Energetika bojuje s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, demografie nám do karet nehraje
V příštích letech bude česká energetika čelit mnoha výzvám: modernizaci přenosové a teplárenské soustavy, dostavbě jaderných bloků a rozvoji malých jaderných reaktorů s cílem jejich komerčního využití. Na to všechno budou potřeba lidské kapacity, které dnes chybí. „Jsme průmyslová země a naše HDP závisí i na tom, jak se vypořádáme s budoucí výstavbou a výrobou pro další projekty,“ zdůraznil na konferenci Institutu pro veřejnou diskuzi předseda představenstva a generální ředitel Elektrárny Dukovany II Petr Závodský.
Počet absolventů technických oborů průběžně klesá, česká energetika má přitom před sebou v následujících letech řadu úkolů. Jedním z nich je například ztrojnásobení podílu jádra na výrobě elektřiny, připomněl předseda představenstva a generální ředitel Elektrárny Dukovany II Petr Závodský. Už jen to klade velké nároky na personální kapacity, což lze podle něho demonstrovat na projektu Dukovan.
„Potřebujeme právníky, ekonomy a odborníky z různých technických oborů,“ jmenoval Závodský s tím, že se řeší také geologické a archeologické průzkumy, dopady provozu více bloků v jedné lokalitě nebo vyvedení výkonu do soustavy. Jde tedy o fyzikální témata i o dopravu těžkých komponentů. „Jsme průmyslová země a naše HDP stojí i na tom, jak se vypořádáme s budoucí výstavbou i výrobou pro další projekty. Nejen v České republice, ale i v zahraničí,“ dodal.
To, že demografie neukazuje zrovna pozitivní čísla, vyplývá i z dopadové studie KPMG věnující se posouzení přínosů a rizik dostavby Dukovan. Ta primárně řešila území Vysočiny a Jihomoravského kraje, bez samotného Brna.
„Při střední demografické projekci bude do roku 2040 chybět ve vymezeném území dvanáct tisíc lidí v produktivním věku. Naopak nám přibude dvaadvacet tisíc lidí ve věku šedesát pět plus,“ zmiňuje senior manager KPMG Radek Chaloupka. Nicméně výstavbu Dukovan označuje za silný ekonomický impuls, který má potenciál přilákat nové zaměstnance, a tedy i obyvatele. Ani pak ovšem nebude bilance kladná, podle Chaloupky budou rozhodně potřeba zahraniční pracovníci.
Energetika přinese desítky tisíc nových pracovních míst
Zuzana Trtíková, ředitelka úseku personalistiky ÚJV Řež, zdůraznila, že jádro je budoucnost naší energetiky i zaměstnanosti, protože nové projekty v této oblasti přinesou desítky tisíc nových pracovních míst. Mezi hlavní výzvy podle ní patří nejen generační výměna zaměstnanců, ale také odliv mladých talentů do zahraničí. „Konkurencí v tomto případě není jen zahraničí, ale také další příbuzné obory. Například strojírenství, automotive nebo letecký průmysl. A tlak ještě poroste,“ upozornila.
V ÚJV Řež se tak zaměřují především na přímé oslovování potenciálních kandidátů, rychlé reakce na jejich požadavky, podporu interní mobility, ale také na zvyšování povědomí o značce. Jako možnou cestu do budoucna vidí nejen investice do škol nebo učitelů, ale právě i zjednodušení přístupu k zahraničním talentům.
„Dostat sem někoho ze zahraničí trvá dlouho. A často právě na tom celý proces uvízne. Potřebujeme zjednodušit vízové a nostrifikační procesy, přidat jazykovou podporu. Ve spoustě provozů probíhá komunikace i s úřady výhradně v češtině. Přitom děláme energetiku na mezinárodní úrovni,“ dodala ředitelka úseku personalistiky ÚJV Řež.
V tomto ohledu je klíčové školství a nástroje podpory, připomněl ředitel odboru vysokých škol na ministerstvu školství Vojtěch Tomášek. Jedním z klíčových je Národní plán obnovy, konkrétně část, která se týká transformace vysokých škol. Cílem je právě podpora programů, které reagují na aktuální výzvy. Mezi ně patří také energetická soběstačnost, byť v roce 2021, kdy program vznikal, to ještě nebylo tak palčivé téma jako dnes, uvedl.
Roli hrají i rodiče
Záměr, že vysoké školy skutečně chtějí otevírat víc studijních programů, které budou na trh práce reagovat, potvrdila předsedkyně České konference rektorů a rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková. Stávající vazbu podpory technických oborů na aplikačního partnera ovšem označila za výhodu, ale zároveň i slabinu programu. Zároveň ale vyzdvihla i důležitost celoživotního vzdělávání a mikrocertifikátů, které přinášejí větší flexibilitu, a také podpory zahraničních studentů.
„Energetika je v posledních pěti letech nosným tématem naší strojní fakulty,“ zdůraznil proděkan pro rozvoj a kvalitu Fakulty strojního inženýrství na Univerzitě J. E. Purkyně Jan Štěrba. Ovšem zároveň podotkl, že regionální univerzity jsou, co se podpory týče, oproti velkým školám jistým způsobem znevýhodněné. Přesto pracují na tom, aby byly připravené reagovat na nové příležitosti.
Podle ředitelky Střední průmyslové školy Třebíč Petry Hrbáčkové se s přípravou na technické obory musí začít už na základních školách. „Protože ne všichni zaměstnanci budou muset mít do budoucna vysokoškolské vzdělání,“ zdůraznila.
Na své střední škole vidí velký zájem o obory jako informační technologie nebo elektro. Naopak strojírenství tam takovou oblibu nemá, byť historicky to vždy bylo preferované zaměření. Jako zásadní vidí důraz na dialog s veřejností, zejména s rodiči, kteří mají při volbě školy poměrně zásadní slovo a mohli by své potomky ke studiu technických oborů více nasměrovat.
