Firmy s udržitelným přístupem mohou získat lepší podmínky i úrok úvěru

František Ježek, Raiffesenbank

František Ježek, Raiffesenbank Zdroj: Raiffesenbank

Klára Sudová

Povinnost nefinančního reportování se blíží, což pro firmy znamená mimo jiné i nové požadavky ze strany dodavatelů, odběratelů nebo bank. Právě proměny firemního úvěrování jsou tématem, které především mezi většími korporacemi rezonuje stále více. „Banky už dnes nefinancují některé investice, které mají čistě negativní vliv na prostředí a existuje pro ně lepší alternativa nebo banka nevěří v rozvoj daného sektoru, popřípadě je ohrožena návratnost její investice,“ vysvětluje František Ježek, ředitel korporátního bankovnictví v Raiffeisenbank.

Jakými proměnami dnes prochází firemní úvěrování? Na co se klade největší důraz? 

Pokud jde o vlastní úvěrové produkty, čím dál populárnější jsou produkty jako faktoring, garance, dokumentární akreditivy nebo specializované ESG produkty, hlavně ty se zaměřením na úspory energie a obnovitelné zdroje. Procesně je to potom hodně o zjednodušování. Soustředíme se především na procesy, které následují po schválení úvěrů, tam hodně investujeme do digitálních řešení. 

Jakým způsobem do úvěrování promlouvají ESG kritéria? Na co se firmy musí připravit? 

ESG rizika jsou začleněna jako součást klasických rizik, což znamená, že je bereme v úvahu stejně jako standardní finanční a další rizikové faktory. Díky tomu můžeme lépe identifikovat a spravovat potenciální dopady na udržitelnost. Dále směřujeme k přesunu od kvalitativního ESG hodnocení ke kvantitativnímu. Pracujeme s konkrétními kvantitativními ukazateli, což umožňuje objektivnější a lépe měřitelné hodnocení vlivu projektů a klientů na udržitelnost. Klienty také průběžně oslovujeme a upozorňujeme na blížící se povinnost nefinančního reportingu, zároveň jim vysvětlujeme, jakým způsobem budeme my jako banka s těmito daty dále pracovat.

Co když firma ESG podmínky nesplní? Může i tak získat úvěr?

Podmínky závisí na celkové situaci klienta, nicméně banky už při jejich nastavování ESG faktory postupně zohledňují. V závislosti na udržitelnosti a společenské odpovědnosti konkrétního projektu nebo klienta se tak určují mimo jiné i úrokové sazby. Lepší úroková sazba nebo výhodnější podmínky tak mohou být jedním z mechanismů odměňujících klienty, kteří přispívají k udržitelné transformaci nebo se věnují projektům s pozitivním dopadem na životní prostředí a společnost.

Existují třeba i firmy, které už do budoucna financování nezískají? 

Banky už dnes nefinancují některé investice, které mají čistě negativní vliv na prostředí a existuje pro ně lepší alternativa nebo banka nevěří v rozvoj daného sektoru, popřípadě je ohrožena návratnost její investice. Ekonomiku ovšem nelze přepnout do jiného režimu ze dne na den, bude tedy potřeba podpora tranzice. Vždy proto záleží na kombinaci mnoha faktorů, vedle odvětví a celkové situace klienta hodnotíme i konkrétní projekt a jeho přínos pro přechod k udržitelnějšímu podnikání. Klient obecně může financovat své podnikání ze tří základních zdrojů – z vlastního kapitálu, bankovního dluhu a dluhopisů.

Podporujete nějak své klienty při přechodu na udržitelnou ekonomiku? Co všechno mohou aktuálně využít? 

K našim klientům a produktům směřujeme od samého začátku řadu aktivit, protože právě zde vidíme náš největší potenciální dopad v oblasti udržitelnosti. Jedním z řešení je vlastní dedikovaný ESG tým zaměřený na podporu firem. Děje se tak prostřednictvím finančních produktů a poradenství pro udržitelné, transformační a nízkouhlíkové projekty. Kromě toho banka aktivně přistupuje ke vzdělávání klientů a poskytuje jim informace i nástroje, díky kterým mohou lépe porozumět možnostem a výhodám spojeným s nízkouhlíkovými investicemi. Další cestou je pak přenos know-how a znalostí trhu na regionální úrovni. To znamená, že i díky centrále a sesterským bankám umíme nahlédnout, jak se obdobná témata řeší v okolních zemích. To umožňuje lépe porozumět místním potřebám a příležitostem v rámci zelené tranzice. Celkově se snažíme aktivně přispívat ke zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky nebo udržitelnému rozvoji regionu a podporovat naše klienty v dosahování jejich udržitelných cílů.

Vy jste jako první na českém trhu vydali „zelené dluhopisy“. Co přesně takový dluhopis musí splňovat? 

Náš zelený „MREL bond“ je dluhopis emitovaný s využitím takzvaných ICMA green bond principles, které nám přesně definují, jaká mohou být podkladová aktiva. Takto získané prostředky pak Raiffeisenbank využívá k financování projektů v oblasti zelených budov, energetiky a energetické efektivity, dopravy a využívání půdy. Tedy v oblastech, které přispívají ke snižování emisí. Na roční bázi pak vydáváme auditovanou detailní zprávu o tom, jak jsme tyto prostředky využili. V jejím rámci navíc přínosy těchto investic i kvantifikujeme. 

Dalším velkým trendem, i když určitě ne novinkou, je v úvodu zmíněná digitalizace. Jakým způsobem k ní přistupujete a co všechno měníte?

V rámci digitalizace přistupujeme k transformaci bankovních procesů s cílem zjednodušit, zrychlit a snížit chybovost operací, čímž šetříme čas a náklady jak pro klienty, tak i pro banku. Naše strategie je založena na mottu „poradenství a prodej je byznys lidí s lidmi, vše ostatní digitalizujeme“. Klíčovým prvkem je neustálá komunikace s klienty a sběr zpětné vazby, která nám umožňuje rychle reagovat na měnící se požadavky a ověřovat, zda jdeme správným směrem. V oblasti korporátního bankovnictví se zaměřujeme na specifické potřeby různých uživatelských skupin, takzvaných person, jako jsou účetní nebo finanční ředitelé, a snažíme se jim nabízet řešení šitá na míru. Digitalizace se projevuje i v uživatelském designu, kde se klade větší důraz na přehlednost a jednoduchost rozhraní – toto máme stejné s retailovým sektorem. V oblasti inovací se zaměřujeme na integraci bankovních operací do vlastního prostředí klientů. Děje se tak prostřednictvím služeb Premium API, kde umožňujeme automatizaci manuálních transakcí, a snižujeme tak chybovost. Kromě toho banka rozvíjí agilní metody rozvoje bankovnictví, abychom mohli pružněji reagovat na klientské potřeby. V neposlední řadě je pro nás důležitá spolupráce s třetími stranami, která nám umožňuje využívat jejich odbornosti a technologického pokroku. Jedním z takových příkladů je spolupráce se společností Digitoo na digitalizací účetních procesů.

František Ježek

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Během dosavadní kariéry prošel mimo jiné manažerskými pozicemi v GE Money Bank. Od roku 2012 je členem představenstva Raiffeisenbank, od roku 2018 tady působí jako ředitel korporátního bankovnictví. Současně je předsedou dozorčí rady společnosti Raiffeisen Leasing a členem dozorčí rady společnosti Bankovní identita.