Merz chce uvolnit ruská aktiva zmrazená v Německu na podporu Ukrajiny

Brusel Německý kancléř Friedrich Merz je ochoten vyhovět požadavku Belgie a uvolnit na finanční podporu Ukrajiny aktiva ruské centrální banky zmrazená v Německu. Píše o tom agentura DPA s odvoláním na vyjednávání na okraj summitu EU v Bruselu. Evropští lídři by na summitu měli rozhodnout o budoucí finanční pomoci pro Ukrajinu, přičemž zatím není jasné, zda to bude formou takzvané reparační půjčky zajištěné zmrazenými ruskými aktivy. Belgie, kde se tato aktiva z valné většiny nacházejí, požaduje sdílení rizik.

Přestože se Belgii myšlenka reparační půjčky nelíbí, belgický premiér Bart De Wever dnes v belgickém parlamentu uvedl, že by na ni země mohla přistoupit, pokud budou rizika sdílena a Belgie bude chráněna. „Pak všichni společně se všemi Evropany skočíme z té skály a budeme doufat, že nás padák udrží,“ řekl De Wever belgickým poslancům ještě před začátkem summitu.

Belgie se bojí odvetných opatření

Belgická vláda chce zabránit tomu, aby se stala jediným terčem možných odvetných opatření, píše DPA. Mimo jiné existují obavy z toho, že Moskva by mohla vyvlastnit evropské soukromé osoby a společnosti v Rusku.

Ohledně rizik spojených s reparační půjčkou vyjádřily znepokojení také Itálie, Malta a Bulharsko. Výhrady k této variantě financování Ukrajiny má také Česko, Slovensko či Maďarsko.

Ruská centrální banka zesiluje tlak na EU, zatímco lídři jednají o tom, zda použít její zmrazená aktiva v rámci bloku k financování balíčku na pomoc Ukrajině ve výši 210 miliard eur. Již podala žalobu na depozitář cenných papírů Euroclear, který sídlí v Belgii a kde se nachází většina zmrazených aktiv, u moskevského soudu. Nyní se podle ruské státní tiskové agentury Interfax chce zaměřit na evropské banky, které také drží sankcionované peníze Kremlu na vkladových účtech.