Vytunelované Česko. Ražba podzemních tepen ožívá, levné ale skutečně nejsou, přiznává ŘSD
- Bude se razit a hloubit - v Česku vzniká spoustu nových tunelů, v minulých letech jich přitom přibývalo jen pomálu.
- Ředitelství silnic a dálnic chce postupně navýšit maximální rychlost povolenou v tunelech na 100 kilometrů v hodině.
- Ten vůbec nejdelší poslouží řidičům na dálnici D35 a bude téměř čtyřkilometrový.
Česko propojí čím dál více tunelů. Z dvacítky, kterou provozuje Ředitelství silnic a dálnic nyní, se má brzy stát hned 68. Stát budou na dálnicích a silnicích první třídy poté, co bude dokončená základní dálniční síť. V minulých letech se přitom stavěly spíše jen pomálu. „Bude to hodně ovlivňovat severní část Pražského okruhu, kde má být poměrně hodně tunelů,“ vysvětluje generální ředitel ŘSD Radek Mátl.
Provoz tunelu přitom není levnou záležitostí - ročně stojí zhruba dvacet milionů korun, a to včetně započtení nákladů na energie a údržbu. „Tunel není levná záležitost, jak investičně, tak provozně. Stojí to poměrně zásadní peníze. Technologická životnost je mezi 15 a 20 lety, celková životnost je daleko delší, podobně jako u mostů až 100 let,“ dodává Mátl.
Státní investor nyní staví například tunel Homole na dálnici D35 u Vysokého Mýta. Dva tunely vznikají na obchvatu východočeského Náchoda a dva dlouhé (767 a 577 metrů) tunely budou na úseku dálnice D11 Trutnov – státní hranice. Jako hloubené se budou budovat dva tunely na úseku Pražského okruhu D1 – Běchovice, a to ty s názvy Dubeč (232 metrů) a Na Vysoké (394 metrů).
Nejdelší tunel v režimu PPP
Vůbec nejdelší tunel poslouží řidičům na dálnici D35 v úseku Opatovec – Staré Město. Dostal jméno Dětřichov a bude téměř čtyřkilometrový. Stavět se bude stejně jako celý úsek formou PPP projektu (spolupráce veřejného sektoru se soukromým). „Oba úseky mezi Svitavami a Mohelnicí v délce 34 kilometrů jsme připravili my, vykoupili jsme veškeré pozemky, stavbu jsme připravili do realizace. Až ministerstvo dopravy vysoutěží koncesionáře, může se začít stavět,“ říká Mátl.
Jím vedená organizace zároveň pracuje na průzkumných štolách. Ty se aktuálně týkají trojice tunelů v trase středočeské D3 a tunelu Vinohrady, jenž se stane součástí Velkého městského okruhu v Brně. U středočeské D3 jde o tunely Luka, Kamenná Vrata a Prostřední vrch.
Zatímco v minulých dekádách vznikaly tunely, kterými mohou řidiči projíždět rychlostí nanejvýš 80 kilometrů v hodině, tak veškeré nové, které se v tuto chvíli staví, už ŘSD projektuje na stokilometrovou rychlost. Tou mohou automobily projíždět například tunelem Valík na D5 u Plzně, tunely Panenská a Libouchec na D8 nebo tunelem Pohůrka na D3 v Českých Budějovicích.
„Změnily se zejména předpisy, které rychlost 100 kilometrů v hodině v tunelech dřív zakazovaly. Dlouho jsme žádali a tlačili na to, aby se předpisy změnily. To znamená, že veškeré nové tunely, které se v tuto chvíli staví, tak už stavíme na stokilometrovou rychlost, a na tuto rychlost předěláváme i tunely, které rekonstruujeme. Takhle bychom postupně chtěli zvýšit rychlost ve všech našich tunelech, které jsou v České republice v provozu,“ říká Mátl.
