Téměř polovina lidí na světě má přístup k nějaké formě digitální identity, tedy prokazování totožnosti v online prostoru. Její nasazení přitom může významně podpořit ekonomiku. Důležité je, aby byla digitální identita univerzální a použitelná u veřejné i komerční sféry. K nejspolehlivějším digitálním identitám patří bankovní identita, kterou od letoška využívají statisíce klientů českých bank k online přistupování ke službám státu a firem.
Země přistupují k digitalizaci různým způsobem. Záleží na řadě faktorů, třeba na úrovni digitalizace bankovnictví, přístupu státu, vztahu obyvatel k inovacím a technologiím a podobně.
Mezi státy, které bankovní identity nejvíce využívají, patří Kanada, Nový Zéland a skandinávské země. Například v Norsku bankovní identitu po dlouholetém rozvoji využívá 98 procent dospělých ve věku 20 až 54 let, a to v průměru 184krát za rok. V Belgii začali s digitální identitou teprve před několika lety a už teď ji aktivně využívá přes 30 procent obyvatel a více než 150 firem. Oproti tomu jiné státy plošné využívání digitální identity teprve čeká, pokud tedy půjdou touto cestou. K těm náleží třeba Slovensko.
Pro Českou republiku je velmi zajímavé srovnání s Estonskem, kde má digitální identitu 98 procent lidí, kteří s ní uskutečnili téměř miliardu digitálních podpisů. V Estonsku je běžné realizovat online nejen bankovní transakce nebo používat služby veřejného sektoru (oboje využívá 99 procent lidí), podávat daňové přiznání (98 procent), nebo volit (44 procent). Odhaduje se, že masivní nasazení eGovernmentu v této pobaltské republice ušetřilo 844 let pracovního času. Avšak dopad masivního používání digitální identity v Estonsku nebyl jen ekonomický. Země se tím dostala mezi uznávané inovátory, například jako první legalizovala samořiditelná auta a každý desátý student si vybírá obor informačních technologií. Digitalizace se v Estonsku rozšířila i do tradičnějších oborů, jako je třeba zdravotnictví, v němž bylo zdigitalizováno 99 procent dokumentace.
V digitální identifikaci vedou banky
Silnou roli v digitální identifikaci sehrávají banky. Jejich role není překvapivá, neboť se zejména v Evropě těší nejen dlouhé tradici, ale především vysoké důvěře lidí. Zároveň v posledních dekádách kladly důraz na přesun klientů z poboček do internetových a mobilních aplikací a na zvyšování uživatelského komfortu. Klienti se u bank mohou spolehnout nejen na vysoký standard bezpečnosti a přívětivé uživatelské rozhraní, ale také na možnost jednoduše zavolat nebo zajít osobně do nejbližší pobočky v případě problémů. Nikoho tedy nemůže udivovat, že se banky ve Švédsku a v Norsku staly hlavními vydavateli digitální identity.
Touto cestou se vydala i Česká republika. Díky iniciativě České bankovní asociace a spolupráce s MV ČR, MF ČR, FAÚ a ČNB byly minulý rok přijaty potřebné legislativní změny a od letoška zahájeno využívání bankovní identity na portálech státu. Vedle toho začala úspěšně a aktivně působit společnost Bankovní identita, jejímž posláním je pomocí jediné digitální platformy nazvané Bank ID propojit firmy a instituce s bankami. Mílovými kroky tak pokračujeme v zavádění standardu, který se velice osvědčil v zahraničí. Lidé si totiž nemusí zřizovat nic nového, pouze využijí svého stávajícího přihlášení k elektronickému bankovnictví. Bankovní identita všem život výrazně zjednoduší a lidé ji začnou používat prakticky denně.
|
