Stát chce pod českou vlajku nalákat námořní flotilu | E15.cz

Stát chce pod českou vlajku nalákat námořní flotilu

Loď s českou vlajkou
Loď s českou vlajkou
• 
ZDROJ: profimedia.cz

Jan Šindelář

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Ministerstvo dopravy plánuje obnovení české námořní flotily. Nejde přitom o zakládání rejdařských firem či nakupování lodí, nýbrž o lákání zahraničních dopravců pod českou vlajku. Stát si od toho slibuje milionové příjmy do rozpočtu, rejdaři by naopak mohli těžit z výhodně nastavených poplatků v tuzemsku.

„Během následujících let bychom chtěli zavést taková opatření, která povedou k registraci kvalitních námořních obchodních lodí,“ uvedla ředitelka odboru plavby Katarína Koleničková. Odbor plavby ministerstva dopravy už letos v létě splnil normu ISO pro systém řízení kvality. „Registrujeme dotazy například z Francie nebo Itálie,“ doplnil vedoucí námořního oddělení ministerstva Evžen Vydra.

Vzorem je přitom Lucembursko, pod jehož vlajkou pluje na šest desítek obchodních lodí. Jejich kvalitu si malý západoevropský stát velmi hlídá a dbá na dodržování vlastní legislativy. Odměnou jsou příjmy v řádech stovek tisíc eur.

Naopak Slovensko, které před lety mělo v rejstříku několik desítek lodí, příkladem být nemá. Bývalá slovenská flotila byla zastaralá a slovenská vlajka se dostala na takzvanou černou listinu. Od té doby Slováci udělali pokrok, lodě ze svého rejstříku vymazali a vyšplhali se alespoň na takzvanou šedou listinu. „Touto cestou jít nechceme,“ uvedla Koleničková.

Čechům podle ní nahrává i skutečnost, že tuzemští námořníci mají ve světě velmi dobrou pověst podobně jako české loděnice, kde se vyrábějí říčně-námořní lodě. „Určitou atraktivitou pro zápis námořní obchodní lodi do námořního rejstříku České republiky jsou přijatelné poplatky za tonáž,“ dodal Vydra. Například pro obchodní loď o délce 360 metrů a kapacitě 10,5 tisíce kontejnerů činí poplatek za zápis 100 tisíc korun, roční poplatek za tonáž pak je 1,6 milionu korun.

Česká republika zatím v rejstříku nemá žádnou obchodní loď, o poslední přišla v roce 1998 v rámci rozprodeje flotily České námořní plavby. Přesto český námořní úřad vydělává. Pod českou vlajkou totiž pluje na 450 námořních jachet. V loňském roce tak úřad vydělal přes milion korun.

Ačkoli české země nemají přístup k moři, plavba pod českou a zejména československou vlajkou se těší dlouhé tradici. Československé lodě v majetku různých společnosti brázdily moře už v období první republiky. V padesátých letech pak vznikla státní Československá námořní plavba, která v osmdesátých letech čítala čtrnáct lodí. V devadesátých letech společnost prošla privatizací, nový majitel spojený s Harvardskými fondy Viktora Koženého lodě postupně prodal.

Invaze suchozemců

Hotový apoštol

Češi na obzoru

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah