Doručování je interakce lidí, drony mají limity, říká provozní šéf Dáme jídlo Josef Simpartl

Provozní ředitel Dáme jídlo Josef Simpartl

Provozní ředitel Dáme jídlo Josef Simpartl Zdroj: Archiv Dáme jídlo

Provozní ředitel Dáme jídlo Josef Simpartl
2
Fotogalerie

Česká platforma Dáme jídlo zaměřená na rozvoz jídla a potravin loni rozšířila  své služby o rychlé nákupy. Počet partnerských restaurací a obchodů tak už výrazně převyšuje sedm tisíc. Na konci července oznámila, že spouští novou službu Dáme rozvoz. Společnost Dáme jídlo, která je součástí skupiny Delivery Hero, největšího globálního hráče na trhu Quick commerce, tak nabídne rychlý rozvoz zboží z obchodů a e-shopů do 90, 60, nebo dokonce do 30 minut. „Postupně chceme Dáme rozvoz nabízet po celé České republice. Služba lidem umožňuje obratem dostat do ruky zboží, které si právě objednali,“ říká v rozhovoru Josef Simpartl, provozní ředitel Dáme jídlo, který do vedení společnosti nastoupil počátkem roku.

Co vás do společnosti Dáme jídlo přivedlo?

Byla to hlavně zvědavost a taky náhoda. Dozvěděl jsem se, že Dáme jídlo hledá člověka na pozici COO (Chief Operating Officer, provozní ředitel – pozn. red.). To mě zaujalo a začal jsem shánět více informací. A zjistil jsem, že šéfem HR v Dáme jídlo je Magda Pořízková, se kterou jsme pracovali před mnoha lety ve stejné firmě. A pak už následovalo docela rychlé a standardní kolečko pohovorů. Byla to a stále je velká výzva, ale vzhledem k mým předchozím zkušenostem z oblasti Sales, Customer care a velkých produktových a provozních projektů mi to dávalo smysl.

Je to nesmírně dynamické a zajímavé, přirovnal bych to k řízení letového provozu, kdy samozřejmě záleží na nastavení základních procesů a parametrů, ale také na každém detailu. A každý den je jiný, protože když se změní počasí, objeví se výkyv v počtu objednávek… prostě něco lze naplánovat, ale řadu věcí ne. Takže se člověk nikdy nenudí.

Kde jste působil předtím?

Hned po škole jsem začal pracovat jako konzultant v jedné z tehdy takzvané Velké pětky poradenských firem. Po dvou letech jsem ale zjistil, že dělat ve 26 letech konzultanta je moc brzo. Takže jsem se šel něco o byznysu naučit na druhou stranu barikády. Byl jsem osm let u Oscara/Vodafonu, potom dalších osm let v bankovnictví ve skupině ČSOB, konkrétně v leasingu.

Pak následovaly několikaměsíční prázdniny, kdy jsem si splnil jeden ze svých životních snů. Chodil jsem několik měsíců do školy a udělal si certifikaci na turistického průvodce. Pak jsem chtěl získat zkušenost z oboru, kde si lze na výrobek takříkajíc sáhnout. A několik let jsem pracoval ve firmách vyrábějících POS produkty (Point Of Sale, zahrnuje veškerou propagační a reklamní aktivitu v místě prodeje – pozn. red.) pro německý trh.

Rád řízení provozu přirovnávám ke gumovému balonku, který se člověk snaží sevřít do hrsti. Vždycky někde kousek vykoukne, a když ho člověk zatlačí zpátky, vykoukne někde jinde.

Jaká je tedy vaše role ve firmě?

Do Dáme jídlo jsem chtěl přinést svoji předchozí zkušenost z obchodu, projektů a z procesů. Je to pro mě velice zajímavá zkušenost, protože tým Dáme jídlo je mladý a hodně dynamický. Jsem tu téměř nejstarší. Tým je velmi dobrý mix dravého mládí a několika nás už trochu roky a životem obouchaných, kde se společně snažíme rozvíjet Dáme jídlo tak, abychom i nadále byli největší a nejlepší firmou ve svém oboru na trhu v ČR.

Moje pozice zastřešuje dva asi největší týmy ve firmě. Tým logistiky, tedy řízení celého kurýrního provozu, což je přibližně 3800 kurýrů. A kontaktní centrum; to poskytuje péči koncovým zákazníkům, kteří si prostřednictvím naší platformy objednávají, a péči obchodním partnerům a restauracím, jejichž produkty vozíme. A samozřejmě i dispečink, tedy tým poskytující operativní pomoc kurýrům, kteří ji během práce potřebují. Mojí základní rolí je, aby všechny tyto důležité prvky fungovaly. A abychom splnili to nejdůležitější, tedy abychom oběd, večeři nebo zboží vždy přivezli včas.

Rád řízení provozu přirovnávám ke gumovému balonku, který se člověk snaží sevřít do hrsti. Vždycky někde kousek balonku vykoukne, a když ho člověk zatlačí zpátky, tak vykoukne někde jinde. S celým svým týmem se tedy snažím, aby všechno bylo v rovnováze a ten pomyslný balonek z hrsti nikudy neutíkal.

Doménou Dáme jídlo je rozvážka jídel a potravin. Teď nově nabízíte i rychlé doručování z e-shopů. O co přesně se jedná?

Jde o novou službu jménem Dáme rozvoz, která umožňuje dostat objednanou věc za 30, 60 nebo za 90 minut, a to v závislosti na vzdálenosti zákazníka od obchodu, ze kterého objednává, a na velikosti rozvozové zóny. Touto službou chceme nabídnout doručení všem zákazníkům, kteří nechtějí nebo nemohou čekat na doručení druhý den. Jsme přesvědčeni, že stejně jako nyní zákazníci berou doručení oběda do 30 minut jako standard, stane se i velmi rychlé doručení telefonu, notebooku nebo hračky novým standardem.

Plus každý den přináší celou řadu situací, kdy musíte mít nějakou věc rychle u sebe. Každý z nás občas potřebuje vyřešit akutní problém, který dnes rychle vyřešit neumí. Například na služební cestu do Brna si zapomenu vzít nabíječku k notebooku nebo telefonu. A potřebuji ji velmi rychle a doručení druhý den mi fakt nepomůže. Nebo jsem zapomněl na narozeniny a kupuji dárek, který musím mít v ruce dříve, než odjedu z práce.

Služba Dáme rozvoz tedy umožňuje dostat prakticky obratem do ruky zboží, které jsem si před chvilkou objednal. Bavíme se samozřejmě o věcech, které se vejdou kurýrovi do batohu nebo do malého auta. Tohle rychlé doručování neboli Quick commerce je zároveň nová výhodná možnost pro e-commerce, e-shopy i pro kamenné obchody, které dnes nemají nabídku rozvozu. Mohou tak oslovit nové zákazníky, kteří by k nim jinak možná vůbec nepřišli.

Doručení nemusí být nutně do bydliště nebo kanceláře, ale když to trochu přeženu, tak klidně třeba na autobusovou zastávku.

Jak služba Dáme rozvoz funguje v praxi?

Zákazník si něco objednává na běžném e-shopu, kde se mu v sekci Doprava kromě tradičních způsobů objeví v závislosti na zadané doručovací adrese i možnost Dáme rozvoz. Systém vždy ověří, že zadaná adresa doručení je v doručovací zóně, a pokud ano, zákazníkovi se možnost rychlého doručení nabídne. Tato služba jednoduše přibude mezi možné způsoby doručení dopravy, ze kterých si zákazník vybere.

Nemusí tak na vybrané zboží čekat do druhého dne, naopak rovnou vidí, za jak dlouho mu umíme vybraný kousek přivézt. Doručení přitom nemusí být nutně do bydliště nebo kanceláře, ale když to trochu přeženu, tak klidně třeba na autobusovou zastávku.

Po dokončení objednávky v e-shopu se pak v našem systému vygeneruje objednávka a kurýr ji dostane přidělenou jako jakoukoli jinou. Je jedno, jestli jde o jídlo, nebo zda kurýr veze třeba mobilní telefon. K zásilce se musí vždy chovat s řádnou péčí, ať už veze cokoli.

V tuhle chvíli je tedy služba spuštěna zatím jen pro menší množinu partnerů. Náš obchodní tým teď intenzivně pracuje na získávání dalších partnerů tak, aby rozšiřování sítě probíhalo podle plánu. Postupně ji chceme nabízet v řadě měst po celé České republice.

Zvládnou to kurýři? Máte na to dostatečnou kapacitu?

Tento typ služby je podle mě jedním z řešení takového pomyslného svatého grálu v logistice. Rozvoz jídla má svoje pevně dané špičky kurýrní poptávky, což jsou obědy a večeře. A když to trochu odlehčím, bohužel se zatím nikomu nepodařilo vymýtit zvyk, že lidé chtějí obědvat v poledne a večeřet večer.

My naši kurýrní kapacitu plánujeme a přizpůsobujeme ji každý den odhadované poptávce, která se svým tvarem dá přirovnat ke dvouhrbému velbloudu. Věříme, že služba Dáme rozvoz nám pomůže tyhle velbloudí hrby zploštit, což bude win-win jak pro nás, tak pro kurýry, ale i pro naše obchodního partnery.

Díky tomu, že jezdíme i mimo špičku, jsme schopni garantovat rychlost a flexibilitu. A kapacitně to určitě zvládneme. Počet kurýrů navyšujeme kontinuálně a vždycky máme k dispozici o něco více kurýrů, než ve skutečnosti potřebujeme. Naše největší síla je v operativnosti a lidském kontaktu.

Než jsem nastoupil, absolvoval jsem několik směn jako kurýr, abych přesně věděl, o čem to je. 

Takže u Dáme jídlo nemáte problém s nedostatkem kurýrů?

Musím zaklepat, že aktuálně s nedostatkem kurýrů problém nemáme. V době pandemie k nám přišla velká spousta kurýrů, mimo jiné i ze zavřených restaurací a dalších zasažených firem. Nebyla to pro řadu lidí jednoduchá doba a práce kurýra byla jednou z reálných možností, jak si zajistit práci a pochopitelně i výdělek pro sebe a své rodiny.

A zdá se, že řadě takto získaných kurýrů tato práce vyhovuje, nabízí jim potřebnou flexibilitu a možnost vydělat si dobré peníze. Vyhovuje jim, že si mohou naplánovat svůj čas a mají jistotu, že budou mít práci prakticky za všech okolností i v době pandemie. Kvalitní a výkonný kurýr si navíc vydělá velmi pěkné peníze. Zároveň je to svobodný člověk, který se sám rozhoduje, kdy bude jezdit, a je zkrátka pánem nebo paní svého denního programu.

Práce kurýra je velmi zajímavá a různorodá, což jsem si ostatně vyzkoušel. Než jsem nastoupil, několik směn jsem absolvoval jako kurýr, abych přesně věděl, o čem to je. 

Nejsme jen marketingová platforma, kde mohou partneři oslovit nové zákazníky, často jim pomáháme s digitalizací jejich byznysu.

Když už jste zmínil pandemii, změnila návyky lidí? Projevilo se to ve vašem byznysu?

Makrorytmus je stále stejný. V poledne oběd a večeře večer. Na tom pandemie nic nezměnila. Zajímavé je, že Česká republika má asi jednu z největších obědových špiček v Evropě. V řadě jiných zemí lidé jako oběd jedí sendviče, které si často udělají doma, a hlavním jídlem je tam tedy večeře.

Ani v této době nepozorujeme zásadní negativní dopad na vývoj poptávky. Řekl bych, že lidé jsou stejně hladoví a stále chtějí obědvat a večeřet. Pozorujeme ale, že slabší restaurace mají méně objednávek, nebo že dokonce končí. Obecně ale platí, že dobré restaurace zůstávají a jsou v rámci naší platformy stále velmi žádané.

Musím ještě dodat, že Dáme jídlo není pouze rozvozová služba. Pro mnoho našich partnerů jsme ti, kdo jim pomáhají získat další byznysovou příležitost prostřednictvím prezence na naší rozvozové platformě. Pomáháme jim tak zvětšovat počet zákazníků, ke kterým se jejich jídlo či produkt mohou dostat. Takže nejsme jen marketingová platforma, kde mohou oslovit nové zákazníky, často jim pomáháme i s digitalizací jejich byznysu.

Vaši kurýři využívají rozmanité dopravní prostředky.  Lze mluvit o nějakém trendu?

Podle mého názoru jsme my Češi národem řidičů aut a velká část kurýrů jezdí autem, ale ve městech, která to topograficky umožňují, jezdí na kole. A to v Dáme jídlo velmi podporujeme a snažíme se, aby bylo v příhodných lokalitách kurýrů na kole stále více. Konkrétně v Praze nebo v Brně se drtivá většina kurýrů na kolech pohybuje v širším centru.

Já sám jsem konvertovaný cyklista, do práce jezdím na kole. A byl jsem velmi překvapen, jak je zejména centrum Prahy pro cyklisty docela dobře upravené. Jsem přesvědčen, že kurýři na kolech mají velkou budoucnost, a to nejen z hlediska flexibility, ale i nákladovosti. A zároveň je pro kurýra cyklistu pracovní den mnohem jednodušší – odpadá hledání parkování a je celkově flexibilnější. Samozřejmě v hustém dešti nebo velkém mrazu a sněhu je to drsné.

Provozní ředitel Dáme jídlo Josef SimpartlProvozní ředitel Dáme jídlo Josef Simpartl|Archiv Dáme jídlo

Jak se v tomto oboru prosazuje elektromobilita?

Byl bych velmi rád, kdyby jezdilo co nejvíce elektroaut, elektrických skútrů nebo kol, pokud se tedy nebudou válet na chodnících a překážet. Jenže tento ideál naráží na realitu denního provozu. Řada našich kurýrů využívá elektrokola nebo elektrokoloběžky, ale co se týče aut, dobíjecí infrastruktura se sice zlepšuje, nabíječek je postupně více, ale stále je to pro tento typ provozu nedostatečné. Navíc jsou pořizovací náklady na elektroauto minimálně dvakrát větší než na srovnatelné benzinové. Totéž platí u elektrokola, pokud si ho kurýr chce koupit, protože využívání těch sdílených má svoje ryze konkrétní limity.

Samozřejmě se udržitelností v Dáme jídlo velmi zabýváme a je to téma, které často diskutujeme. Nicméně je otázka, zda je vůbec tohle řešení šetrnější. Je potřeba si uvědomit, kolik takový kurýr najede denně kilometrů, jak často by musel takové auto nebo kolo nabíjet a kde by ho vlastně nabíjel. Reálný dojezd elektroauta je daleko nižší než u vozidel se spalovacími motory jezdících třeba na LPG nebo CNG. A to nechávám stranou aktuální růst cen elektřiny, který zcela mění pohled na ekonomickou výhodnost elektrického pohonu.

Ekologickou udržitelnost provozu podporujeme, ale logicky to musí jít ruku v ruce s vývojem technologií, dostatečnou infrastrukturou, dostupností a skutečným přínosem pro životní prostředí. Plus samozřejmě celá ekonomika provozu auta. A tady je důležité nechat působit přirozený evoluční vývoj.

Rozvoz je službou s lidskou interakcí. A třeba i právě tohle může být využito pro nějaký budoucí byznys.

Musíte se přizpůsobovat například dopravním omezením typu „oprava Barrandovského mostu“? Má to vliv na rychlost doručení?

Máme rozvozové zóny uzpůsobené tak, aby bylo doručování rychlé a dopravně dostupné. Měli jsme samozřejmě obavu, co v Praze udělá první fáze uzavírky Barrandovského mostu. Ale nemáme zpětnou vazbu, že by kvůli tomu vznikaly trvalé problémy. Je to paradoxní, ale zatím to téměř nemá vliv. Důvodem je i skutečnost, že je náš systém inteligentní a do velké míry samoučící. Když zjistí, že někde dochází ke zpoždění, přizpůsobuje tomu doručovací čas, případně zvolí jiného kurýra či trasu. Náš chytrý logistický systém každým okamžikem analyzuje desetitisíce kombinací. To by nezvládl ani sebevětší tým lidí.

V čem podle vás leží budoucnost logistiky? Kam se může doručování jídla či jiného zboží ještě posouvat?

Podle mě jsou možné dvě cesty, které nezbytně nejdou proti sobě. Na jedné straně věřím ve velkou míru automatizace a technického rozvoje. Mohou to být například autonomní rozvážková vozidla nebo třeba drony. Tyhle technologie se testují, a i když zatím mají svoje technické, technologické i právní limity, jsem  přesvědčen, že se budou stále více prosazovat.

Na druhé straně je rozvoz službou s lidskou interakcí. A třeba i právě tohle může být využito pro nějaký budoucí byznys. Mezi našimi klienty je mnoho seniorů a je docela dobře možné, že náš kurýr je jediný živý člověk, kterého ten den vidí. Celá řada nadací a neziskových organizací poskytuje péči o seniory. Možná že kurýr bude za několik let plnit i nějakou sociální službu, kterou teď nedokážu pojmenovat. Velká síla firmy Dáme jídlo je také v tom, že se umíme přizpůsobit různým situacím a využívat je ve prospěch zákazníků.

A co se celého sektoru Quick commerce týče, může být rychlé doručování ještě rychlejší?

Za současných podmínek si nedokážu představit, že by mohla být na trhu služba poskytující doručení rychlejší než do třiceti minut. Sektor Quick commerce se má sice stále kam posouvat a čistě teoreticky může být doručování ještě rychlejší, ale obávám se, že zabezpečení takové služby by nebylo žádoucí pro zákazníka.

Obecně té rychlosti doručení mohu docílit dvěma způsoby – buď mám stále více kurýrů, kteří jsou neustále volní, aby dokázali rychle reagovat. Pak by ale rozvážka jako služba musela být mnohem dražší. Nebo počet kurýrů neměním, ale zmenším rozvozovou zónu a koncentruji poskytování rozvozu na nějakou omezenou lokalitu, aby se kurýři mohli snadno vracet a nemuseli jezdit například přes polovinu města. To by nicméně znamenalo omezenější dostupnost rozvozu pro většinu zákazníků. Ani jedno z toho není pro zákazníka komfortní.

Nikdy ale neříkejme nikdy. Naše práce v logistice je totiž o udržování rovnováhy systému, který se neustále vyvíjí a mění – náklady, rychlost, kapacita, kvalita služby – dennodenně nekončící ladění. A pokud bude trh požadovat ještě rychlejší doručení, věřím, že se tomu dokážeme přizpůsobit.

Kterými zeměmi se při rozvoji společnosti inspirujete?

Jsme součástí skupiny Delivery Hero, která sdružuje i skandinávské země, Rakousko nebo Maďarsko. A odtud logicky čerpáme hodně věcí. Velká role kolegů z evropské struktury je transfer zkušeností, ať už z hlediska provozního fungování, marketingu, kampaní, nebo kurýrů. Každá země má co nabídnout a má i svůj kontext, který je unikátní a mnohdy inspirativní.

Velké poučení vidíme také v Asii, protože ta je z hlediska objemu objednávek obrovská. Nicméně je to úplně jiný kulturní svět s jinými makroekonomickými a sociodemografickými podmínkami. Klíčová je pro nás celosvětová platforma, na které fungujeme. V tom je obrovská síla celé skupiny Delivery Hero a Evropy zvlášť, protože evropský kontext je v jednotlivých zemích velmi podobný.

Jakou pozici máte na Slovensku? Jak se daří sesterské platformě Foodpanda?

Foodpanda je na Slovensku menší hráč. Vstupovali jsme na penetrovaný trh, takže možnost nechat si přivézt jídlo nebyla na Slovensku neznámá. Zaměřujeme se stejně jako v Česku na velká města, tedy na místa, kde je dostatečná síť restaurací, a tím pádem i větší poptávka.

Nedávno do Foodpandy nastoupil nový managing director, který si teď buduje lokální manažerský tým. Počítáme ale i s určitou technickou a datovou podporou z Česka, protože nemá smysl vytvářet dva kompletní, zcela samostatné týmy, které se nacházejí jen 350 kilometrů od sebe.

Josef Simpartl

Je provozním ředitelem, který má ve společnosti Dáme jídlo primárně na starosti logistiku včetně kurýrů a operátorů kontaktního centra. Za svou profesní dráhu prošel řadou oborů od telekomunikací přes finanční sektor až po výrobu POS vybavení pro maloobchod. Zkušenosti sbíral také u značek, jako jsou Oskar/Vodafone nebo ČSOB Leasing. V Dáme jídlo se dlouhodobě soustředí na kvalitu služeb a neustále zlepšování zákaznické zkušenosti.