Švédsko plánuje datový kabel do Asie a Ameriky přes Severní pól. Sabotážím má bránit arktický led

Evropa má ambice naplno využívat příležitosti v Arktidě, kde jsou v poslední době silně aktivní Rusko a Čína. Švédsko chce přes ledové území vést datový kabel, který spojí starý kontinent s Asií i Severní Amerikou. Projekt je prioritou i pro Evropskou unii, která si od něj slibuje posílení digitální bezpečnosti sedmadvacítky a její soběstačnosti. 

Z Kiruny až do Jižní Koreje

Kabel povede z těžařské bašty Kiruny na severu Švédska na norské pobřeží, dále přes Špicberky a Severní ledový oceán v blízkosti pólu. Poté se rozvětví a bude pokračovat do Japonska, Jižní Koreje, Kanady a na Aljašku. Odhaduje se, že projekt Polar Connect bude stát zhruba dvě miliardy eur. 

„Je to důležité nejen pro Švédsko, ale v neposlední řadě také pro bezpečnost kritické infrastruktury,“ řekl podle švédské televize ministr pro veřejnou správu Erik Slottner. Nový kabel by měl usnadnit a zrychlit přenos dat. Stockholm doufá, že díky projektu stoupne význam severských zemí. Věří, že tam vzniknou datová centra a pracovní místa a že místní firmy budou mít nové příležitosti. 

Plán má podle jeho autorů i řadu dalších výhod. Obvyklá trasa do Asie přes Suezský průplav je přetížená, navíc jde o jedno z ohnisek globálního napětí. Jemenští povstalci Húsíové v uplynulých letech ukázali, že dokážou silně poškodit mezinárodní obchod i datové trasy. 

„Tento vysokokapacitní optický kabel doplňuje stávající trasy přes geopoliticky zranitelné oblasti a posiluje geopolitickou autonomii Evropy,“ tvrdí členka projektového týmu Elizabeth Greenfieldová. Toho si cení i Brusel, který věří, že nový kabel pomůže snížit unijní závislost na stávající infrastruktuře. 

Senzory poskytnou data o změnách klimatu

Téměř 99 procent veškerého mezikontinentálního datového provozu se v současné době vede podmořskými kabely. V Arktidě takové vazby stále chybějí, což z regionu činí potenciálně novou strategickou oblast pro globální datovou přepravu. Region je sice v poslední době také třecí plochou mezi Evropou, Ruskem, Čínou a Spojenými státy, propagátoři projektu přesto věří, že bude bezpečný. 

„Není snadné zasahovat do kabelu ležícího tak hluboko pod arktickým ledem nebo ho sabotovat,“ míní Katarina Bjelkeová, šéfka Švédské rady pro výzkum (Vetenskapsrådet), která se na záměru podílí. Severní trasa je navíc kratší, měří 10 500 kilometrů. 

Vědci zároveň doufají, že jim kabel přinese užitečné poznatky. Systém má totiž sloužit i jako výzkumný nástroj. Bude vybaven speciálními senzory schopnými měřit teplotu vody, salinitu a tlak. To badatelům umožní pozorovat změny v unikátním ekosystému v reálném čase a získávat tak důležité informace o klimatu. 

Finové chtějí lépe propojit Evropu s Grónském

Švédy čeká řada technických a logistických problémů, aby kabel v náročných podmínkách položili. Vláda musí rozhodnout o tom, zda postaví nový výkonný ledoborec pro výstavbu, monitoring, údržbu a opravy systému. Přesto je cílem, aby byl projekt funkční už v roce 2030. 

Ledoborcová expedice loni mapovala trasu. „Jde jak o výběr správného typu kabelu, tak o vyhýbání se oblastem s riziky, jako jsou nestabilní svahy, silné dnové proudy, sopečná činnost, zemětřesení, ledovce dosahující dna nebo oblasti s intenzivní lidskou činností,“ tvrdí profesor mořské geologie a geofyziky na Stockholmské univerzitě Martin Jakobsson. 

Finsko už nějakou dobu plánuje rovněž arktický kabel přes Severní Ameriku do Asie. Nemá ovšem vést přímo oblastí v blízkosti pólu, ale jeho delší trasa zahrnuje Grónsko. Experti míní, že by to mohlo posílit vazby mezi Evropou a ostrovem, který si v poslední době nárokuje americký prezident Donald Trump.