Spaliny z nákladních lodí zabíjejí, chystají se nové emisní limity

Supertanker společnosti Höegh

Supertanker společnosti Höegh Zdroj: Hoegh

Dvojnásobný růst, který ve východní Asii zažila lodní doprava v poslední dekádě, si vybírá obrovskou daň. V oblasti, kde sídlí osm z deseti největších námořních přístavů na světě, lodě zhoršují už tak špatnou kvalitu ovzduší. Ročně kvůli tomu zemře přibližně 24 tisíc lidí.

V době, kdy po celém světě automobilovou a leteckou dopravu škrtí emisní limity, nákladní lodě si po světových oceánech plují téměř bez povšimnutí. Tedy zatím. Podle studie vedené čínskými vědci může za poškozování zdraví lidí v oblasti především oxid siřičitý. Většina obětí znečištění z lodí pak umírá především na onemocnění srdce, plic a rakovinu.

Tisíce lodí, které se v denně na východě Asie pohybují, ovlivňují ovzduší především na pobřeží Číny, ale také v Koreji, Japonsku nebo Hong Kongu. Celkem v celé oblasti ročně na následky znečištění vzduchu zemře přibližně milion lidí. Problém se však netýká pouze Asie. Například ve Spojených státech také kvůli nízké regulaci lodních emisí ročně předčasně zemře až čtrnáct tisíc lidí.

Společně s evropskými orgány už Spojené státy proti podobnému znečišťování bojují emisními restrikcemi. Podle nich musí provozovatelé lodí, jež se pohybují blízko pobřeží, používat palivo s obsahem síry nižším než 0,1 procenta.

Podobně se k situaci hodlá postavit také Organizace spojených národů. Její Mezinárodní námořní organizace plánuje snížit množství síry ve všech lodních palivech o 0,5 procenta ze současných 3,5 procenta. Právě produkce síry je největším problémem nákladních lodí. Ty používají celé spektrum ropných destilátů, některé dokonce zbytková paliva. Podle výzkumu deníku Guardian šestnáct největších nákladních lodí vyprodukuje více síry, než všechny osobní automobily.

V současnosti však není jisté, zda se termíny nových emisních limitů podaří splnit. Je velmi pravděpodobné, že se jejich platnost posune na rok 2025, původně měly vejít v platnost již za čtyři roky. Důvodem je především nedostatečné technologické vybavení rafinérií a výrobců lodí, kvůli kterému by se splnění limitů nemuselo stihnout.