Diverzita není jen módní slovo, jde o lepší výsledky, říká Jitka Štědroňová z Canonu

Jitka Štědroňová působí na pozici DEI Lead (Diversity, Equity and Inclusion) a přináší do firemního prostředí principy, které mají moc měnit přístup k lidem i výkonnost týmů. V rozhovoru vysvětluje, jak diverzita přispívá k lepším výsledkům, proč jsou stereotypy stále brzdou pokroku a jakou roli hraje péče o duševní zdraví.

Jitko, co vás přivedlo k práci v oblasti korporátní komunikace a jaká byla vaše cesta ke společnosti Canon?

Vždy mě bavilo psaní, vlastně se dá říci, že kromě češtiny a jazyků mi na gymplu nic jiného nešlo. Proto jsem brzy věděla, že lékař ani ekonom ze mě nebude, zato jsem pomýšlela na práci novinářky. Nakonec jsem po maturitě nastoupila na studia překladatelství, nicméně jsem brzy zjistila, že mě dlouhodobé soustředění na jednu knihu neúměrně vyčerpává, mám tendence k prokrastinaci a klapání do klávesnice potřebuji „ředit“ jinými činnostmi a hlavně se potkávat s dalšími lidmi. Proto jsem byla vděčná za příležitost pracovat v PR agentuře, což nasměrovalo můj celý profesní život. Mám blízko k moderním technologiím, proto jsem dále pokračovala na marketing do IT distribuce, kde jsem měla možnost na částečný úvazek pracovat i během mateřské a rodičovské dovolené. Do Canonu jsem se dostala klasicky přes inzerát a výběrové řízení.

Pozice DEI Lead není v Česku úplně běžná. Můžete nám ji přiblížit a říct, jaké jsou vaše hlavní oblasti působení?

Máte pravdu, že tato pozice není v českých firmách tak běžná, byť velké, zejména nadnárodní korporáty už mají pozice manažerů pro témata diverzity, rovnosti a inkluze zavedeny několik let. Předně musím uvést, že obecně ve společnosti vnímám stále určitou míru nedůvěry až hostility vůči podobným snahám. Když se na ulici zeptáte náhodného člověka, co si představí pod tím, že se firmy snaží zavádět principy diverzity a rovnosti, patrně uslyšíte nějakou rádoby vtipnou odpověď o nastavování kvót na zaměstnávání genderově nevyhraněných černochů na vozíku, abychom tedy byli dostatečně „trendy“ a „woke“. Velkou výzvou pro mě i pro mé protějšky v ostatních firmách je neustálé a trpělivé vysvětlování, že takto diverzita opravdu fungovat nemá.

Nejjednodušší je si představit, že prakticky každého z nás někdy potká situace, která nás nějakým způsobem znevýhodňuje na pracovním trhu. Možná máme malé děti nebo naopak staré rodiče, o které se musíme starat, a hodinové dojíždění do kanceláře je pro nás nepřekonatelná překážka. Nebo jsme ženy kolem třiceti let a při pohovorech dostáváme nálepku „potenciálně těhotná“, nedej bože nám už bylo 50, to se nálepka mění na „jednou nohou v hrobě“. Jedním z úkolů DEI je identifikovat takové situace, snažit se odstraňovat předsudky a překážky a dávat zaměstnancům najevo, že si zaslouží respekt.

Diverzita a inkluze hrají dnes důležitou roli ve firemních kulturách. Co inkluze znamená ve vaší společnosti a jaké principy konkrétně uplatňujete?

Výzkumy ukazují, že heterogenní týmy, kde má každý člen možnost přinést unikátní perspektivu, dosahují lepších výsledků. Proto rozhodně nediskriminujeme na základě věku nebo pohlaví, naopak vítáme například uchazečky na dříve typicky mužské obchodní pozice.   

Během pandemie se takřka všechny firmy, kde to provoz dovoloval, přesunuly na home office, ale postupně vidíme stále větší návrat do kanceláří. V Canonu se stále drží až tři dny práce z domova týdně a flexibilní pracovní doba, čímž se snažíme vycházet vstříc například těm, kteří musí vyzvedávat děti brzy ze školky. Osobně nejsem příznivcem tvrdých kvót pro zaměstnávání žen, ale máme určité interní cíle pro zvýšení poměru žen ve středním a vyšším managementu. Velký důraz klademe na podporu duševního zdraví, už potřetí se konal Den zdraví, kde jsme letos představili nový benefit – program péče o duševní zdraví ve spolupráci se Soulmio, který zahrnuje i bezplatné online psychoterapie.

Inkluze pro mě znamená vytvářet prostředí psychologického bezpečí, ve kterém se každý člověk cítí bezpečně sám sebou. Každý z nás si zaslouží respekt.

Jaké máte plány a cíle do budoucna v oblasti diverzity a inkluze ve společnosti Canon?

Plánů mám spousty! Český Canon spadá do společného regionu s Polskem, Slovenskem a Maďarskem a s kolegy z těchto zemí jsme v dennodenním kontaktu, a přestože by se mohlo zdát, že střed Evropy není příliš etnicky pestrý, vnímám určité stereotypy, které mezi národy navzájem panují. Ráda bych se v příštím roce zaměřila nabourání předsudků a stmelování našeho regionu. Samozřejmě budeme pokračovat i v ostatních aktivitách, mou velkou srdcovkou je podpora duševního zdraví.

Co byste vzkázala lidem nebo firmám, které si s těmito tématy nevědí rady nebo je považují za náročná?

Vzkázala bych jim, že dnes už je zkrátka ve firmách těžké fungovat tak, že jste pro management jenom číslo v kartotéce, které vám zulíbá ruce, když jim každý měsíc pošlete stravenky. Žijeme v globálním světě, národnosti se mísí, na rodičovskou jde sem tam i nějaký tatínek, zvlášť mladší generace u zaměstnavatelů klade důraz na slaďování práce a osobního života. V takovém světě zkrátka žijeme a je třeba jít s dobou.