Výstavba na zelených plochách je jednodušší a levnější než na brownfieldech. Ty ale zase pomáhají oživit veřejný prostor
Ačkoliv výstavba na brownfieldech, tedy například ve starých průmyslových areálech je dnes velmi populární, stále je složitější a většinou i dražší než budování na volných plochách. Jak ale upozorňuje například Jakub Kodr, generální ředitel pro Česko ve společnosti CTP, brownfieldy pomáhají městům v regeneraci jejich prostředí. Udržitelná výstavba je jedním z témat, na které upozorňuje Česko během světové výstavy EXPO 2025 v japonské Ósace.
Firmy musí neustále hledat rovnováhu mezi efektivitou, ekologickým dopadem a odpovědným přístupem k území. Často to znamená právě rozhodování se mezi již zastavěnými plochami a takzvaným greenfieldem, tedy „zelené louce.“
Výstavba na těchto zastavěných plochách naráží na několik bariér – složité majetkoprávní vztahy, náklady na demolice a dekontaminaci nebo nepřehlednou infrastrukturu. I přesto firmy s tímto typem území aktivně pracují. Mezi známé příklady takovýchto projektů patří CTPark Brno Líšeň, který vznikl v areálu bývalého Zetoru, nebo brněnská moderní čtvrť Vlněna vybudovaná na místě někdejší textilky. CTP staví na brownfieldech zhruba pětinu svých projektů. „Tyto projekty považujeme za mimořádně důležité nejen z hlediska udržitelnosti, ale i regenerace městského prostředí,“ říká Jakub Kodr.
Podle nejnovějších statistik agentury CzechInvest, zveřejněných v červnu 2025, je v Národní databázi brownfieldů evidováno 4627 lokalit, přičemž téměř dvě stě z nich přibylo jen za poslední rok. To podle agentury dokládá dlouhodobý zájem o tento typ území ze strany obcí i investorů. „Zájem o brownfieldy zůstává stabilně vysoký, což svědčí o tom, že se mění nejen myšlení developerů, ale i přístup veřejné správy k využívání území,“ uvedl Tomáš Hamerský, ředitel Odboru podnikatelské lokalizace CzechInvestu.
Například společnost HSF Systém vybudovala své sídlo Antracit House v Ostravě a také sídlo v Žilině právě v bývalých průmyslových areálech. Podle jejího ředitele a člena představenstva investiční skupiny PURPOSIA Group Tomáše Kosy zájem investorů o tuto výstavbu roste. „V posledních letech pozorujeme rostoucí zájem o výstavbu právě na brownfieldových plochách, zejména v oblasti logistických a průmyslových objektů,“ uvádí.
Výstavba na greenfieldech, tedy dosud nezastavěných plochách, však bývá jednodušší a rychlejší. Firmy oceňují především nižší náklady, méně administrativních komplikací a možnost plně přizpůsobit projekt požadavkům klienta. „Výstavba na zelené louce má stále spoustu výhod. Lze u ní efektivněji řídit náklady, jednodušeji se projektuje a má kratší dobu realizace,“ vysvětluje Jakub Kodr.
Greenfieldy zároveň nevyžadují náročné bourací práce, nejsou ovlivněny historickými zátěžemi a umožňují zcela nový urbanistický návrh bez kompromisů. Největší slabinou je však jejich dopad na krajinu. Často totiž dochází k záboru zemědělské půdy, narušení ekologických struktur a prodloužení vzdáleností mezi jednotlivými městskými funkcemi.
Rozhodnutí, zda využít brownfield nebo greenfield, ale musí být komplexní, protože podle expertů ovlivňuje nejen dopad na krajinu, ale i celkovou environmentální bilanci projektu. Z pohledu udržitelnosti dnes firmy čelí tlaku nejen ze strany regulací a veřejnosti, ale i vlastních klientů. „Udržitelnost se stala základním očekáváním nejen ze strany investorů, ale i veřejnosti. Pro nás je důležité, že tato očekávání dokážeme naplňovat nejen technologicky, ale i systémově,“ přibližuje Tomáš Kosa.
Na EXPO 2025 Česko prezentuje své přístupy k výstavbě, která zohledňuje potřeby budoucnosti. CTP i PURPOSIA Group zde představují své projekty i ambice. „Japonsko nás inspiruje svou precizností, inovacemi a respektem k přírodě. Přesně tyto hodnoty chceme přenášet i do našich projektů,“ říká Jakub Kodr.
EXPO je zároveň příležitostí navázat spolupráci s japonskými investory, dodavateli a technologickými partnery. „V Česku už dlouhodobě spolupracujeme s řadou japonských nebo tchajwanských společností, které se na nás obrací právě díky schopnosti rychle reagovat na jejich potřeby a nabídnout kvalitní infrastrukturu,“ uzavírá Jakub Kodr.
