatků by vyžadovalo investice v řádu desítek miliard dolarů, které teď Moskva hlavně kvůli propadu cen energetických komodit nemá. Trendy ve světové ekonomice navíc způsobují i menší zájem o trasu za polárním kruhem. „Poplatky za dopravu jsou nízké, stejně jako ceny paliva, do toho se přidává klesající poptávka v Číně,“ cituje server Barents Observer Sergeje Balmasova Informační kanceláře Severní cesty.
„Vývoj cen ropy na světových trzích v posledních dvou letech výrazně poškodil atraktivitu investice do arktické lodní dopravy,“ řekl minulý týden ministr dopravy Maxim Sokolov. Doprava nákladu Severní mořskou cestou je v současné době o 35 až 60 procent dražší než po jižní cestě. Rozdíl se navíc zvyšuje, protože Rusko vybírá na rozvoj infrastruktury od projíždějících lodí poplatek. Jižnější trasy jsou stále dostupné po celý rok, je na nich mnoho přístavů a rozvinutá infrastruktura.
Kromě lodní dopravy chce Rusko infrastrukturu kolem arktického pobřeží budovat i kvůli těžbě ropy a zemního plynu v oblasti, rozvoj těchto nalezišť kvůli světovým cenám výrazně zpomalil. Problémy nepřímo přiznal i vicepremiér Dmitrij Rogozin. „Projekt zjevně potřebuje celkovou revizi, aby odpovídal roli, kterou Severní cesta může v arktickém regionu hrát,“ citovala místopředsedu vlády agentura TASS.
