Škoda způsobená zaměstnancem: Při vymáhání náhrady platí tato pravidla
Zaměstnanec je zaměstnavateli povinen nahradit škodu, která vznikla zaviněným porušením jeho povinností. V jaké výši za škodu odpovídá a jak se vymáhá náhrada?
Odpovědnost za škodu způsobenou zaměstnancem zaměstnavateli je upravena v zákoníku práce. Pro vznik odpovědnosti musí být splněno současně několik podmínek. Těmi jsou vznik škody v důsledku porušení povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo má vznik škody příčinu v porušení povinností a zaměstnanec vznik škody zavinil.
Zavinění musí zaměstnavatel zaměstnanci prokázat. Existují ale i situace, kdy není zavinění prokazovat potřeba – pokud došlo ke vzniku škody na svěřených hodnotách, ohledně kterých byla uzavřena dohoda o odpovědnosti (lidově tzv. hmotná odpovědnost) anebo došlo ke ztrátě nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných věcí, které zaměstnavatel zaměstnanci svěřil na písemné potvrzení. Dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty se většinou týká finančních prostředků, cenin nebo zásob.
„Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavateli nebo nezakročil proti hrozící škodě, ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby se podílel na náhradě škody,“ stojí v ustanovení § 251 odst. 1 zákoníku práce. Naproti tomu nemusí zaměstnanec hradit škodu, kterou sám při odvracení škody hrozící zaměstnavateli způsobil.
Výše náhrady škody
Pokud nelze škodu napravit uvedením v předešlý stav, je zaměstnanec povinen nahradit ji zaměstnavateli v penězích.
Jestliže byla škoda způsobená nedbalostí, je náhrada limitována částkou ve výši čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku.
Pokud ale zaměstnanec škodu způsobil úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek, limitace neplatí. Při uzavření dohody o svěřených hodnotách nebo ztrátě svěřených prostředků odpovídá zaměstnanec za škodu v plné výši. Pokud škodu způsobil úmyslně, může po něm zaměstnavatel požadovat i náhradu ušlého zisku.
Dohoda o náhradě škody
Podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen se zaměstnancem výši požadované náhrady škody projednat nejpozději do jednoho měsíce od zjištění vzniku škody. Vyčíslení musí zaměstnanci předat písemně.
O způsobu úhrady mohou strany uzavřít písemnou dohodu, která obsahuje:
- popis skutečností,
- vyčíslení škody,
- uznání povinnosti ze strany zaměstnance škodu nahradit,
- ujednaný způsob náhrady,
- v dohodě zaměstnanec svůj závazek nahradit škodu uzná.
- součástí je i určení výše náhrady škody.
Pokud by zaměstnavatel zamýšlel započtení své pohledávky na náhradu škody proti pohledávce zaměstnance z titulu mzdy, je třeba upozornit, že jednostranné započtení není možné. Pro tyto účely by totiž musela být existovat dohoda o srážkách ze mzdy uzavřená se zaměstnancem.
Pokud částka náhrady překročí tisíc korun, je zaměstnavatel povinen projednat výši škody a obsah dohod o způsobu náhrady s odborovou organizací.
VIDEO: Insolvencí přibývá jen pomalu, situace je však zkreslená dotacemi, varuje právník Rahm v pořadu FLOW
