Úspěšná byznys žena? Ta, která zůstane sama sebou
Být dnes ženou, které se daří v práci, znamená balancovat na hraně mezi výkonností, loajalitou, péčí o rodinu a tlakem na vlastní dokonalost. A to je náročná disciplína, shodují se koučky, které českým ženám pomáhají uspět v jejich profesním životě.
V českém prostředí stále přetrvává tradiční očekávání, že žena bude nejen výkonná v práci, ale zároveň dokonalá matka, partnerka, hospodyně a pečovatelka. „Výsledkem je, že mnoho žen ‚jede několik úvazků najednou‘ a snaží se všem těmto rolím dostát bez ohledu na své limity. Tento tlak je často nejen systémový, ale přichází i ze strany okolí včetně jiných žen, které mohou být vůči těm, jež se rozhodnou některé tradiční role odmítnout, kritické až kruté,“ shrnuje svou zkušenost kariérní koučka a zakladatelka projektu Feel Good Company Markéta Černá.
To vše podle ní platí o to víc, když se žena některou ze svých rolí vědomě rozhodne odložit nebo ji nezastává podle obvyklých představ společnosti. „Třeba nevaří, nechce děti, má specifický styl oblékání nebo chce poloviční úvazek, aby vše zvládala,“ dává příklady Černá. A když se k tomu připočte fakt, že podle Evropského sociálního výzkumu Češi obecně patří k národům s nižší sebehodnotou, než jakou mají obyvatelé západní Evropy, a u žen je tato tendence ještě výraznější, je zaděláno na další problém.
Opravdu nejsem dost dobrá?
Podle Alexandry Safi Narwa, která působí jako kariérní koučka a terapeutka, mnoho žen trpí takzvaným imposter syndromem: Nedůvěřují vlastním výsledkům. „Bojí se, že nejsou dost dobré, i když mají vzdělání, praxi i dovednosti,“ vysvětluje. A uvádí případ mladé ženy, která vystudovala vysokou školu a pracovala v IT prostředí, přesto měla tendenci se při srovnání s muži ve stejném oboru podceňovat, jakkoli jim byla odborně zcela rovna. Stejnou skutečnost dokládají některé české výzkumy.
Černá zmiňuje například studii České ženské lobby, podle které ženy nejen že podceňují své schopnosti, i když mají stejné nebo lepší výsledky než muži, ale také méně často žádají o povýšení nebo přidání, i když na to mají objektivně nárok. „Jejich pocit hodnoty bývá podmíněn výkonem a zpětnou vazbou zvenčí, nikoliv vnitřním přesvědčením,“ popisuje Černá. A ženy také častěji ustoupí, než aby šly profesně do konfliktu. I to je jeden z důvodů stále přetrvávající nerovnosti v odměňování. Narwa to zná i z vlastní zkušenosti, sama dostávala o třetinu nižší plat než méně zkušený mužský kolega na základě argumentu, že on je přece živitel rodiny.
Zlom v kariéře představuje pro mnoho žen také mateřství. Péče o děti vede často k oddálení návratu do zaměstnání nebo úplné změně kariéry. Některé však tuto fázi využívají jako příležitost k podnikání. Narwa uvádí případ ženy, která po výpovědi z korporátu začala tvořit dekorační věnce, založila eshop a během dvou let dosáhla příjmů srovnatelných s původním zaměstnáním. Přitom si zachovala flexibilitu, která jí umožnila skloubit práci s rodinou.
Další žena dokázala změnit svou práci i v rámci firmy, kde je zaměstnaná. Jako HR manažerka se snažila zvládat vše, řídit tým, být mámou dvou dětí i spolutvůrkyní strategie. Když začala pociťovat vyhoření, rozhodla se přijmout nový projekt a doufala, že jí pomůže obnovit motivaci. Skončilo to kolapsem a pobytem v nemocnici. „Po této zkušenosti začala jinak nastavovat své hranice, zkrátila si úvazek, rozdělila zodpovědnost s kolegy a doma si s manželem lépe rozvrhli povinnosti,“ říká Černá. A díky této změně je paradoxně dnes úspěšnější než dřív a firma jí nabídla novou pozici.
Mateřství je škola cenných dovedností
„Ženy se často stydí dávat si do životopisu období mateřství, protože v tom často nevidí hodnotu a potenciál rozvinutí mnohých dovedností. Ve skutečnosti se na to ale můžeme dívat jako na rozvoj hned v několika ohledech: time management, change management, wellbeing, práce s fyzickým i psychickým vyhořením, leadership,“ upozorňuje Narwa. A každá tato nová dovednost zvyšuje konkurenceschopnost ženy na pracovním trhu. Součástí jejího růstu ale musí být i ochota riskovat a přijímat neúspěchy. Podle lektorek by si žena měla dovolit nebýt úplně dokonalá, což nebývá jednoduché. „Úspěch není o tom, že zvládneme všechno a perfektně. Ale že zvládáme to důležité a zůstáváme při tom v klidu, nadhledu a v kontaktu sama se sebou. To nám otevírá brány k dalším možnostem,“ konstatuje Černá.
Pokud si žena na své profesní cestě neví rady, může dnes využít širokou síť podpory. Ženské podnikatelské kluby, mentoringové platformy a koučink jí mohou pomoct překonat pochybnosti, získat nové dovednosti a najít cestu k seberealizaci. „Pomáhá často už jen to, že žena radí ženě. A může jí tak poradit, jak se vyhnout chybám, které jiná už zažila,“ dodává Narwa.
Podle lektorek je ale důležité, aby se měnily i samy firmy, instituce a vůbec celé prostředí. Aby ženy přestaly být nuceny být „jako muži“, a místo toho byl oceněn jejich specifický přínos. Například mnohdy silnější empatie, větší vůle ke spolupráci i schopnost tvořit prostředí, které je více lidské, a přesto výkonné.
