Trump burcuje spojence k větší obranné aktivitě kvůli Číně. Na Filipínách vybuduje námořní zařízení
Spojené státy jsou stále více znepokojenější rostoucími vojenskými aktivitami Číny v oblasti Tichomoří. I Japonsko aktuálně zveřejnilo analýzu, podle které Peking nebezpečně posiluje vůči Tchaj-wanu. Varuje navíc před vojenskou spoluprací asijské velmoci s Ruskem. Washington naléhá na své spojence v regionu, aby více investovali do obrany, protože považuje čínskou hrozbu za akutní. Pentagon zároveň upevňuje obrannou spolupráci s Filipínami a chystá se tam postavit zařízení na údržbu lodí.
Zatímco Evropu zaměstnává válka na Ukrajině, obavy z možného ruského útoku a budování obranné autonomie, v Pacifiku přituhuje. „Postoj Číny a její vojenské a další aktivity jsou pro Japonsko a mezinárodní společenství vážným problémem a představují bezprecedentní a největší strategickou výzvu,“ uvádí japonský dokument, který citoval US Naval Institute. Svět podle něj tak čelí největšímu riziku konfliktu od druhé světové války.
Prstenec čínských aktivit v Tichomoří se rozšiřuje
Analýza vyzdvihuje vzrůstající čínské aktivity u Tchaj-wanu. Stoupá podle ní riziko pokusu o sjednocení „dvou Čín“ prostřednictvím blokády a aktivit v šedé vojenské zóně. Tím jsou míněné akce těsně pod prahem války, které zahrnují různé provokace a námořní třenice, poškozování námořní infrastruktury, kybernetické útoky a šíření dezinformací na sociálních sítích.
Za hrozbu považuje i čínsko-ruskou demonstraci vojenské síly nedaleko japonských ostrovů. „Ruské vojenské aktivity v Indo-Pacifiku zahrnující Japonsko spolu s jeho strategickým partnerstvím s Čínou představují silné bezpečnostní riziko,“ uvádí se ve zprávě.
Závěry Tokia se nijak neliší od výroků představitelů Pentagonu v posledních měsících. „Všem musí být jasné, že Peking se věrohodně připravuje na potenciální použití vojenské síly k narušení rovnováhy sil v Indo-Pacifiku,“ prohlásil kupříkladu koncem května americký ministr obrany Pete Hegseth. Peking podobná prohlášení ostře kritizuje a tvrdí, že Spojené státy rozdmýchávají konflikt. Tvrdí, že Čína učiní vše pro sjednocení s Tchaj-wanem mírovou cestou a Washington musí respektovat její suverenitu.
The Wall Street Journal ale nedávno zmapoval, jak Peking ve skutečnosti stále více narušuje tchajwanský vzdušný prostor a v Tichomoří posouvá hranice své působnosti. Například v červnu dvě čínské letadlové lodě uskutečnily cvičení a operovaly až u japonské Iwodžimy. Velké pozdvižení vzbudily letos i čínské manévry v Tasmanově moři mezi Austrálií a Novým Zélandem, což tamní vláda označila za budíček.
„Problém není v tom, že mají rostoucí kapacity na otevřeném moři a nasazují je dále od svého pobřeží, to se dá očekávat. Problém je v provokativním způsobu, jakým to činí,“ řekla americkému listu Jennifer Parkerová, australská expertka na námořní bezpečnost.
Filipíny jsou testovacím místem Pentagonu
Americký prezident Donald Trump nesděluje, zda by v případě čínské invaze na Tchaj-wan přispěchal obráncům na pomoc. Snaží se ale zvýšit prodej zbraní na ostrov. K tomu nabádá spojence v regionu, aby zvýšili obranné výdaje na pět procent HDP, stejně jako v případě zemí NATO.
Američané zároveň udržují v regionu své vojáky, v Japonsku jich je zhruba 55 tisíc a v Jižní Koreji 28 tisíc. Některé nyní přesouvají a posilují svoji přítomnost na svém tichomořském ostrově Guam. Za 300 milionů dolarů by tam také mělo vzniknout řídicí středisko protiraketové obrany.
Zintenzivňují se i americko-filipínské aktivity. V džunglích a horách ostrova Luzon, který se nachází nedaleko Tchaj-wanu, provádí Pentagon výcvik a testuje například drony z 3D tiskáren. Loni tam umístil raketový systém Typhon. To vyvolalo ostrou reakci Číny, která chce, aby Filipíny systém poslaly domů.
Nyní se napětí může ještě více vyhrotit, protože USA chtějí na Filipínách vybudovat zařízení, které bude sloužit k opravám a údržbě několika malých filipínských vojenských plavidel.
„Zařízení pro údržbu lodí není vojenskou základnou,“ konstatovala americká ambasáda v Manile podle Bloombergu a dodala, že filipínská vláda výstavbu schválila. Vzniknout má v provincii Palawan v zátoce Jihočínského moře, ve kterém mají Manila a Peking územní spory.
