Kvůli vyšší sazbě DPH navíc dráhy už přibližně o pět procent zvedly jízdné. Daňový poplatník tak zaplatí za vlaky více hned na dvou stranách, jednou ve formě dotace a podruhé ve formě jízdného.
Dotované vlaky najedou příští rok o 2,6 milionu kilometrů méně než letos, stát ale za ně zaplatí stejné čtyři miliardy korun. Ministerstvo dopravy a dráhy vyšší dotaci odůvodňují shodně: z objednávky vypadly vlaky mezi Prahou a Ostravou, které byly ziskové a přispívaly na méně výnosné spoje. „S ohledem na tuto skutečnost muselo nutně dojít ke změně výše vyrovnání, vztažené na průměrný vlakový kilometr. Druhotně zde figuruje i nárůst některých nákladových položek, například ceny energií,“ uvedl ředitel odboru veřejné dopravy na ministerstvu dopravy Ondřej Michalčík.
Vyjmutí vlaků na trati Praha–Ostrava zpod dotačního deštníku stát odůvodňuje principem rovnosti v podnikání. Na trať vstoupil v září podnikatel Radim Jančura se svým RegioJetem. Jenže stát zavedením tohoto principu ztratil kontrolu nad zisky, které vlaky generují; nemůže dráhy nutit přelévat je do ztrátových vlaků. Navíc ministerstvo už nemůže ani ovlivnit jízdní řád mezi Prahou a Ostravou, například počet zastávek nebo frekvence spojů.
„Dopravci je jezdí na vlastní podnikatelské riziko a tržby z nich již neslouží ke snížení ztráty ostatních objednaných spojů. Jinými slovy, stát si objednává méně lukrativní linky, kde nižší výnosy z tržeb kryjí náklady z menší části, než tomu bylo doposud,“ doplnil za ČD Radek Joklík.
V evropském srovnání dostávají České dráhy na jeden vlakový kilometr spíše podprůměrnou částku. Například na Slovensku činila platba v roce 2010 zhruba 170 korun, v Maďarsku 160 korun a v Německu 250 korun. Poláci platí kolem 65 korun a Slovinci 98 korun za vlakový kilometr.
