AI potřebuje hardware. Kdo investuje do kapacit a infrastruktury, může profitovat, říká partner Emun Filip Savi

Umělá inteligence vstupuje do nové fáze. Podle partnera společnosti Emun Filipa Saviho o vítězích nerozhodují už jen aplikace, ale především výkon, data a fyzické kapacity. V rozhovoru pro E15 vysvětluje, proč právě tato oblast aktuálně nabízí stabilnější investiční příležitosti, jak se podílet na růstu AI, a proč se klíčový boj technologické revoluce odehrává spíše ve stavebních plánech než v samotném kódu.

Optimismus na začátku roku rychle vystřídal tlak na softwarové akcie a důraz na reálné výsledky AI. Jaká je aktuální nálada na trhu? Mění se zájem investorů?

Na americkém trhu letos probíhá výrazná sektorová rotace. Zatímco index S&P 500 jako celek stagnuje, mezi jednotlivými sektory se rozevírají nůžky: na jedné straně stojí segmenty, které jsou vnímány pozitivně ve vztahu k umělé inteligenci, na druhé ty, jejichž rozvoj AI může ohrozit. Typickým příkladem jsou tradiční softwarové společnosti. Jejich index, reprezentovaný firmami jako Adobe nebo Salesforce, od začátku roku klesl přibližně o 23 procent. Přitom šlo o jeden z nejpopulárnějších investičních segmentů posledních deseti až patnácti let.

Co způsobilo tak výraznou změnu sentimentu právě u tradičního softwaru?

Sentiment se výrazně změnil zejména po uvedení produktu Claude Cowork od společnosti Anthropic, agentního modelu umělé inteligence schopného automatizovat běžné korporátní úkony. Po jeho představení zaznamenaly akcie řady tradičních softwarových firem s modelem softwaru jako služby (SaaS), během několika následujících dnů zaznamenaly poklesy v řádu desítek procent.

A od té doby tedy zůstává sektor pod tlakem.

Ano, protože sílí názor, že AI modely mohou představovat významnou disrupci i pro tradiční software. Původně se očekával dopad hlavně v oblasti vyhledávání, e-commerce nebo reklamy, nyní ale převládá přesvědčení, že rozsah změn může být mnohem širší. S pokroky v AI nástrojích se stane výrazně snazším programovat aplikace interně ve firmách, což bude vytvářet tlak na marže společností poskytujících SaaS, tedy online software dostupný formou předplatného.

Které oblasti naopak z rozvoje umělé inteligence aktuálně nejvíce profitují?

Především ty, které jsou na AI přímo navázané. Posilují zejména firmy vyvíjející samotné technologie umělé inteligence, na veřejných trzích například Google, nebo OpenAI či Anthropic, které ale zatím obchodované nejsou. Jejich hodnotu lze ale alespoň orientačně sledovat prostřednictvím sekundárních trhů. Takzvaný Unicorn index neveřejně obchodovaných technologických firem letos vzrostl o více než 20 procent.

Promítá se tento růst i do dalších částí ekosystému umělé inteligence?

Ano, růst se projevuje napříč celým dodavatelským řetězcem. Výrazně posilují například sektory spojené s datovými centry, jak dokládá index digitální infrastruktury. Ten je tvořený zejména specializovanými veřejně obchodovanými      real estate investment trusty a letos rostl o více než 14 %. Dále se daří polovodičům, výrobcům GPU a producentům paměťových úložišť. Roste také energetický sektor, přibližně o 22 %, protože rychlejší adopce těchto technologií, výstavba nových datových center a vyšší spotřeba elektřiny zvyšují poptávku po energii. Tento trend naznačuje, že základní infrastruktura letos představuje stabilnější a relativně bezpečnější sázku než snaha předvídat vítěze mezi jednotlivými aplikacemi.

Lze tedy říci, že investiční zájem se přesouvá spíše k základní infrastruktuře než k samotným koncovým produktům?

Vnímáme situaci trochu jinak. Rotaci směrem k tradičnějším odvětvím sledujeme, ale důležitější je změna nálady investorů. Na konci roku 2025 panovalo přesvědčení, že AI představuje investiční bublinu. Nyní tento názor slábne a investoři začínají připouštět, že očekávání ohledně růstu a adopce mohou být realistická. Současně se ukazuje, že AI dnes netlačí dopředu jen software, protože spotřebovává výpočetní výkon, energii, konektivitu a data. Ať už firmy vyvíjejí vlastní modely, automatizují výrobu nebo nasazují AI do procesů, všechny končí u stejné překážky: bez robustní infrastruktury to nefunguje. Datová centra, přenosové sítě, chlazení, energetické zdroje a datové platformy jsou proto jednou z nejpevnějších vrstev celého AI trendu, zatímco vítězové mezi aplikacemi se mohou rychle měnit.

Investice do infrastruktury tedy mohou představovat stabilnější způsob, jak se na AI trendu podílet a vydělat. Očekáváte, že letos dále výrazně posílí?

Ano, trend je už teď velmi silný a investice hlavních poskytovatelů rozsáhlé infrastruktury dál rostou. Reálná čísla pravidelně převyšují analytické odhady, což naznačuje, že letošní rok by mohl trend ještě posílit.

Infrastruktura je typicky běh na dlouhou trať, výstavba a rozšiřování kapacity trvá roky, ne týdny. To samozřejmě představuje určité riziko. Jak s tím investičně pracujete?

Velká část očekávání už je často zahrnuta v cenách veřejně obchodovaných akcií, proto my primárně investujeme prostřednictvím neveřejných infrastrukturních fondů zaměřených na výstavbu a provoz datových center. V tomto segmentu vnímáme střídmější valuace, které jsou v bližším souladu s ekonomickou realitou.

Do této strategie ale mohou vstoupit i rizika, například energetické limity nebo povolení.

Nejprve je vhodné vysvětlit byznys model developera datových center. Často se mluví o technologickém riziku, tedy rychlém zastarávání čipů. To však nenese infrastrukturní investor, ale velcí poskytovatelé rozsáhlých datových služeb. Developer zajišťuje pozemek, stavební povolení, přívod elektřiny, samotnou budovu a provozní infrastrukturu včetně chlazení, což tvoří přibližně třetinu celkových nákladů. Zbývající dvě třetiny pak tvoří technologie a čipy financované nájemcem, například Amazonem nebo Microsoftem. Datová centra ale obvykle fungují na patnáctiletých inflačně indexovaných kontraktech, z nichž se nájemcům obtížně vystupuje a investor je proto po dobu kontraktu do značné míry chráněn před technologickou disrupcí.

Je ale dlouhodobě udržitelná situace, kdy trhu dominují přibližně pět velkých poskytovatelů datových služeb, tedy firem jako Alphabet, Amazon, Meta, Microsoft a Oracle?

Pět hráčů představuje spíše oligopol než monopol, což nemusí být nezdravé. Tyto společnosti mají diverzifikované byznys modely, což dodává stabilitu celému ekosystému. Můžeme zmínit i Oracle, který je v tomto segmentu spíše specialista, ale přispívá k rovnováze trhu. Podobná koncentrace už dnes existuje v oblasti cloudových služeb, kdy konkrétně Amazon má přibližně 30 % podíl na západním trhu. Současní poskytovatelé cloudových služeb investují do technologie budoucnosti, tedy datových center pro trénování a provoz či inferenci AI modelů, což potvrzuje jejich klíčovou roli pro rozvoj AI infrastruktury.

Taková koncentrace trhu a omezený počet velkých poskytovatelů datových služeb ale přece ovlivňuje investiční příležitosti v infrastruktuře.

Právě proto, jak jsem zmínil, se zaměřujeme především na fondy privátní infrastruktury, zejména na development datových center. Poměr rizika a výnosu zde považujeme za velmi atraktivní, protože investor nenese technologické riziko přímo. Očekávané výnosy v oblasti privátní digitální infrastruktury se aktuálně pohybují mezi 10 až 15 % ročně. Počet developerů schopných realizovat projekty pro velké klienty je omezený a projekty dosahují obrovských rozměrů, což podporuje dlouhodobou investiční atraktivitu segmentu.

Vy jste nedávno zmínil, že AI funguje jako impuls, který spojuje kapitál napříč státy, firmami a investory, aby společně vyvinuli jakýsi umělý mozek lidstva. Jak jste to myslel?

Zní to jako sci-fi, ale právě tento příběh je silným motorem pro to, proč dnes tolik peněz proudí do vývoje a budování digitální infrastruktury. Umělá inteligence je stále častěji vnímána jako přelomová technologie pro veřejný sektor, zdravotnictví, obranu i další oblasti. Probíhá technologický závod mezi Spojenými státy a Čínou o vývoj nejpokročilejších modelů. Hlavní překážkou už teď však není rychlost vývoje softwaru, ale nedostatek infrastruktury. Řešení vyžaduje enormní kapitál, který pravděpodobně neponesou pouze státy, ale převážně soukromý sektor napříč světem.

Jak se tedy tato myšlenka o „umělém mozku lidstva“ promítá už teď do reálného financování a budování datových center?

Na financování amerických datových center se již podílejí globální investoři, včetně státních fondů z Blízkého východu, například z Emirátů a Kataru, nebo japonských investičních společností jako Softbank. Tento trend bude podle našeho názoru pokračovat a postupně se otevře i širším investorům prostřednictvím investičních nástrojů.

Jakou roli v tomto procesu bude hrát Evropa?

Evropa má možnost zapojit se investičně i infrastrukturně. Největší příležitosti jsou zatím převážně neveřejné a dostupné hlavně institucionálním investorům. Očekáváme však, že Evropa začne výrazně investovat také do vlastních datových center.

Jaká je aktuální situace?

V současnosti disponují Spojené státy kapacitou přibližně 50 GW datových center, Evropa zhruba třetinou. Do roku 2030 by však evropská kapacita mohla vzrůst na přibližně 30 GW. Růst může být rychlejší díky nižší výchozí základně, geopolitickým faktorům, ale i důrazu na kontrolu nad vlastními daty. Různé regulace ohledně lokálního uchovávání dat navíc zvyšují poptávku po menších datových centrech ve větším počtu v Evropě, protože určitá data nesmějí opustit území EU nebo jednotlivých států.