Zatímco některé obory hospodářství pod vlivem koronavirové pandemie skomírají, stavebnictví náporu stále odolává. Bude tomu tak ale i další roky? „Hrozí zejména pokles zdrojů pro investice, zvláště pak u veřejných rozpočtů. Poklesy příjmů státu, krajů i obcí mohou být dramatické. Mám proto velké obavy, aby se vypisovaly nové soutěže, zajišťoval rozběh nových staveb a byl dostatek zdrojů pro financování již běžících projektů,“ říká Martin Doksanský, předseda představenstva a generální ředitel Skupiny SMP CZ.
Ve stavebnictví patříte k velkým hráčům na českém trhu. Jak vás ovlivnila pandemie koronaviru a vládou vyhlášené lockdowny?
Stavebnictví je obor s podstatně delšími cykly než jiné sektory podnikání. Pro představu – světová ekonomická krize z let 2008-2009 na nás plnou vahou začala doléhat až od roku 2012. A inženýrské stavitelství, které je naším hlavním oborem, pak zažívalo nejkrušnější období až mezi roky 2015 a 2017. Od té doby jsme se začali výrazně nadechovat a po čase úspor znovu rozvíjet. Do letošního roku jsme vstupovali s optimistickým plánem na další posilování, bohužel pandemie vše zabrzdila. Ale v porovnání s jinými segmenty hospodářství je dopad dění kolem koronaviru na náš obor zatím podstatně menší. Těch, kteří jsou hodně postižení, je nám opravdu líto.
Snažili jsme se vždy pracovat na různých scénářích, připravovat se i na možný špatný vývoj a nebýt pak zaskočeni. O všem jsme neustále v předstihu komunikovali napříč všemi našimi firmami. Obdobný přístup nám ale obecně hodně schází od těch, kteří jsou zodpovědní v těchto kritických momentech za směrování české společnosti. I když v posledních týdnech se zdá, že se situace s příchodem nového ministra zdravotnictví snad obrátí k lepšímu.
Co všechno jste museli po vypuknutí krize změnit?
Od března jsme zřídili krizový štáb Skupiny SMP CZ a ten průběžně řešil a řeší všechny obtíže. Nejdříve jsme nastavili nová pravidla pro chod staveb, pro styk lidí nebo komunikaci. Jako pro všechny bylo i pro nás nejprve mimořádně obtížné zajistit bezpečné pracovní prostředí a ochranné prostředky. Co bylo naprosto nezbytné - museli jsme zajistit na našich stavbách v Česku možnost výkonu práce pro vlastní pracovníky ze zahraničí, což jsou především Ukrajinci a Slováci. To samé platilo i pro naše stavby na Slovensku a v Německu. To byly v dubnu a květnu opravdu kritické okamžiky. No a od léta jsme se navíc zabývali eliminací rizik spojených s potenciálním uzavíráním staveb při výskytu Covidu-19 u všech účastníků výstavby na našich projektech.
Stavby probíhají ve venkovním prostředí, ale na druhé straně bývá na místě mnoho lidí. Jak jste chránili své zaměstnance?
Preventivní opatření jsme začali přijímat již na přelomu února a března, kdy spousta lidí ještě mířila na lyže do Alp. Doporučovali jsme odklad dovolených a zprostředkovávali aktuální informace od naší smluvní zdravotnické služby. Racionálních, utříděných a srozumitelně podaných informací byl z veřejných zdrojů dlouhou dobu absolutní nedostatek. Následně jsme řešili ochranné pomůcky, dezinfekci, regulaci vstupů do budov a rozdělení týmů na izolované, nezávislé skupiny. Nyní ve druhé vlně jsme v podstatě na tato opatření navázali. Nově se zaměřujeme především na včasné odhalení pozitivních zaměstnanců, pak spouštíme okamžité vlastní trasování a testování. PCR testy zaměstnancům samozřejmě proplácíme. Mimo jiné povinné nošení roušek na naší centrále jsme nařídili již na počátku srpna, když se objevily první náznaky výskytu druhé vlny nemoci.
Existují ale i slabá, těžko řešitelná místa a situace. Jako například bydlení zaměstnanců staveb v terénu. Nejsme schopni zajistit jejich ubytování po jednom na pokoji, což je rizikové, vyskytne-li se u někoho nákaza. Zajistit pak okamžitě náhradní ubytování při současném stavu na trhu je skutečně velice obtížné.
Stavebnictví, jak jste říkal, zatím není tolik zasaženo. Objevily se vedle velkých komplikací i věci, které hodnotíte pozitivně nebo jako novou příležitost?
Na prvním místě je to určitě obrovská loajalita, obětavost a odvaha našich zaměstnanců. Mnohokrát nebylo snadné se orientovat v tom, co všechno se děje kolem nás, jak veliká jsou rizika a co všechno může lidi potkat. Jsme zvyklí, že politici a média velice šetří optimistickými zprávami a informacemi, ale teď v této složité době to bylo a je zvlášť nepříjemné. A objektivních informací, případně ucelených analýz, byl absolutní nedostatek. Přesto se žádná naše stavba nezastavila ani nezpozdila. To je nesmírně pozitivní.
Druhou velice dobrou zprávou je dobrý stav našeho digitálního zabezpečení a schopnosti našich IT expertů. Ti umožnili prakticky plynulý přechod společnosti na kombinovaný provoz přímého řízení staveb a řízení a komunikaci prostřednictvím aplikací Teams nebo Zoom, které se týkají přípravy, podpory staveb a zajištění chodu firem.
V českém stavebnictví pracuje mnoho cizinců, sám jste o tom před chvílí hovořil. Jak se je zde daří udržet v době koronaviru?
V průběhu první vlny pandemie nebyla úplně jasná pravidla pro přeshraniční cestování, na čas se hranice zcela uzavřely a různila se i opatření přijímaná jednotlivými zeměmi. Intenzivně jsme řešili tuto situaci s našimi vlastními pracovníky ze zahraničí, především Slováky a Ukrajinci. Naštěstí až na výjimky zůstali v České republice a neodjeli na turnusová volna. Tímto přístupem nám výrazně pomohli. Řadu našich dodavatelů odjezd zahraničních pracovníků ale postihl a potýkali se pak s nemalými kapacitními problémy. Při druhé vlně jsou již pravidla nastavená lépe a jsou jasné podmínky vstupu na české území a do sousedních zemí. V tomto směru je situace nyní jednodušší.
Naše firma působí i na stavbách na Slovensku a v Německu, a tak jsme museli také řešit především při první vlně i problémy, jak dostat naše pracovníky do těchto států. Dlouhé týdny jsme se potýkali se spoustou nejasností, měnících se pravidel a špatnou informovaností. Velkou a pozitivní roli v této oblasti sehrály při vyjasňování problémů s představiteli státu Svaz podnikatelů ve stavebnictví a Sdružení pro výstavbu silnic.
Predikovat, co se stane v nejbližší době, je těžké. Přesto, v čem spatřujete největší rizika a možné problémy pro váš obor v příštím roce?
Obávám se obecně poklesu zdrojů pro investice, zvláště pak u veřejných rozpočtů. Poklesy příjmů státu, krajů i obcí jsou a budou dramatické. Naše Skupina SMP CZ je závislá na veřejném sektoru zhruba za dvou třetin. Mám proto velké obavy, aby se vypisovaly nové soutěže, zajišťoval rozběh nových staveb a byl dostatek zdrojů pro financování již běžících projektů. Navíc i soukromý sektor v posledních týdnech bohužel rozvolňuje nové investiční záměry.
Jedním z velmi diskutovaných problémů je v Česku i stavební legislativa, řízení jsou neúměrně dlouhá a administrativně náročná. Věříte, že to nové zákony změní?
Nemalé naděje teď vzbuzuje právě projednávaný nový stavební zákon, který je ale aktuálně opět komplikován množstvím pozměňovacích návrhů. Podle mého názoru správnou cestou ke zrychlení stavebně-povolovacích řízení je transparentní zpřehlednění celého procesu včetně dohledatelné osobní odpovědnosti za případné průtahy. To by mohla přinést digitalizace a stanovení jasných nepřekročitelných lhůt pro veškerá nezbytná vyjádření, i pro vydání samotného stavebního povolení. Významné zkrácení může také nastat, bude-li rozhodnutí odvolacího orgánu při podané námitce proti vydanému stavební povolení vždy konečné. Nesmyslné přehazování si odpovědnosti mezi jednotlivými úřady je jednou z největších bolestí současné úpravy.
Vaše skupina pracuje s partnery i na projektech dálničních staveb v Německu. Jak probíhá příprava staveb tam?
Trvá podstatně kratší dobu, maximálně do pěti let. A poté následuje vždy rozhodný postup od soutěží o realizátora ke skutečnému zahájení staveb. Oproti Česku je to daleko rychlejší.
SMP CZ dostala mnoho odborných ocenění za realizaci svých projektů. Na který jste nejvíce pyšný a proč?
Těch ocenění je spousta a nechci se tím, že budu nějakou oceněnou stavbu jmenovat, dotknout ostatních. Přesto mezi posledními stavbami byly oceněné některé zcela mimořádné projekty jako například Nová vodní linka čistírny odpadních vod v Praze, což je vůbec největší vodohospodářská stavba v České republice za posledních 30 let. Dále pak skvostná rekonstrukce Národního muzea v Praze, na které se podílel náš PRŮMSTAV. Technologicky úžasné dílo je rekonstrukce mostu nad přehradou Hracholusky, které získalo i mezinárodní ocenění v Bruselu.
Ptám se i proto, že letos jste už 30 let na stavebním trhu. Mohli jste vůbec v době koronaviru slavit?
Naše oslavy dopadly úplně jinak, než jsme si představovali. Koneckonců jako převážná většina letošních společenských událostí a akcí. Vše jsme začali chystat již na sklonku léta loňského roku. Převážnou většinu věcí jsme měli zajištěnou, částečně zafinancovanou, a pak jsme vše přesouvali, a přesouvali, a následně rušili…. Bohužel. Součástí oslav měly být i dvě velké a prestižní společenské akce v Praze, jedna pro partnery a druhá pro zaměstnance, ostatní členy Skupiny našich firem a pro zástupce akcionářů. Jediné, co se nakonec z připravovaných důležitých věcí podařilo a co Covid nemohl pokazit, byla kniha o 30 letech naší historie. Z výsledku máme opravdu radost. Podělili jsme se o ni s našimi partnery, zaměstnanci a spolupracovníky ze Skupiny VINCI. Poslali jsme ji skutečně na všechny světové strany.
Všechno se rychle mění vlivem moderních technologií. Jaká je vaše vize stavebnictví za nějakých 10-15 let?
Jako ve všech oborech, i ve stavebnictví bude docházet k dynamické modernizaci techniky, technologií, postupů stavění, digitalizaci všech podpůrných a doprovodných procesů. Výrazně se promění ráz staveb – moderní digitální svět zasáhne do vnitřního prostředí budov, provozu a řízení obcí, měst, infrastruktury. Přesto ale nejdůležitější součástí celého stavebního procesu zůstane člověk. Bude nepochybně schopnější, vzdělanější v moderních aplikacích, integrovanější s jinými obory. Nicméně role lidského faktoru na stavbách bude nezastupitelná a fyzické lidské práce bude i za 10 či 15 let v realizacích stále hodně třeba.
