Po restrikcích pandemii covidu, poté, co válka zavřela v ukrajinském Charkově firmě významný závod, a poté, co loni skočily nahoru ceny elektřiny a plynu, přišel Philip Morris ČR a.s. s překvapivými zprávami. Stouply mu loni jak tržby, tak zisk. Mění se ale podmínky na trhu, chování spotřebitelů a do toho všeho mohou zasáhnout i změny daní. V rozhovoru pro E15 na otázky s tím související odpovídá Andrea Gontkovičová, generální ředitelka a předsedkyně představenstva společnosti.
Philip Morris ČR v minulém roce zvýšil tržby i zisk. Situace na trhu je přitom složitá. Čemu ty výsledky připisujete?
Vzhledem ke všem vnějším okolnostem byly naše loňské výsledky velmi dobré. Tržby bez spotřební daně a bez DPH nám vrostly o 11 procent na 20,9 miliardy korun a čistý zisk je vyšší o 3,4 procenta a dosáhl 3,6 miliardy korun. Čemu to připisujeme? V tržbách za tím stojí další růst prodeje bezdýmných tabákových zařízení a náplní do nich, stejně jako vyšší cena klasických cigaret. Na druhou stranu prodej konkrétně cigaret v uplynulém roce poklesl.
Ve zveřejněné zprávě k výsledkům loňského roku hovoříte o mnoha výzvách, které jste museli v minulých letech překonávat. Co tím konkrétně myslíte?
Za poslední tři roky jsme šli z jedné krize do druhé. Až teď se dostáváme do určitého „nového normálu“, protože odběratelsko-dodavatelský řetězec byl v minulých letech zásadně ovlivněn dopady pandemie, následně do toho zasáhla válka na Ukrajině a loni vysoká inflace a obrovský nárůst cen energií. Ve světle toho všeho jsem ráda, že se nám podařilo udržet obchodní výsledky na tak dobré úrovni.
Tabačka v Kutné Hoře existuje už od roku 1812 a je vůbec nejstarším výrobním závodem PMI na světě. Loni jste v ní dosáhli rekordní výroby. Jak je to možné, když říkáte, že jdete z krize do krize?
Má to několik důvodů. V prvé řadě se dlouhodobě snažíme udržovat v naší továrně v Kutné Hoře vysokou zaměstnanost a produktivitu, což souvisí i s celkovou konsolidací naší produkce v závodech Philip Morris po celém světě, včetně Evropské unie. Konkrétně v Kutné Hoře se v roce 2019 vyrobilo v ekvivalentu 28,3 miliardy kusů cigaret, ekvivalent proto, že tam děláme i sypaný tabák. Loni již 36,7 miliardy. To je velký nárůst.
Vedle toho je zde ale i smutný fakt, že náš výrobní závod v ukrajinském Charkově musel kvůli válce zastavit výrobu a byl dokonce poškozen ostřelováním. Paradoxně z toho benefitovala i Kutná Hora, kam se přenesla část výroby z Ukrajiny.
Co dál drží Kutnou Horu na mapě Philip Morris? Protože konkurence a nabídky, kde vyrábět, jsou po celém světě velké a budou zřejmě i výhodnější kvůli levnější pracovní síle.
Zejména extrémně vysoká efektivita. A z ní vycházející schopnost udržet si velmi komplexní výrobní portfolio. Jinak řečeno, technologie máme v jednotlivých závodech obdobné, ale vždy záleží na nasazení a šikovnosti lidí, kteří je obsluhují. Na naše kolegyně a kolegy v Kutné Hoře jsem proto nesmírně hrdá.
Co se tam dnes vyrábí?
Zejména značka Marlboro, která je světovou jedničkou už od roku 1972. Dále například L&M nebo v Česku populární Sparty. Do každé značky cigaret se přitom používá jiná směs tabáku a my jsme v Kutné Hoře schopni ve výrobě rychle přecházet od jedné značky k druhé. To je naše velká přednost. Jak jsem již zmínila, vyrábíme tam i sypaný tabák, ale i tabák, který se používá pro přípravu výroby cigaret v jiných závodech po světě, například v Portugalsku, Řecku nebo Rumunsku. V neposlední řadě pak i mentolované fólie, které se používají jak do cigaret, tak pro bezdýmné produkty neboli hlavního zaměření Philip Morris v posledních letech.
Mnoho československých a českých značek cigaret postupně zaniklo, ovšem Sparta, která neodmyslitelně ke Kutné Hoře patří a vyrábí se od roku 1964, přežila. Jak to?
Myslím, že zejména proto, že to byl vždy kvalitní výrobek. Pochopitelně svou roli hraje i to, jaké udržujete jméno a pověst značky.
Z těch čísel, o kterých hovoříte, plyne, že většinu produkce z Kutné Hory exportujete. Kam?
Až 90 procent jde na export. Z evropských zemí především do Německa a Itálie, pak do Francie či Belgie. Tabák na přípravu cigaret pak míří ve velkém například do Egypta a za určité svého druhu vyznamenání považuji to, že marlborky děláme i pro japonský trh, na kterém je mimořádně velká konkurence a Japonci vyžadují nejvyšší světovou kvalitu. Kutná Hora hraje v produkci cigaret a zpracování tabáku pořád první ligu i z celosvětového pohledu.
Co bude podle vás na trhu dál? V Česku do toho zasahují stále vyšší ceny, covid změnil návyky Němců a Rakušanů, kteří už u nás tolik tabákových výrobků nenakupují a sever země často kupuje za míň peněz, ale někdy i ty samé výrobky, v Polsku.
Český kombinovaný trh, tím myslím klasické cigarety a bezdýmné tabákové výrobky, představuje zhruba 17,4 miliardy kusů ročně. Z toho cigarety loni tvořily méně než 15 miliard. V roce 2019 to ale bylo 20 miliard. Spotřeba klasických cigaret u nás klesá kontinuálně, jen s málo výkyvy, už od roku 2007. V případě cigaret budou změny pokračovat. Navíc po covidových restrikcích, kdy se ze dne na den zavřely hranice s Německem se němečtí zákazníci, kteří tvořili významnou část na českém trhu, už nevrátili. Mohou za to i vyšší ceny u nás. Naopak v Polsku mají u těchto výrobků nižší daně, což trh dál ovlivňuje. Celkově jde asi o 5 procent a na severu Česka až o 30 procent takzvaných přeshraničních nákupů.
Co s tím?
Králem je zákazník. Zda se něco změní v Polsku v oblasti daní nedokážu odhadnout. Faktem je, že v příhraničních oblastech Česka se trh v posledních letech proměnil dost zásadně.
Prodej klasických cigaret sice v mnoha zemích klesá, ale zvyšuje se prodej alternativ, u kterých jsou využívány moderní technologie a podle studií jsou i zdravotně méně škodlivé. Bude to podle vás pokračovat?
Jsem přesvědčena, že zcela určitě. Stále pozorujeme silný přesun dospělých kuřáků od cigaret k bezdýmným alternativám. Když jsme v roce 2017 na trh uvedli zařízení na nahřívaní tabáku IQOS, byla to tehdy jediná platforma svého druhu v Česku. Dnes je už daleko větší konkurence. Každopádně ušli jsme obrovský kus cesty, vezměte si, že naše bezdýmné produkty používá v současnosti v České republice už více než 570 tisíc lidí, kteří by jinak pokračovali v kouření cigaret. To je obrovský posun, a hlavně je to trend, který podporujeme, protože jsou to výrobky s prokazatelně nižším rizikem. Zároveň na tomto poli pokračuje i inovace. Nyní máme na trhu celé portfolio takových řešení, konkrétně výrobky na zahřívaný tabák, elektronické cigarety i jednorázové elektronické cigarety. Čili paleta možností, ze které může dospělý kuřák vybírat, je dnes mnohem pestřejší. Zkrátka víme, že jedna varianta výrobku bez dýmu nemusí uspokojit všechny, kteří se snaží hledat jinou cestu k nikotinu, než jakou jsou cigarety.
Jak jste říkala, konkurence se zvyšuje. Jak budete postupovat v případě alternativ dál?
Konkurenci určitě vítáme, jsem za ní ráda. Posouvá nás dál, motivuje pokračovat v inovacích, rozšiřovat služby, ještě víc musíme myslet na přání našich zákazníků. Kdysi jsme vyrobili cigaretu a kuřák ji kouřil beze změn léta. Dnes náš zákazník, který přešel na alternativy, zcela právem očekává daleko větší péči v rámci poskytovaného servisu, modernizace zařízení, náplní.
Podle řady studií mají alternativy menší zdravotní dopad na uživatele než klasické cigarety. Mění se v tomto směru pohled na věc u expertů či států?
Jsem ráda, že i v tomto směru registrujeme pozitivní posun. Důležité je, aby byl důsledně aplikován přístup založený na vědeckých důkazech. A ty zde dnes už jsou. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv dokonce našemu produktu IQOS udělil status „výrobku s modifikovaným rizikem se sníženou mírou vystavení lidského organismu škodlivým látkám“. Dobrým příkladem je Velká Británie, kde je podpora přechodu z cigaret na moderní alternativy dokonce vládní politikou. A ta přináší pozitivní výsledky. Procento kuřáků cigaret tam kleslo z 36 procent v roce 2000 na současných 14 procent. Vzorem může být i Švédsko, kde kouří zhruba 6 procent populace, což je nejnižší číslo v celé EU. Cigarety tam nahradil tradiční Snus, tabákové sáčky, které se vkládají do úst. Švédsko má dnes nejnižší výskyt rakoviny plic mezi muži v Evropě.
Česká vláda přijala nedávno Akční plán politiky v oblasti závislostí 2023-2025. Ten jasně preferuje bezdýmné tabákové výrobky před cigaretami, píše se tam, že by měly být daňové zvýhodněné. Co na to říkáte?
Pokud jsou tyto výrobky prokazatelně méně škodlivé, pak určitě existuje i důvod, proč jít vstříc jiné úrovni zdanění a diferencované regulaci.
Tabákové výrobky loni přinesly na daních do státního rozpočtu kolem 60 miliard korun. Vláda chce ale kvůli schodkům zvýšit spotřební daně a mělo by se to týkat nejenom cigaret, ale i elektronických cigaret a dalších věcí. Jak to změní trh?
Spotřební daně jsou nástrojem pro vládu a pro politiky na regulaci spotřeby. Pokud má něco negativnější dopad například na životní prostředí nebo veřejné zdraví, mělo by to být i více zdaněno. Pokud to má naopak tyto negativní dopady menší, měly by i daně být výrazně jiné.
Myslíte tím daně na bezdýmné tabákové výrobky?
Ano. K tomu je však potřebná politická shoda, stejně jako ještě lepší a širší pochopení dat a závěrů vědecké komunity, včetně například klinických studií. Tak, aby všichni lépe porozuměli, o co se jedná. Je třeba dát dospělým kuřákům jasný vzkaz o tom, co má horší, a co menší dopady na jejich zdraví. My jsme na to připraveni, ostatně je to trend, který už léta razíme.
Varovné hlasy už za minulé vlády říkaly, že zvyšování daní u tabákových výrobků nemusí vést k většímu výběru, protože cena bude už moc vysoká. Měl by se na to brát ohled?
Cena některých výrobků je dnes v České republice podobná jako v Německu či Rakousku, ačkoliv platy podobné nejsou. Pokud budou zákazníci hledat kvůli vysokým cenám jiné alternativy a způsoby, kde a jak je nakupují, tak to nakonec nemusí být pro zemi výhodné. To je ale úvaha, kterou si musí zvážit stát sám.
Může to dál ovlivnit černý trh, protože ten s cigaretami u nás existuje. Bojuje se s ním dostatečně? I o tom se v Akčním plánu schváleném vládou mluví.
Myslím, že Celní správa dělá maximum možného. Ale například v Polsku jsou jiné daně a dovoz k nám toho samého zboží za jinou cenu je legální. I k tomu by se mělo přihlížet při úpravě spotřebních daní. Když rozevřeme nůžky moc, logicky se to projeví na prodejích u nás. A teď nemluvím jen o tabákových výrobcích, týká se to i jiných komodit.
Kdysi jste zaskočili svět, když jste začali tvrdit, že jednou přestanete vyrábět cigarety. Hovoříte o koncepci „Světu bez kouře“. Jen v Česku přešlo na vaše bezdýmné produkty, jak jste říkala, kolem 570 tisíc lidí. Takže ten trend pokračuje nebo ještě zrychluje?
To je z některých pohledů až filozofická otázka, ale určitě jsme v tom otevřeli nové horizonty. A to globálně. Pokud jde o Českou republiku nebo Slovensko, tak přechod na alternativy byl a je rychlý ve velkých městech. Zároveň jsme dnes už jsme pokročili i do regionů a na venkov a tam oslovujeme i další skupiny dospělých kuřáků. Není tam nutně ale tak velká koupěschopnost obyvatelstva a často ani dostatek informací. Je to daleko náročnější, vysvětlování trvá déle. To, co fungovalo v Praze, Plzni nebo Olomouci, nemusí fungovat jinde.
Objeví se v segmentu alternativ další novinky?
Jak jsem již předestřela, proces inovací u nás neustále pokračuje. S každou novinkou na trhu se učíme. Dovolím si tvrdit, že naším aktuálním hitem je nová generace zařízení na nahřívání tabáku IQOS Iluma, které tabák zahřívá pomocí indukce a které nabízíme v různých cenových relacích. Poslední letošní novinkou jsou pak jednorázové elektronické cigarety. A čekají nás i další novinky, ale nerada bych dnes našim zákazníkům zkazila moment příjemného překvapení.
Jste členkou představenstva Svazu průmyslu a dopravy. Jaké je podle vás v Česku podnikatelské prostředí?
Vždy je co zlepšovat. Už jsem zmínila, že poslední roky žijeme od jedné krize k další. Je proto důležitá schopnost rychlé reakce na všechny možné změny. Jako příklad dávám ceny elektrické energie a plynu. Rychlost reakcí vlád v Evropě byla různá, což výrazně ovlivnilo i podnikatelské prostředí. Také si myslím, že průmysl by měl žít v pomyslném „pokoji mysli“. To se dá realizovat jedině tím, že v oblastech, ve kterých je to možné, bude regulace předvídatelná a nabídne dlouhodobou stabilitu. V takovém prostředí se byznysu daří nejlépe, firmy se mohou soustředit na inovaci, investice a nemusí řešit vnější výkyvy. Obzvláště když jsou nečekané a nejde se na ně připravit.
A jak ke zlepšení podnikatelského prostředí může přispět Svaz průmyslu a dopravy, když v něm působíte?
Jsem přesvědčena, že výrazně. Byla jsem v představenstvu Svazu čtyři roky, takže vím, jak funguje a co dokáže úspěšně prosadit či ovlivnit. Svaz musí být velmi aktivní v prezentaci zájmů svých členů v oblasti průmyslu a dopravy. Musí být partnerem vlády a tripartity při formování názorů a legislativy. A za třetí, Svaz musí soustavně působit na vládu, aby měla promyšlenou a aktivní evropskou politiku, která reflektuje ekonomické zájmy ČR. Je to proto, že evropská legislativa v dnešní době ovlivňuje vše.
V květnu budou volby do orgánů Svazu průmyslu a dopravy. Budete opět kandidovat?
Jsem v byznysu skoro 25 let. Za uplynulé roky jsem získala řadu důležitých poznatků a zkušeností, samozřejmě také díky aktivnímu působení v předsednictvu Svazu. Dle mého názoru je Svaz nejsilnějším hlasem české ekonomiky. Velice bych si proto cenila důvěry ostatních členů pro výkon takového mandátu, který by mi umožnil moje zkušenosti zúročit ve prospěch jich všech. Nabízím svoje znalosti, energii a kapacitu z pohledu firmy se silným ekonomickým zázemím a domácí výrobou. Proto se letos ucházím o post viceprezidentky.
