Vláda chystá druhou vlnu propouštění. Skončit mají další stovky úředníků
- Ušetřené peníze za provoz a platy by si rezorty podle ministryně Schillerové mohly ponechat a využít je například na osobní ohodnocení.
- Některá místa nemusí být zrušena, ale jen přeobsazena.
- Od začátku ledna na základě takzvané systemizace schválené v prosinci vládou zhubly úřady o více než tři stovky pozic.
Zeštíhlování státní správy čeká druhé dějství. Celkově by ministerstva měla letos snížit provozní a platové výdaje minimálně o šest procent. Zatím je však vláda s plněním svého plánu v polovině cesty. Dosavadní propouštění se nejvíce dotklo rezortů financí, průmyslu nebo zahraničí. Především zrušení některých sekcí a odborů v Černínském paláci označila opozice za „brutální čistky“.
Podle zdrojů e15 z úřadů má další vlna výpovědí přijít na začátku prázdnin, přičemž úspory mají být údajně až desetiprocentní. To následně na přímý dotaz v zásadě potvrdila ministryně financí Alena Schillerová (ANO). „Počínaje červencem platí nabídka, že pokud rezorty sníží počty zaměstnanců, ušetřené peníze si mohou ponechat. Má je to motivovat k tomu, aby k personálním opatřením sáhly,“ řekla šéfka státní pokladny.
V případě, že ministerstva už ušetřila nebo v průběhu první poloviny roku ještě ušetří tři procenta na provozu a platech, měla by snížit výdaje podle Schillerové alespoň o další tři procenta do prosince. Jak s přebytečnými prostředky vedení rezortů naloží, bude jejich věc. „Mohou je například použít na osobní ohodnocení,“ dodala.
Na ministerstvu zahraničí dosud klesl počet míst o 29, další odchody mají následovat. Podle šéfa rezortu Petra Macinky (Motoristé) změny vycházejí z priorit vlády, zmínil například důraz na ekonomickou diplomacii.
Jak plyne z dostupných informací, k personální redukci se chystá také ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), který zatím upravil jen strukturu odboru komunikace. Aktuálně ve státní sféře působí asi 73,3 tisíce úředníků.
Zatím vede Úřad vlády
Od začátku ledna na základě takzvané systemizace schválené v prosinci vládou zhubly úřady o 322 míst. Premiér Andrej Babiš už avizoval, že šlo teprve o první kolo. Úkol dál šetřit dostala podle něj všechna ministerstva. „Je to jen začátek. Za Úřad vlády jsme tuto soutěž vyhráli s počtem 117, ale zároveň jsme nějaké lidi nabrali,“ uvedl s odkazem právě na ministerstvo bez portfeje pro Šťastného.
Bývalá vláda měla ministry bez portfeje hned tři, což se setkávalo s kritikou právě od hnutí ANO a SPD.
Loni mělo s Úřadem vlády pracovní smlouvu či jiný pracovní vztah 627 lidí, nyní jich úřad zaměstnává 527. Po nástupu stávajícího kabinetu se tudíž celkový počet systemizovaných míst snížil o rovnou stovku. Babiš přitom před volbami opakovaně tvrdil, že pokud se znovu stane premiérem, ve Strakově akademii okamžitě skončí tři sta lidí.
V personálním zeštíhlování je na druhém místě ministerstvo financí, které zrušilo 57 pozic. Místo deseti sekcí jich tam v současnosti funguje sedm.
Třetí příčku obsadil rezort průmyslu a obchodu, kde zaniklo 41 míst. Dále mají skončit některé stávající odbory či oddělení, nově naopak vznikne odbor implementace Národního plánu obnovy nebo odbor podpory energetiky.
Minulý kabinet Petra Fialy hodlal zmenšit úřednický aparát o 12 procent. Závazek se objevil v původním programovém prohlášení tehdejší koalice, z jeho později revidované verze ale vypadl.
V rámci politických dohod zároveň nastoupila do vedení rezortů řada nových náměstků a dalších lidí. Některá místa tedy nezanikla a byla jen přeobsazena.
