Evropu ovládá druhá vlna pandemie COVID-19 a je otázkou, zda se v aktuální situaci podaří udržet oživení, kterému se evropská ekonomika těšila po uvolnění přísných opatření. Kromě pandemie může být problémem i hrozící tvrdý brexit.
Reálné HDP EU spadlo ve druhém čtvrtletí letošního roku o výrazných 11,4 procenta a indikátory naznačují, že velké evropské ekonomiky dosáhly v dubnu nebo v květnu svého dna. Následná cesta vzhůru ovšem netrvala dlouho. „V západní Evropě začalo oživení s narůstajícími případy infekce ztrácet dech už v létě, což si vybralo svou daň především v oblasti cestovního ruchu a pohostinství,“ říká Christoph Witte, generální ředitel úvěrové pojišťovny Credendo, která se zabývá pojištěním pohledávek.
Nejistota ohledně dalšího vývoje
Index PMI se v České republice a Polsku sice po jarních opatřeních pozvolna vrací na úroveň nad 50 bodů, průmyslová výroba se pozvolna zotavovala, ale stále nedosáhla před pandemické úrovně. I když oživení ekonomických aktivit potvrzuje i posilující trh práce, do situace výrazně zasáhla další vlna infekce COVID-19, především v České republice, ale i v Polsku, Maďarsku a na Slovensku. V této souvislosti se proto pro letošní rok očekává negativní růst reálného HDP a ohledně dalšího vývoje panuje obrovská nejistota.
Mírná úroveň veřejného dluhu, dluhu domácností a nefinančních společností pomohla před krizí část šoku absorbovat. Nyní jsou ale kromě problémů souvisejících s COVID-19 na scéně i další rizika. Od předčasného ukončení podpůrných opatření přes mezinárodní obchodní napětí až po možné dopady tvrdého brexitu. Termín 31. prosince se blíží a čas na dohodu se rychle krátí. Brexit bez dohody by dále zkomplikoval situaci Británie a jejích obchodních partnerů v regionu jako je Irsko, Nizozemí a Belgie a znamenal by pro tamní firmy další zvýšení obchodních nákladů a administrativní zátěže.
Firmy by měly více sledovat kondici svých odběratelů
„Nelehká ekonomická situace se téměř automaticky promítá do zvýšeného počtu faktur, které nejsou uhrazeny včas nebo dokonce vůbec. Firmy měly včas položit otázku, nakolik jsou silné, jaké mají rezervy a zda mohou aktuální krizi zvládnout vlastními prostředky,“ říká Christoph Witte a radí: „Doporučujeme, aby firmy riziko nezaplacení pohledávek nepodceňovaly.“ Nejefektivnějším a nejkomplexnějším nástrojem je v tomto směru pojištění pohledávek. Úvěrová pojišťovna nejen přebírá rizika svých klientů, ale nabízí také odborné znalosti, podporu při vymáhání nezaplacených faktur nebo vyjednávání splátkových kalendářů s dlužníky. Pojištění pohledávek má také preventivní funkci a jeho součástí je systematický monitoring kvality odběratelského portfolia.
