Chceme jít plně cestou digitalizace, říká šéf Edenredu pro střední Evropu Vianney du Parc

Šéf Edenredu pro střední Evropu Vianney du Parc

Šéf Edenredu pro střední Evropu Vianney du Parc Zdroj: Edendred

Šéf Edenredu pro střední Evropu Vianney du Parc
2
Fotogalerie

Česká vláda v minulých dnech poslala k dalšímu projednání do sněmovny daňový balíček, jehož součástí je i zavedení takzvaného stravovacího paušálu. Ten kritizují odbory, zaměstnavatelé v čele se Svazem průmyslu i restaurace, které se zaměřují na nabídku poledních menu. Petici proti paušálu podepsalo již přes dva tisíce restaurací a další přibývají.

Vianney du Parc, šéf společnosti Edenred pro střední Evropu a Střední východ, v rozhovoru pro E15 potvrdil víru, že současný systém podpory závodního stravování zůstane v Česku zachován. V opačném případě by se Česká republika podle jeho slov vydala naprosto odlišnou cestou než další evropské země, které roli stravenek a poukázek v době po koronakrizi naopak posilují.

Můžete udělat konkrétní srovnání, v čem se přístup jiných evropských zemí liší?

V naprostém protikladu s Českem je například přístup rakouské vlády. Ta zdvojnásobila denní limity pro osvobození stravenek od daní ze 4,40 na 8,80 eura. Chce tím pomoci restauratérům získat rychle zpět hosty, které ztratili v době koronavirové krize, a také jim zvýšit tržby. Vídeňský kabinet k tomu přidal ještě snížení DPH na potraviny a nápoje. Dohromady tak vidíme systematickou podporu restaurací, která je v naprostém protikladu se situací v Česku, kde bohužel kvůli stravovacímu paušálu můžeme restaurace připravit až o 35 miliard korun ročně.

Jak vypadá situace v dalších zemích, kde Edenred podniká?

I v dalších zemích role poukázek, zejména těch elektronických, výrazně posiluje. Například ve Velké Británii se již v dubnu rozběhl speciální protikrizový program, kdy je příspěvek na stravování poskytován digitální formou více než jednomu milionu žáků z rodin, které nemají možnost nebo prostředky oběd dítěti financovat. Každý týden se díky elektronickým stravenkám poskytne 10 milionů obědů. V Itálii pak stravenky pomáhají už od března ve 116 městech nejpostiženějších koronavirovou krizí. V Belgii vláda prodloužila platnost prostředků na stravenkových kartách o 6 měsíců, ve Francii byl navýšen denní limit z 19 na 38 eur a navýšení platí pouze na útratu v restauracích, aby pomoc fungovala zároveň jako podpora gastronomického sektoru. V Rumunsku vláda umožnila zaměstnavatelům poskytovat stravenky i zaměstnancům „na překážkách“.

Zmínil jste Belgii, ta také uvažovala o zrušení podpory stravenek. Jaké argumenty nakonec vládu přesvědčili k jeho zachování?

Je to skutečně tak, bruselský kabinet uvažoval o zrušení podpory stravenkového systému. Vláda si ale nechala udělat detailní ekonomickou analýzu. Ta ukázala, že jde o ekonomicky nevýhodné řešení. Belgická vláda tedy rozhodla ponechat stravenkové systémy, ovšem s tím, že podporuje výhradně jejich digitální formu. Myslím, že jde o rozumné a všeobecně prospěšné řešení.

Je na něco podobného připraveno Česko?

Odbourání administrativní zátěže, kterou papírové poukázky přinášejí, je rozumným a pro všechny strany výhodným krokem. Češi jsou přitom velmi pokročilí v užívání digitálních platebních prostředků, většina plateb zde probíhá bezkontaktně a jsem přesvědčen, že země na tento krok i u stravování a benefitů připravena je. My už nyní máme přes třetinu všech transakcí v digitální podobě a toto číslo každým měsícem výrazně narůstá s tím, jak si digitální benefity pořizuje stále více firem. Během dvou let bychom chtěli mít už skoro všechny transakce v digitalizované podobě a přiblížit se tak Belgii i bez legislativního rámce. Pracujeme na tom, abychom svým firemním zákazníkům, jichž je přes 23 tisíc, vysvětlili, proč mají papírovou formu poukázek nahradit digitální. Mezi naše argumenty patří rychlost, bezpečnost a administrativní nenáročnost systému, a to při splnění požadavků na daňové zvýhodnění. Tím je garantovaná účelovost vynaložených prostředků. 

Jaké novinky v digitalizaci jsou podle Vás pro zákazníky nejužitečnější?

Užitečné jsou všechny. Pokud se máme bavit o tom, které znamenají největší pokrok, pak jsou to jednoznačně platby prostřednictvím mobilních telefonů. Karty Edenred jsou již nainstalovány do téměř 100 tisíc mobilních zařízení. Ještě před dvěma lety, když jsme s platbami mobilem se systémem Android začínali a následně jako první v oboru zavedli i službu Apple Pay, jsme si nedovedli představit, jaký úspěch to bude mít mezi držiteli karet. Platit mobilem se přitom dají nejen obědy, ale i volnočasové benefity. Od začátku letošního roku nabízíme novou kartu Edenred Card, která umožňuje platit jak za jídlo, tak i za benefity. Její hlavní výhodou je, že dvě na sobě nezávislé „peněženky“ od sebe rozliší, z jakého účtu se daná útrata platí – zda jde o platbu z prostředků na jídlo, či volnočasový benefit.

Sám jste uvedl, že restaurace utrpěly kvůli koronaviru těžké ztráty. Aby fungoval Váš byznys, musí fungovat právě i restaurační zařízení. Pomáháte jim tedy nějak?

Je to přesně řečeno, naše prosperita a prosperita restaurací jdou ruku v ruce. I proto jsme hned po vypuknutí koronavirové krize a uzavření restaurací v evropských zemích včetně Česka hledali co nejefektivnější cesty, jak jim pomoci. Díky datům, která jsme měli k dispozici již v prvním týdnu po jejich uzavření, jsme viděli, že byl zaznamenán pokles obědových transakcí na pouhých 19 procent běžného stavu. Ke konci března se propad ještě mírně zvýšil a celkový pokles trhu byl na 83 procent. 34 procent restaurací vůbec v době krize neotevřelo.

Proto jsme se rozhodli vytvořit fond financovaný z nevyplacených dividend jednotlivých zemí. Z těchto prostředků jsme spustili mezinárodní projekt pomoci s názvem More than ever na podporu gastro sektoru v celkové výši 15 milionů eur. V Česku, na Slovensku, v Rumunsku a Bulharsku z něj financujeme celkem 100 000 obědů zdarma v rámci kampaně, která motivuje uživatele chodit pravidelně na obědy do restaurací, podpoří tak jejich nastartování a napomůže zmírnit dopady koronavirové krize.

Jak tato kampaň probíhá v Česku?

V ČR má náš projekt název Hurá do restaurace a rozdává se v něm celkem 30 tisíc obědů. Princip je jednoduchý. Každému, kdo zaplatí v restauraci pět obědů, my z našich prostředků zaplatíme šestý. V tomto okamžiku se nám zaregistrovalo 15 tisíc lidí, celkem jsme restauracím zprostředkovali 75 tisíc obědových transakcí a rozdali přes deset tisíc obědů.

Pevně věřím, že podobné iniciativy pomohou mobilizovat lidi k pravidelným návštěvám oblíbených restaurací a umožní tak udržet příjmy a zaměstnanost v tomto odvětví a pomůže překlenout nelehké období.