Drogy jsou v Česku problém společnosti, projekt Zkratky rozpoutává veřejnou diskuzi
Kampaň Zkratky poukazuje na fenomén užívání drog jako na problém společnosti, nikoli jednotlivce a otevírá veřejnou diskuzi bez moralizování. Celá kampaň zasáhla 8,1 milionu lidí a její hlavní produkt, seriál Adikts, měl 1,8 milionů diváků. O tom, jak co nejefektivněji informovat nejen mladé lidi o drogách, diskutovali hosté pořadu Pod Lupou. Byli jimi Michaela Pacáková, psycholožka a vedoucí provozu linky pro odvykaní, Milada Veselá z České asociace pojišťoven a adiktolog Vojtěch Janouškovec.
Cestu drog kampaň vnímá jako zkratku, která ale často vede do slepé uličky. Podle měření 30 procent respondentů připouští, že drogy můžou být únikem z nelehké doby, která klade extrémní tlak na dosahování výsledků. Až 50 procent uvedlo, že nemá dostatek informací, ale zároveň o ně nemá zájem.
Jak upoutat publikum, které o to nemá zájem
Primární cílovou skupinou byli mladí lidé. Jak vystoupit z komunikační šedi a zaujmout takové publikum? „Oslovili jsme pro spolupráci mladého nadějného režiséra Adama Sedláka a připravili jsme Adikts, který ve vysílání ČT zaznamenal úspěch. Z výsledků během kampaně i po jejím skončení vzešlo, že mladé skutečně zaujal, právě protože nemoralizoval, nepoučoval, ale ukazoval následky drog jako takových,“ vysvětluje Veselá v úvodu diskuze.
Kampaň však nakonec zasáhla široké spektrum publika až do 65 let. „Ostatní pilíře kampaně byly určené právě i té vyšší věkové skupině, jako například série Česko na drogách, mini pořady na ČT popisující fakta a mýty o drogách, jiných návykových látkách a případně lécích,“ tvrdí Veselá s tím, že kampaň se primárně zaměřuje na tvrdé drogy, ale problém drog v Česku je mnohem širší. „V kampani jsme se dotkli třeba i preskriptivních léků. V České republice je to narůstající problém, přes 1,5 milionů lidí tyto léky nadužívá,“ dodává Veselá.
Češi jsou vůči drogám tolerantní a lhostejní
Janouškovec upozorňuje, že je třeba k drogové problematice přistupovat mnohem komplexněji. Cílem by podle něj mělo být zvýšit pocit zodpovědnosti za řešení této problematiky ve společnosti. „Česká společnost je relativně tolerantní k užívání návykových látek, a to jak legálních, tak nelegálních. Ne vždy jsme však ochotni zabývat se důsledky.“
Z průzkumu agentury STEM/MARK vyplynulo, že Češi díky kampani výrazně změnili postoj k drogové problematice. Až 80 procent respondentů uvedlo, že zaznamenali změnu v tom, jak drogy vnímají, a že informovanost ve veřejném prostoru proběhla. S hlavním sloganem kampaně, že drogy jsou zkratky, se ztotožňuje šest z deseti dotázaných. „Kampaň Zkratky čelila obrovské výzvě zaujmout právě tu mladší generaci. V dnešní době sociálních sítí se k mladším, kteří jsou 24/7 online, dostává tisíce informací denně, které musí filtrovat. Vpravit do tohoto prostoru nějaké sdělení, které by neodfiltrovali, je kus práce, ale dle těch čísel se to evidentně povedlo,“ hodnotí Janouškovec.
Další velký problém, na který se kampaň zaměřuje, je řízení pod vlivem drog. „Z čísel víme, že dopravních nehod je ročně kolem pěti tisíc, většinou s tragickým koncem, který se bohužel často netýká jen řidiče. Je to fenomén disco crash, kdy skupina mladých lidí jede z párty a jeden z nich usedne za volant. Chceme se tomu věnovat v pokračování kampaně. V první vlně se mohli diváci setkat s dvěma spoty, které ukazovaly důsledky. Jeden měl v hlavním mottu užívání pervitinu a druhý návykové látky,“ upřesňuje Veselá.
Prevence a represe jde ruku v ruce
Kampaň podpořili ministři zdravotnictví, vnitra i dopravy. Podle Janouškovce je k docílení trvalé změny stěžejní nejen kampaň, ale i následné další aktivity. Přeje si, aby energie z kampaně nevyhasla a byla přetavena do praktických kroků. „Prevence a represe musí jít ruku v ruce, jsou neoddělitelné. Někdy vnímám takový přístup, že buď jedno, nebo když to nefunguje, tak druhé. Bavíme se o nějaké vyvážené protidrogové politice, vyváženém přístupu k problematice. Bez hranic není možné žít. Nemusí to být jen o konkrétním jedinci, ale i o jeho okolí, které ho často může upozornit. Nebuďme lhostejní. Třeba laskavým způsobem: Mám o tebe strach, pojďme to řešit.“
