Sešikované odbory na dráze požadují výrazný růst mezd

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: Euro Martin Pinkas

Jedno z nejsledovanějších kolektivních vyjednávání v zemi začalo letos zcela netradičně. Odborové centrály v Českých drahách se po rozepřích minulých let dohodly už na začátku na společném postupu a provedly první výkop. Vůbec poprvé tak přetahovaná s managementem začíná odborářským návrhem kolektivní smlouvy a nikoli návrhem podniku.

„Přijít jako první je vždy výhoda, protože se diskutuje právě o prvním návrhu. Druhá strana musí vždy vysvětlovat, co nechce a proč to nechce,“ uvedl předseda Odborového sdružení železničářů Jaroslav Pejša.

O podrobnostech návrhu nechtěl Pejša mluvit, deníku E15 se ale podařilo zjistit, že zaměstnanci pro začátek žádají pětiprocentní růst tarifní mzdy. To je výrazně více, než kolik si odboráři vyjednali pro poslední roky. V době krize dávali přednost spíše zachování míst než růstu mezd. Na letošek mají zaručený růst tarifů o 1,8 procenta.

V Českých drahách funguje deset odborových centrál, jejichž zájmy se často liší. Největší je Odborové sdružení železničářů, které má kolem 30 tisíc aktivních členů v řadě firem z oboru železniční dopravy. Za elitu na dráze se často považují strojvedoucí, ani ti ale netáhnou za jeden provaz. Zastupuje je Federace strojvůdců a Cech strojvůdců. Postrachem pro ostatní odbory byl donedávna Svaz odborářů služeb a dopravy, jehož zakladatel Jaromír Dušek několikrát blokoval platnost kolektivní smlouvy. Pod smlouvou musí totiž být podepsány všechny odborové organizace.

Vedení Českých drah: S návrhem kolektivní smlouvy jsme nezaspali

Vedení Českých drah, které prošlo v posledních týdnech a měsících kompletní obměnou včetně nuceného odchodu personálního ředitele a hlavního vyjednávače s odbory Pavla Švagra, si zaspání nepřipouští. „Která strana tak učiní jako první, není podstatné. Nevyplývají z toho žádné výhody či nevýhody,“ uvedl mluvčí firmy Radek Joklík.

Pravda je, že vedení drah vždy předávalo návrh nové kolektivní smlouvy odborům počátkem září, letos se ale nic takového nestalo a iniciativa se nechala na odborech. Vedení drah by přesto chtělo mít podepsanou dohodu na stole do konce roku.

České dráhy jsou se šestnácti tisíci zaměstnanci jedním z největších zaměstnavatelů v zemi. Průměrná mzda se zde v letošním roce vyšplhala na 27 800 korun. Tarify, o něž se svádějí souboje při kolektivním vyjednávání, tvoří přes osmdesát procent mzdy, zbytek jsou nejrůznější příplatky. Kromě platů se obvykle jedná také o benefitech typu lázeňských pobytů nebo nadstandardní délky dovolené.

Složitější situace než v mateřských Českých drahách je u ČD Cargo, jehož budoucnost je značně nejistá. Zaměstnanci tam čekají na návrh vedení dlouhodobě ztrátové firmy.