Češi mají rádi slevy, diskontní řetězce jsou na vzestupu

Vlastníte nebo spravujete desítky českých retail parků a obchodních center. V čem je pro vás právě tento segment tak zajímavý a důležitý?

V CPIPG máme retail rádi, skoro by se dalo říct, že je to perla našeho portfolia. Svědčí o tom aktuální obsazenost, která je u retail parků prakticky na sto procentech, u nákupních center jsou volná necelá tři procenta. Specializujeme se na regionální projekty, nejsme zaměření a priori na pražský trh, byť máme sídlo v Quadriu. Vždy jdeme do regionu s jasným cílem, chceme tam dominovat.

Už se retail dostal z propadu způsobeného pandemickými lockdowny?

Záleží, jak se na to díváme. Všechny důležité ekonomicky provozní parametry jsou v tuto chvíli rostoucí, ať už jde o návštěvnost, obraty, nebo výši nájemného. Všechno jde nahoru. Když se podíváme vyloženě na čísla, neobsazenost našich obchodních center je pod třemi procenty, celorepublikový průměr je pak nějakých 3,8 procenta. Tam jsme na tom v porovnání s rokem 2019 mnohem lépe, obsazenost je na historických maximech. Co se návštěvnosti týče, tam zpátky zatím nejsme. Stále máme za první kvartál o nějakých 8,5 procent méně než v roce 2019. Je ale třeba si uvědomit, že to byl v mnoha ohledech rekordní rok. Když si návštěvnost porovnáme s loňskem, letos je v průměru o dvě procenta vyšší. Zásadním ukazatelem v celé rovnici jsou samozřejmě obraty. U našich obchodníků byly v prvním kvartálu letošního roku o 35 procent vyšší než ve zmiňovaném roce 2019.

Pokud jde o segmenty, proměnili se vám nějak výrazněji nájemci, nebo zůstávají stejní?

Žádná zásadní revoluce se nestala. Ani v souvislosti s covidem neodešly žádné sítě, žádní zásadní nájemci. Několik jednotek nájemců samozřejmě ano, ale tam to vždy mělo nějakou návaznost a covid byl pro ně „poslední ranou“. Co v tuto chvíli pozorujeme, je odchod bank z obchodních center a celkově z kamenných poboček. Hromadně dnes přecházejí do onlinu a teprve uvidíme, jaký to bude mít efekt. Dále vidíme, že především mladá generace se o sebe více stará. Na vzestupu jsou tedy fitness centra nebo prodejny se zdravou stravou. Určitě ale pozorujeme i výrazně sílící segment takzvaného diskontu, tedy retailerů, kteří nabízejí levnější zboží. To mají Češi rádi, jsou „slevofilní“ národ a obliba diskontu je tady jednoznačná. Nejvíc se dnes daří obchodům, kde si můžete koupit mix různých sortimentů za nízkou cenu. Je to třeba Pepco, které už je tady poměrně dlouho, teď sílí Action nebo Tedi. Otázkou zůstává, jestli je to dlouhodobá, nebo jen aktuální věc. Česko bylo zasaženo nejen covidem, ale také vysokou inflací a cenami médií. Teď jsme ale přesvědčeni, že zejména ve druhém pololetí letošního roku dojde k významnému oživení ekonomiky a růstu maloobchodních obratů.

Proměnilo se spotřebitelské chování ještě nějak jinak?

Kromě velkého zájmu o diskonty pozorujeme už od konce covidu ještě jeden aspekt. Je to slábnoucí frekvence návštěv obchodních center. Nákupy jsou mnohem plánovanější a pragmatičtější. V rámci obchodních center pak hodně záleží na nabídce. Lidé vyhledávají centra, kde nejsou jen obchody, ale je tam něco navíc. Tímto směrem jdeme i při rekonstrukcích, vždy se snažíme přidat nějaký element zážitku, třeba v podobě kina nebo zábavního parku, výrazně se zaměřujeme na gastrozóny. O tom, že vliv gastra poroste, se mluví už víc než deset let. Covid to možná trochu překvapivě nezastavil, ale naopak nastartoval. Co se obratu týče, gastru se v rámci obchodních domů daří. Co už se jim tolik nedaří – a to je obecně problém celého retailu –, je udržet dostatečné marže. Vzniká tu tlak na nižší marže, a tedy i na snižování veškerých nákladů. To ovšem v předchozích letech tolik neumožňovala vysoká inflace, retaileři se také stále potýkají s důsledky nízké nezaměstnanosti. Mají obrovské problémy s personálem. Když už se jim podaří sehnat kvalitní personál, je tam logicky obrovský tlak na mzdy, které tvoří mnohem větší náklad než v předchozích letech. To znamená, že na jednu stranu tady máme velmi dobré obraty, ale když se podíváme na zisky, tam už to zase tak optimistické není.

Často se řeší i vliv online obchodů. Vnímáte to i vy?

Je pravda, že online prodeje stále více a zásadněji vstupují do celkových maloobchodních tržeb v Česku. Mnozí obchodníci přímo nabádají zákazníky, aby si zboží kupovali online, protože na prodejnách nemají tolik produktů. Kvůli tomu nemůžeme stoprocentně relevantně vyhodnotit, jak se třeba retailerům v oblasti fashion daří, protože máme data jen z prodejen. Určitě se ale nebojíme toho, že by nastal nějaký „armagedon“. Během covidu online sice vystřelil, hned potom ale klesl a lidé se vrátili do kamenných prodejen. Pořád platí, že si zboží chtějí prohlédnout, mají zájem o interakci s prodavači. Konec kamenných prodejen se určitě nechystá.

A co online giganti typu Temu nebo Shein – mohou pro retail představovat hrozbu?

Já chci věřit, že to žádné zásadní ohrožení nebude. Nicméně určitě je třeba bedlivě sledovat, co tyto značky dělají. Celé to souvisí s fenoménem lovebrandů. Před rokem 2019 jich tady bylo mnoho, ale loajalita zákazníků ke konkrétním značkám postupně spíše slábne. Určitě existují značky, které jsou zejména pro mladou generaci velkými lovebrandy, ale právě kvůli změnám spotřebitelského chování dnes věrnost značce v mnoha případech ustupuje právě zmiňované ceně.

Není jedním z důvodů třeba i to, že se mění samotné značky?

Určitě to tím může být. Jedním z trendů, které se dnes objevují a dříve tu nebyly, jsou obchodní řetězce řízené investičními fondy, nikoli odborníky například na módu. Jenže fondy se na provoz dívají jen přes čísla s vidinou krátkodobého či střednědobého exitu, tolik už neřeší inovace ani renovace prodejní sítě. To by mohl být trochu problém a obávám se, aby některé značky neskončily špatně. Pro příklad ani nemusíme chodit daleko, viděli jsme to třeba u značek Kara nebo Pietro Filipi. Ale pořád věřím, že jsou to jen ojedinělé případy.

Často se dnes řeší kritéria ESG. Promlouvají nějak do požadavků a chování nájemců vašich objektů či zákazníků?

Pokud jde o zákazníky, tam bych řekl, že se o tom spíš hodně mluví, ale jak dojde na lámání chleba a zákazník by si měl za udržitelnější řešení připlatit, většinou to neudělá. Co se retailerů týče, nájemce se na provoz stále dívá především z hlediska nákladů. ESG je ale velkým tématem zejména u nadnárodních značek, které požadují, abychom se sladili s jejich cíli. To je v pořádku, protože i my máme spoustu vlastních ESG cílů, děláme kroky ke snižování uhlíkové stopy, snižování odpadu, šetření energiemi, využívání zelených zdrojů a podobně. V mnoha věcech se potkáváme a není to jen o udržitelnosti, ale také společenské odpovědnosti. Nespolupracujeme třeba se společnostmi, které jsou na sankčních seznamech. Tlak tedy obecně sílí, ale řekl bych, že v retailu je to pořád výrazně méně než třeba v kancelářském segmentu, kde je ESG klíčové.

Plánujete měnit svou strategii podle očekávaného budoucího vývoje, třeba právě v souvislosti s posilováním onlinu?

Jsme největším vlastníkem maloobchodních prostor v Česku, proto samozřejmě situaci bedlivě sledujeme a snažíme se jít trendům naproti. Investujeme do retailových projektů, za několik týdnů spustíme výstavbu nového retail parku u Olympie v Teplicích, který bude nejmodernější v Česku a s maximální aplikací ESG. Současně probíhá modernizace Nisy v Liberci, Futura v Hradci Králové, připravuje se částečná rekonstrukce pražského Quadria a přestavba a výrazné rozšíření nákupního centra Královo Pole v Brně. Ať se nám to líbí, nebo ne, zákazníci už nehledají jen pestrou nabídku obchodů, chtějí centra vhodná pro trávení volného času. Nejlepší návrat k předcovidovým číslům měla ta centra z našeho portfolia, do kterých jsme investovali a kde je důraz na prostředí, design, vybavení, hudbu nebo gastrozónu. To, v co jednoznačně věříme a děláme pro to maximum, jsou i spokojení zaměstnanci našich nájemců. Vidíme jasné rovnítko mezi spokojeným zaměstnancem a spokojeným zákazníkem. Investujeme proto peníze i do zázemí a založili jsme CPI Akademii Retail, kde zaměstnance vzděláváme v otázkách prodejních dovedností a přístupu k zákazníkovi.