Generální ředitel úvěrové pojišťovny Credendo – Short-Term EU Risks Christoph Witte varuje, že teprve příští rok ukáže skutečnou finanční kondici jednotlivých firem, protože v řadě evropských zemí skončí velkorysá vládní podpora. Zejména menší hráči by měli zůstat obezřetní a své pohledávky si pojistit.
Jak vypadá z pohledu platební schopnosti firem současná situace na trhu? Je lepší nebo horší než na začátku roku?
V minulém roce jsme předpokládali, že počet případů platební neschopnosti firem naroste a stejně to viděla i řada evropských vlád. I proto vlády ekonomikám a firmám pomohly v rozsahu, který jsme dosud v evropské historii neviděli. Jeden z největších objemů pomoci nabídla německá vláda, celkově podpora odpovídala třetině německého ročního HDP. Počet insolvencí u firem se proto nezvýšil, ale naopak snížil, a to zejména u těch, které zaměstnávají velký počet lidí. Na druhé straně je potřeba říci, že tím vznikl další problém. Fenomén takzvaných zombie společností, které by v normálních podmínkách nepřežily, ale díky podpůrným balíčkům v rámci EU získaly likviditu.
Nyní evropské vlády začínají podporu ekonomikám omezovat a v dalším roce se očekává, že tato pomoc skončí. Ekonomika celkově v Evropě roste, takže pomoc ze strany vlád není potřeba. Zůstane ale řada firem, které bude trápit nedostatek likvidity. Pak se počet insolvencí zvýší, ale rozsah tohoto nárůstu bude záviset na odvětví.
Velkým tématem je narušení dodavatelských řetězců, které může i podle vašich odhadů přetrvávat ještě celý příští rok. Jak se na to firmy mohou připravit?
Mnoho sektorů ekonomiky se v minulých dekádách velmi globalizovalo. Takže se řada produktů, které nakupujeme v České republice, vyrábí ve velkém počtu států. Dodavatelské řetězce se staly komplexnějšími, ale nejsou tolik transparentní. To se týká zejména dodavatelů z Číny.
Pro evropské výrobce je často složité identifikovat, kde problém s dodávkami některých komponentů vznikl. Souvisí to s tím, že asijští výrobci byli ovlivněni omezeními spojenými s pandemií a současně došlo po uvolnění ekonomiky ke zvýšení poptávky v Evropě. Nejvíce to je vidět v automobilovém průmyslu. Řada automobilek musela pozastavit výrobu, protože nemají některé součástky, jako jsou čipy. Dalším komplikujícím faktorem je nedostatek hořčíku, i v tomto je evropský autoprůmysl závislý na čínských exportérech.
Situace je, jak vidno, složitější pro menší firmy, které nemají tak velké finanční rezervy jako velké automobilové koncerny. Jedná se o tisíce menších subdodavatelů velkých automobilek. Proto jsou zejména menší firmy ohroženy platební neschopností.
Jak se proti tomu dá bránit?
Firmy musí stále monitorovat své pohledávky, zejména ty velké, a mít je pojištěné.
Do toho aktuálně vstupují i problémy se s rostoucími cenami energií i nákladů na dopravu. Comůžete firmám v tomto směru nabídnout?
Ceny energií a především zemního plynu rychle rostou. Nejprve se to projevilo při oživení ekonomického růstu v Asii, nyní také v Evropě. Růst cen způsobila velká poptávka po energiích, zejména v Číně. Je nutné počítat i s vlivem spekulativních investorů na spotovém trhu.
Problémy pociťují někteří výrobci hnojiv, protože se jim výroba nevyplatí kvůli vysokým cenám zemního plynu. V dopravě se to projevuje nedostatkem činidla AdBlue, jež se přidává do naftových motorů pro snížení emisí oxidů dusíku. V průmyslu to způsobuje určité narušení dodavatelských řetězců,postihuje to vybrané společnosti. I když v obecné rovině ekonomika roste, některé sektory mohou mít problémy. Firmám opět doporučujeme, aby měly své pohledávky zajištěné a pozorně je monitorovaly.
Ukazuje se tedy, že ani kontrakty pro velké firmy v této době nemusí znamenat finanční jistotu, jako tomu bylo před pandemií? Mám na mysli zejména subdodavatele v automotive sektoru, protože problémy s nedostatkem čipů budou přetrvávat i v následujícím roce.
V případě polovodičů se jedná o problém na straně nabídky v rozsahu, který je pro automobilový průmysl nový. V loňském roce jsme viděli nedostatek na straně poptávky, klesl počet prodaných vozů, lidé se obávali ztráty zaměstnání a omezili poptávku po nových vozech. Nyní pozorujeme opačnou situaci.
Výrobci polovodičů mají silnou motivaci vyrábět více, protože ceny výrazně rostou. Zvýšení produkce si ale vyžádá určitý čas. Velcí evropští výrobci automobilů si uvědomují, že jsou závislí na dodavatelích z jiných částí světa. K tomu se přidávají i další faktory, jako je napětí mezi Spojenými státy a Čínou. Evropští výrobci se mohou rozhodnout své dodávky klíčových komponentů diverzifikovat. Evropa by v konečném důsledku mohla profitovat z toho, že přesune část výroby z jihovýchodní Asie zpět na kontinent, například do střední Evropy.
To si ale vyžádá určitý čas. Evropská komise hovoří o vyšším podílu produkce polovodičů nebo akumulátorů v EU již delší dobu.
Je to samozřejmě střednědobá záležitost. Velcí výrobci se snaží zajistit, aby nebyli plně závislí na malém počtu dodavatelů někde na druhé straně světa. Z této situace by mohla profitovat střední Evropa a její firmy. Vyžádá si to určitý čas a bude to také znamenat, že výroba bude o něco dražší než asijská produkce. Pro dodavatelské řetězce je ale klíčová stabilita a důvěryhodnost obchodních partnerů.
Jak podle Vás pandemie změnila podnikatelské prostředí?
V loňském roce, když pandemie začala, jsme se obávali velkých dopadů. Snížili jsme rating všem zemím na světě, protože všechny země byly pandemií ekonomicky dotčeny. Některé silněji, jiné méně. Letos v Evropě od jara dochází k ekonomickému oživení. V říjnu jsme zlepšili hodnocení podnikatelského prostředí u 103 zemí. V současnosti většina ekonomik zaznamenává silný růst. Insolvencí je vždy méně, pokud ekonomika roste.
Velmi pozorně sledujeme náklady na bankovní úvěry. Evropská centrální banka pokračuje v uvolněné monetární politice, ponechala základní úrokovou sazbu na nule a většina firem v Evropě z toho má prospěch.
Hrozí v EU další zvyšování inflace? Jaké to případně bude mít dopady na firemní prostředí?
Nyní je úroveň inflace vyšší než je dlouhodobý cíl Evropské centrální banky (ECB),v září to bylo v rámci celé EU 3,6 procenta. Velkou otázkou je, zda se jedná pouze o dočasnou záležitost, nebo to je strukturální problém evropské ekonomiky. ECB tvrdí, že se jedná spíše o dočasné zvýšení, které je mimo jiné způsobeno vyššími cenami energií.
ECB je také přesvědčena, že není důvod zvyšovat tlak na růst mezd. ČNB má jiné hodnocení situace a má mnohem větší obavy z vyšší inflace. Navíc je český pracovní trh velmi napjatý, chybí kvalifikovaná pracovní síla. Proto na českém trhu očekáváme větší tlak na zvyšování mezd.
Jaká největší rizika vidíte pro firmy v příštím roce?
Největší riziko vidíme v tom, že evropské vlády budou muset snižovat podpůrné programy v ekonomice. Mnoho firem bude mít problémy a bude muset skončit a vyhlásit insolvenci. Kromě malých firem přitom mohou mít potíže i velké společnosti. Ani velké firmy nemusejí být vždy zachráněny. Pokud dojde k restrukturalizaci těchto velkých firem, řada dodavatelů nemusí dostat své peníze zpět.
V dodavatelských řetězcích mohou přetrvávat problémy na straně nabídky. Velkou výzvou může být predikce, jaké firmy budou ohroženy více a jaké méně. Například firmy, které spotřebovávají hodně energie při své výrobě. Nejistota na trhu může přetrvávat.
Credendo změnilo rating podnikatelského prostředí ČR z kategorie E/G na D/G. Co to pro firmy v Česku znamená?
V prvé řadě je potřeba vysvětlit, co měříme. Měříme rizika pro všechny firmy, které podnikají v České republice. Loňský rok byl v tomto ohledu katastrofální, protože došlo k propadu ekonomiky. Nyní ekonomika roste, takže je výhled lepší, což je výborné. Bereme v úvahu také náklady na financování od bank. I když se situace mění, je stále příznivá. Zároveň sledujeme vývoj kurzu koruny k euru, který je stabilní.
Dá se říci, že podnikatelské prostředí je nyní v ČR dobré a je v mnohem lepší kondici než loni. Proto si firmy mohou dovolit vyšší úvěrové zatížení. Riziko posiluje relativně nízká míra proočkovanosti, která je nyní pod evropským průměrem.
V Německu i v České republice se formují nové vlády. Bude to mít nějaký vliv na podnikatelské prostředí v obou zemích, které jsou silně ekonomicky propojené?
Obecně je nutné říci, že v Credendo změnu vlád v zemích EU nesledujeme, protože nemá okamžitý vliv na chod ekonomiky. Samozřejmě politickou situaci sledujeme v zemích, které jsou více ovlivněné tím, kdo stojí v jejich čele. Typicky to jsou rozvíjející se ekonomiky a země jako je Rusko, Čína nebo Brazílie, protože jejich prezidenti mají obrovský vliv na ekonomiku. V případě evropských ekonomik je důležitější, jak probíhají strukturální reformy, které se mohou projevit ve střednědobém horizontu.
Když zůstaneme u politiky. Jak se díváte na jednání ohledně brexitu a vztahu mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií?
Brexit stále není vyřešen. Obě strany ale chtějí mít v zásadě dobré vztahy. I když byla podepsána smlouva o brexitu, nyní EU tvrdí, že ji Británie porušuje, zejména ohledně pravidel v Severním Irsku. Předpokládáme, že se najde politické řešení. Ani jedna strana si nepřeje, aby měl brexit výraznější negativní dopady na evropskou ekonomiku. Scénář obchodní války je krajně nepravděpodobný.
Samozřejmě Británie čelí podobným komplikacím na trhu práce, jako řada evropských zemí. Negativní demografický vývoj způsobuje problémy v řadě odvětví, kde chybí kvalifikovaná pracovní síla.
Christoph Witte Od října 2019 je generálním ředitelem úvěrové pojišťovny Credendo – Short-Term EU Risks. Je držitelem magisterského titulu v oborech ekonomie a finančního risk managementu. Svou kariéru začal jako finanční analytik v bance KBC a do skupiny Credendo nastoupil v roce 2004. |
